Investiční projekty jsou často vizitkou obce a dokladem toho, že se její představitelé snaží rozšířit škálu poskytovaných služeb, zlepšit jejich kvalitu a dostupnost či jinak zpříjemnit život obyvatelům. Popřípadě usilují o vytvoření lákavých podmínek pro podnikatele. Většina obcí vynakládá na tyto výdaje větší díl z rozpočtu, než je to ve světě obvyklé. V průměru za všechny obce se tento podíl pohybuje kolem 30 % celkových výdajů. Ale například u státního rozpočtu dosahují investiční výdaje maximálně 10 % celkových výdajů.
Investiční projekty lze financovat různými způsoby. Nejjednodušším je prodej nepotřebného majetku, má-li ho obec, a použití takto získaných peněz na finanční zajištění projektu. Schůdnou cestou může být i vytváření přebytku běžného rozpočtu a střádání takto získaných prostředků do doby, kdy suma dosáhne potřebné výše. To však může trvat i několik let. Mnohé obce proto volí rychlejší způsob, a to financování dotací či půjčkou, případně kombinaci obou způsobů.
ZDROJE FINANCOVÁNÍ
Orientační přehled o hlavních zdrojích financování kapitálových projektů obcí v letech 2004-2007 je uveden v tabulce. Údaje jsou za všechny obce s výjimkou hl. města Prahy. Z tabulky je zřejmé, že obce financovaly investiční projekty převážně z přebytku běžného rozpočtu, což je nástroj, který je jednak bezpečný, jednak plně v kompetenci obce. Druhým v pořadí jsou kapitálové dotace. Jejich získání už tak plně na obci nezáleží, většinou jsou spojeny s finanční spoluúčastí obce, a tak mohou vytvořit napětí v rozpočtu. V těsném závěsu za kapitálovými dotacemi jsou příjmy z prodeje kapitálového majetku. Toto je také velmi bezpečný zdroj financování investičních projektů. Závisí ale na tom, zda obec nepotřebným majetkem disponuje a zda pro jeho prodej najde kupce.
Z hlediska celkového objemu zdrojů používaných na financování investičních projektů je nejméně významné financování dluhovými nástroji - nejdůležitější jsou dlouhodobé bankovní úvěry. Objem komunálních obligací je v posledních třech letech konstantní, objem návratných finančních výpomocí se již třetím rokem snižuje. Pokud jsou dluhové nástroje špatně použity, může být i přes malý rozsah financování kapitálových projektů prostřednictvím úvěrů pro obec nejrizikovější.
OHODNOCENÍ RATINGEM
Uvažuje-li věřitel o půjčce, pečlivě prověřuje, zda je budoucí dlužník schopen dostát svým závazkům včas a řádně. Tuto informaci je možné získat na základě ratingu. K ratingovému ohodnocení se dá dopracovat několika způsoby. Společný jim je jejich cíl, a to odhadnout důvěryhodnost dlužníka. Rating, který zpracovávají renomované i méně známé specializované firmy, obvykle zabere nějakou dobu. Nabízí komplexní pohled včetně zhodnocení všech specifik daného subjektu, a tomu je uzpůsobena i cena.
Například výsledkem I-ratingu zpracovávaného společností CCB je rámcový pohled na obec, který sice nebere ohled na všechny méně obvyklé rysy v jejím hospodaření, ale je možné ho mít rychle a pro velké množství obcí najednou. Je také velmi pravděpodobné, že rating zpracovaný specializovanou firmou bude oscilovat kolem hodnoty vyjádřené I-ratingem.
Při poskytování půjčky či úvěru je jakékoliv hodnocení (například zmíněný rating) nezbytným nástrojem, který snižuje riziko věřitele, že své peníze nedostane včas, případně že je nebude muset složitým způsobem následně vymáhat. Od tohoto hodnocení se odvíjejí i podmínky úvěru. Proto je dobré, zná-li obec před jednáním s věřitelem své hodnocení (rating) zpracované nezávislou institucí. Zlepšuje to její vyjednávací pozici. Zejména malé obce jsou při vyjednávání o půjčce obvykle slabším partnerem z hlediska znalostí a informací.
Podle dosaženého ratingu je vhodné se řídit i při poskytování dotací. Zjevným důvodem je skutečnost, že kapitálové dotace obvykle vyžadují finanční spoluúčast obce, a je tudíž dobré znát, jak na tom obec požadující dotace je. Mnohem závažnější je fakt, že při poskytování dotací jde o rozdělování veřejných peněz. U nich vždy přesahuje poptávka nabídku a mělo by jít o jejich přidělení těm subjektům, které je dokážou nejlépe zhodnotit. To znamená umisťovat veřejné peníze tam, kde výsledkem bude nejvyšší užitek. U obcí, které mají špatný (nízký) rating, lze důvodně předpokládat, že dotace nemusejí být využity dobře. Jinak řečeno, pokud by se přidělily jiné obci, celkový užitek by byl větší.
Jak je pro obce užitečné, že je ČR členem EU? Ukážeme si to na kapitálových dotacích. V roce 2007 získaly obce z evropských fondů v podobě investičních transferů 3,4 miliardy korun, což je téměř 93 % všech dotací. Představuje to více než jednu pětinu celkového objemu kapitálových dotací obcím v daném roce. V témže roce dostaly obce ze zemí EHP 13,5 milionu korun na kapitálových transferech, což činilo 0,1 % z celkového objemu jejich kapitálových dotací. Peníze z evropských fondů přispívají k tomu, že kapitálové dotace upevňují svou pozici při financování obecních kapitálových projektů.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CCB - Czech Credit Bureau, a. s.
