Co společného mají projekty Hranic a Hlinska, s nimiž letos obě města slavila úspěch v soutěži Cesty městy? Mimo jiné i to, že si je města financovala výhradně sama.
To další sídlo oceněné v soutěži - Letovice, mělo větší štěstí: Projekt okružní křižovatky v samém centru města tam zaplatilo Ředitelství silnic a dálnic. Aby však byl dokonalý, letovická radnice uhradila v jeho rámci důležitý chodník.
HRANICE: RYCHLE A KVALITNĚ
Město Hranice se s Krásnou Lípou (jejímu projektu jsme se věnovali v říjnu - pozn. redakce) podělilo o vítězství v kategorii sídel nad 3000 obyvatel. Projekt Regenerace historického jádra města se soustředil na Masarykovo náměstí a rozšířením chodníků na úkor vozovky upřednostnil pěší dopravu. Těží z toho i podnikatelé, kteří mohou více využívat předzahrádky. Pojížděné plochy, chodníky a plochy na parkování jsou odlišeny barev-nou dlažbou a ke zřetelnějšímu vymezení prostoru pro motorovou dopravu přispělo i vhodné umístění městského mobiliáře typu zahrazovacích sloupků, květinových košů, laviček, stojanů na kola apod. Na radnici se rádi pochlubí, že poměrně náročný projekt (31,5 mil. Kč) byl uskutečněn velmi rychle - od února do července 2006. Ne však na úkor kvality: Hodnotící komise soutěže dokonce výslovně vyzvedla kvalitu řemeslných prací odvedených na projektu.
K zajímavým zkušenostem ve městě dospěli zavedením diferencovaných poplatků za parkování. Parkování je tam usměrňováno jen v centru, přičemž se využívají tři cenové zóny: historické jádro, parkoviště přilehlá k centru a méně lukrativní plochy. Držitelé placených abonentních a rezidentních karet zabírají zhruba 15 až 20 % parkovacích míst. Ing. Dana Čabalová, vedoucí odboru rozvoje města, vypočítává: "Ani vyšší cena za parkování v centru nepřinesla menší poptávku, využití parkovacích míst tam přesahuje 90 %. Na druhé straně ani snížení ceny za celodenní parkování z 20 na 10 Kč ve třetí zóně podstatně zájem motoristů o ni nezvýšilo."
LETOVICE: JAKO ODNEPAMĚTI...
Jako proťaty se mohou cítit Letovice kvůli silnici I/43. Zejména na jejím křížení s vedlejšími silnicemi v centru docházelo k řadě dopravních nehod. Město proto iniciovalo a uhradilo studii okružní křižovatky. Pak už se věci chopilo Ředitelství silnic a dálnic, které projekt uskutečnilo a zaplatilo. A protože byl v souladu s místním Komunitním plánem zdraví a kvality života (Letovice jej přijaly jako člen Národní sítě Zdravých měst), radnice například neváhala uhradit jeden z nových chodníků, který nebyl v rámci projektu uznán jako vyvolaná investice.
Okružní křižovatka (2. místo v soutěži) zaujme odvedením cyklistů mimo její prostor, ale i využitím zeleně na všech dělicích prvcích. Na základě dohody s ŘSD péči o veškerou zeleň převzalo město. "Občané vybudování křižovatky velmi přivítali," podotýká starosta Mgr. Radek Procházka. "Zpřehlednila se na ní situace a zvýšila se bezpečnost jak motoristů, tak cyklistů a chodců. Protože průtah je velmi přetížený, stal se pro nás rondel logickým řešením tohoto dopravního uzlu. Díky svému tvarovému a estetickému pojetí dnes okružní křižovatka vypadá tak, jako by na svém místě byla odnepaměti," uzavřel starosta.
HLINSKO: SPOLÉHAT JEN NA SEBE
Třetí místo v soutěži získalo Hlinsko za projekt Rekonstrukce Šafaříkovy ulice. Frekventovaná ulice, v níž se navíc nachází základní škola, spojuje sídliště s centrem. Místostarosta Ing. Pavel Šotola podotýká, že právě velký pohyb chodců, především dětí, i vyšší frekvence krátkodobého parkování byly důvodem, proč radnice chtěla ulici dopravně zklidnit. To se podařilo zúžením míst pro průjezd vozidel, vyvýšením křižovatkové plochy, kde platí přednost zprava, "roztříštěním" jízdních pruhů atd. Přibyly ostrůvky pro přecházení i zelené plochy a díky zálivům se rozšířila kapacita parkovacích stání. "V trendu zklidňování dopravy budeme pokračovat," dodává Ing. Pavel Šotola. Snahou radnice je, aby s dalšími investičními akcemi tohoto druhu v centru města vznikla ucelená zóna "Tempo 30".
Patrně nejen pro Hlinsko však platí postesknutí Ing. Pavla Šotoly: "Projekt byl realizován z prostředků města (6,55 mil. Kč). O dotaci jsme nežádali ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že rekonstrukce místních komunikací není podporována ani ze strany státu či kraje. Druhým byl velmi krátký čas od přípravy projektu po jeho realizaci, neboť naše investiční akce bezprostředně navázala na rekonstrukci kanalizace prováděnou společností VAK Chrudim. Jakoukoliv podporu obnovy místních komunikací by však obce jistě uvítaly, neboť na tuto oblast vynakládají hodně peněz. Pokud by podpora byla účelově poskytována na zklidnění dopravy, přispělo by to k uskutečnění řady projektů, které zvýší bezpečnost všech účastníků provozu."
IVAN RYŠAVÝ
