Možnosti efektivního a smysluplného využívání klášterů existují, není však zcela jednoduché myšlenky proměnit ve skutečnost.
Mezi objekty, které se nacházejí na území ČR a podléhají památkové ochraně, mají kláštery své specifické místo. Jejich specifičnost je dána složitým historickým vývojem a velkou rozlohou památkově chráněných budov. Náklady na rekonstrukce i běžné opravy jsou v řádech desítek milionů. Při využívání a rozvoji klášterních komplexů je obvykle potřeba spolupráce mnoha subjektů, často včetně obcí.
NEJDE JEN O FYZICKOU REKONSTRUKCI
Na historickém území Čech začaly kláštery vznikat v 10. století, na území Moravy ještě dříve. Rozvoj a úpadek klášterů byl v průběhu staletí, stejně jako rozvoj a úpadek samotného řeholního života, vždy úzce spjat s politickým vývojem. Současný stav klášterů ovlivnila sekularizační vlna v době osvícenství, kdy celá řada klášterů přišla o svou duchovní funkci a z objektů se staly nemocnice, kasárny apod. Události po únoru 1948, zejména rozhodnutí o likvidaci klášterů z roku 1950, přerušily činnost řádů znovu na desítky let. Důsledkem toho byly zchátralé a necitlivě přestavěné budovy klášterních komplexů. Po roce 1989 byly objekty navráceny řeholníkům a řádovým sestrám, kteří se podle svých možností pustili do nejnutnějších oprav. Kromě toho však bylo nutné pro znovuzískané prostory hledat nová využití. Příkladem mohou být dva kláštery z různých míst ČR.
BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER
Klášter řádu benediktinů v pražském Břevnově založený v roce 993 je nejstarším mužským klášterem v ČR. Dnes nabízí vedle aktivit spjatých s duchovním životem i mnoho příkladů "světského využívání" klášterních budov. "Poskytujeme pronájmy pro společenské a kulturní akce, spolupracujeme přitom s cateringovou firmou a tato spolupráce je zatím úspěšná," říká převor kláštera P. Prokop Siostrzonek. Zmiňovaná cateringová firma sídlí přímo v klášteře a provozuje tam hotel a klášterní restauraci.
Břevnovský klášter je znám i jako místo konání koncertů, dále tam působí vydavatelství duchovní literatury. Návštěvníkům kláštera jsou umožněny prohlídky vybraných částí areálu kláštera s průvodcem. I přesto, že je jeho spektrum činností široké, není finančně soběstačný natolik, aby dokázal financovat všechny potřebné rekonstrukce a opravy. "Máme dobré zkušenosti s místní samosprávou, ať už s Městskou částí Praha 6 nebo Magistrátem hl. města Prahy. Komunální politici si dobře uvědomují, jakou památku mají na svém území a oceňují to pravidelnými finančními příspěvky," prohlašuje Siostrzonek. Břevnovský klášter je totiž národní kulturní památka. Příklady využívání klášterů je možné hledat i mimo ČR. Ovšem v zahraničí jsou fungující kláštery bez narušené kontinuity. Naše situace je specifická tím, že mnohde začínáme od počátku, to může být výhodou, ale leckde i brzdou," doplnil převor.
KLÁŠTER MILEVSKO
Klášter premonstrátů v Milevsku je nejstarším klášterem v jižních Čechách a od roku 2008 je také na seznamu národních kulturních památek. Jeho opravy probíhají, ale nejsou zdaleka u konce. Při snaze využívat prostory kláštera tam vycházejí z historie. "Kláštery nebyly ani v minulosti jen církevní záležitostí. Vždy se v nich pěstovala věda, umění a kultura. V tomto duchu bychom rádi koncipovali i náš klášter. Možnosti se ukazují v turistickém ubytování, klášterní restauraci, pořádání koncertů a přednášek. Zajímavé mohou být i krátkodobé vzdělávací pobyty v kombinace s rekreací a odpočinkem," nastiňuje své záměry představený kláštera P. ThLic. Norbert František Vehovský O. Praem. Situace na malém městě je obtížnější zejména v hledání finančních prostředků na rozsáhlé opravy. Významně by obnovu kláštera mohly ovlivnit církevní restituce, které by řádu vrátily okolní pozemky. "Záměrem zakladatele kláštera bylo vybudovat zázemí, které by umožnilo jeho život i rozvoj a přitom poskytovalo zaměstnání i okolním lidem. Staré kláštery fungovaly právě na tomto principu. Doufáme, že budeme moci po 50 letech opět navázat. Zkušenosti našich spolubratrů v zahraničí, například v klášteře Schlägl v Rakousku jsou pozitivní," uvedl představený kláštera Vehovský.
BEZ SPOLUPRÁCE TO NEJDE
Zkušenosti z klášterů, které započaly obnovu a snaží se o nové způsoby využití klášterního majetku, ukazují, že pro zdárnou obnovu a rozvoj klášterů je zapotřebí nejen peněz, ale i kvalitní spolupráce všech zaujatých stran, tj. zástupců církevních řádů, obcí, architektů, stavebních firem a také pracovníků památkové péče. "Někteří památkáři se snaží vytvořit z klášterů spíš jakýsi skanzen, přitom památka se nejlépe zachová pro budoucí generace tím, že žije a vhodným způsobem odráží i způsob života našeho století," poznamenává břevnovský převor Siostrzonek.
Cesta k obnovení klášterních komplexů je tedy nelehká, ale možná. Vždy je to otázka konkrétních lidí a jejich vůle nalézat a následně prosadit zajímavé a smysluplné myšlenky.
/V článku jsou využity informace z publikace Encyklopedie českých klášterů autorů P. Vlčka, P. Sommera a D. Foltýna (Libri, 1998) - pozn. autorky./
/mz/
Konference PRO památky - obnova a využívání památek ve 21. století
Pod tímto názvem se uskuteční 13. 11. 2008 v Praze konference o obnově a využívání klášterů včetně možností financování, kterou pořádá Institut pro památky a kulturu, o. p. s.
Více informací naleznou zájemci na stránkách www.propamatky.cz, kde se lze zároveň na konferenci zaregistrovat.
Mediálním partnerem konference je Moderní obec.
