Od letošního července má Ústecký kraj jako první v republice Portál krizového řízení. Protože některé další kraje podobné webové stránky teprve chystají, může jim posloužit jako výborná inspirace.
Když při slavnostním zahájení provozu portálu v Lounech hejtman Ing. Jiří Šulc hovořil o důvodech, které Ústecký kraj přiměly jej uskutečnit, mj. uvedl: "Většina z nás již prošla mimořádnými událostmi, které ohrozily nejen lidské zdraví, životy, hmotné a kulturní statky, ale také narušily technologické a přírodní systémy. V případě našeho kraje jsou to především povodně, které se nějakým způsobem dotkly bezmála každého obyvatele. Není to však pouze velká voda, co nás může ohrozit. V kraji je i mnoho provozů, které představují možné nebezpečí - v první řadě různé chemické závody. Rizikem jsou také časté sesuvy půdy. Civilní ochrana se za minulého režimu do značné míry zprofanovala, a proto dnes dochází k tomu, že lidé častokrát ani nevědí, co jim hrozí. A co je ještě horší, nevědí, jak se v případě krizové situace chovat."
Portál (http://pkr.kr-ustecky.cz) byl zřízen proto, aby plnil dvojí funkci. Od počátku slouží jako nástroj prevence a přípravy na případnou krizovou situaci. A pokud by skutečně došlo k nějakému vážnějšímu ohrožení, bude připraven poskytovat i aktuální informace, stát se důležitým informačním zdrojem reagujícím průběžně na vývoj situace.
MAPKA PRO KAŽDOU OBEC
Hned první sekce portálu nazvaná Ohrožení umožňuje prostřednictvím mapky zjistit, jaká možná ohrožení se nacházejí ve zvolené obci a jejím okolí. V systému jsou evidována ohrožení typu povodně, půdní a skalní sesuvy či únik nebezpečných chemických látek. Kupříkladu po zadání města Děčín zjistíte, že nejčastějším ohrožením tam jsou sesuvy půdy. U příslušné fotografie a stručné informace ke každému je uveden i rok revize. Možnými zdroji ohrožení jsou ve městě plavecký bazén (nebezpečná látka chlor) a zimní stadion (amoniak).
Kliknete-li na mapce na některé ze vzdělávacích zařízení ve městě, dozvíte se jeho název, adresu, kontakty, jaké objekty se vyskytují v areálu a po zadání pokynu k vyhledání ohrožení se zobrazí ikony s příslušným ohrožením. Jde-li o povodeň, lze jedním kliknutím zobrazit na mapce, jak by objekt případně zasáhla deseti, padesáti či stoletá voda. To vše si lze prohlédnout jak na vektorové, tak na letecké mapě.
CO DĚLAT PŘI OHROŽENÍ
Vedle této atraktivní, velmi dobře zpracované sekce portál nabízí další důležité informace. Sekce Co dělat popisuje, jak se pozná varovný signál a jak si počínat, když zazní. Lze se tam však dozvědět postup při nařízení evakuace, jak si vytvořit improvizovaný úkryt a jaké prostředky lze použít k improvizované ochraně osob. Je tam však rovněž popsáno doporučené chování při havárii chemické látky, radioaktivní látky, při povodni, teroristické akci, použití chemických a biologických zbraní.
Veřejnost může rovněž zajímat sekce Situace v kraji. Obsahuje odkazy na stránky jiných organizací, jako je předpověď počasí či hlásná a předpovědní povodňová služba Českého hydrometeorologického ústavu, stránky Povodí Labe, Povodí Ohře a Povodí Vltavy. V samostatných rubrikách jsou krizové kontakty a odkazy na stránky subjektů kritické infrastruktury. Zejména odborná veřejnost pak v rubrice Krizové řízení najde složení bezpečnostní rady kraje, dokumenty týkající se činnosti krizového štábu kraje, dále krizový, povodňový, traumatologický i pandemický plán kraje.
Posledním (nikoliv však významem) odkazem v rubrice je SYPOS - neveřejná část. Skrývá totiž plány krizové připravenosti bezmála tisícovky školských, sociálních a zdravotnických či kulturních zařízení řízených krajem. Každá z oprávněných osob má přístup jen k plánu své organizace, pracovníci krizového řízení v obcích s rozšířenou působností a na krajském úřadu pak k plánům organizací v rámci své působnosti.
KRIZOVÝ MANAGEMENT I SE SASKEM
Strukturu portálu doplňuje rubrika aktualit, která kromě tiskových zpráv a dokumentů obsahuje také fotogalerie, například ze Dne záchranářů Ústeckého kraje, a dále Magazín IZS, v němž jsou prostřednictvím videopříspěvků postupně představovány různé složky Integrovaného záchranného systému. Magazín, jehož výrobu si objednal krajský úřad, se vysílá nejprve v regionální televizní stanici, a to každý čtvrtý pátek v měsíci, a pak je trvale umístěn na Portálu krizového řízení. Kraj má už k dispozici i takové nástroje, aby na hlavní stránce mohly v řádku v on-line režimu běžet aktuální zprávy.
Venuše Kindlová, vedoucí oddělení krizového řízení kanceláře hejtmana, potvrzuje, že celý portál se připravoval tři roky a kraj do něj zatím vložil tři miliony korun. Na základě výsledku výběrového řízení se dodavatelem stala společnost TLP. Na tvorbě portálu se však podílely další desítky subjektů a jejich počet není zdaleka konečný. Tím spíše, že Ústecký kraj už chystá projekt na téma přeshraniční spolupráce v oblasti krizového managementu, který by vedl k vytvoření takového portálu i pro sousední Sasko a jejich určitému propojení.
JAROSLAV WINTER
