Jako všechny ostatní země eurozóny i Slovenská republika se na přijetí společné evropské měny chystala několik let. V příslovečný "Den D", tedy 1. ledna 2009, totiž u našich východních sousedů musí pro zavedení eura vše fungovat. Jenže co ono "vše" znamená na úrovni slovenských obcí a měst?
Hlavním iniciátorem přípravy municipální sféry na přijetí eura bylo Združenie miest a obcí Slovenska (ZMOS). Na Slovensku totiž neexistuje žádný ústřední státní orgán, který by mohl metodicky usměrňovat města a obce v celém průřezu jejich kompetencí, povinností a úkolů. Přijetí eura se týká všech 2930 sídel a zhruba čtyř tisícovek obchodních společností a příspěvkových organizací, které byly městy a obcemi založeny či zřízeny. Záleží přitom hlavně na 25 tisících volených představitelů územní veřejné správy - a samozřejmě i na mnohatisícové armádě zaměstnanců radnic, na jejichž bedrech zůstává praktický výkon přijatých opatření.
Rozsah zodpovědnosti měst a obcí za hladký vstup do eurozóny zavisí na dělbě pravomocí mezi centrální a místní úrovní. Ta se však v zemích, které už euro zavedly či se na jeho přijetí chystají, vždy případ od případu více nebo méně liší. Proto ne všechny zkušenosti zahraničních partnerů lze mechanicky přebírat. Tak i na Slovensku spatřily světlo světa podklady, jaké byste třeba v západní Evropě hledali marně. Jejich předností však je, že jsou "ušité na míru" a do nej-menších detailů zohledňují specifické podmínky slovenské veřejné správy.
ŠEST ZÁKLADNÍCH OBLASTÍ
Municipality se při přípravě na přijetí eura soustředily na šest oblastí:
Legislativně právní: Jde zejména o posouzení vlastních norem, jako jsou obecně závazné vyhlášky, interní směrnice, rozhodnutí; dále se musí připravit a schválit vlastní plány na zavedení eura a přichystat potřebné změny, přehodnotit veškeré smluvní vztahy, správa majetku a majetkové uspořádání.
Ekonomickou: Týká se hlavně rozpočtování, účetnictví, inventarizace majetku, správy daní a poplatků, ekonomické statistiky a výkaznictví.
Hospodářsko-administrativní: Dokumentace související především s administrativním a finančním provozem, se zajištěním povinného duálního zobrazování (ve slovenské koruně i euru) cen, plateb apod., vzděláváním zaměstnanců, materiálním zabezpečením a hotovostním peněžním oběhem.
Technickou: Příprava všech informačních systémů, registračních pokladen i technického zařízení a přístrojů využívajících mince.
Komunikace: Jde hlavně o poskytování všech všeobecných, celoslovensky platných informací a o přípravu vlastních specifických informací - například o nové výši místních daní (k místním daním na Slovensku viz Moderní obec č. 3/2007, str. 24 - Jak přehledně financovat přenesený výkon státní správy? Ptejte se Slováků!), o práci s ohroženými skupinami obyvatelstva apod.
Dohledu a kontroly nad dodržováním pravidel při duálním oceňování: V této oblasti je třeba se soustředit hlavně na trhy a tržiště i na přípravu k tomu pověřených pracovníků.
ALESPOŇ DVA ROKY PŘÍPRAV
Zpočátku se mnozí představitelé slovenských obcí a měst domnívali, že zavedení eura bude spočívat v jednoduché záměně dvou měn podle prostého matematického přepočtu. Jenže luxus, že v souvislosti s přijetím společné evropské měny není nutné vykonat žádný úkon, je dopřán pouze občanům. Nikoliv však obcím a městům. Postupně se ukázalo, že práce, kterou municipální sféra k tomu musí odvést, je obrovské množství a klade vysoké nároky. Jenom do samotného kontrolního harmonogramu bylo zahrnuto na dvě stě úkolů.
První nárazové období pro veřejnou správu představoval podzim roku 2007, kdy si města a obce potřebovaly ujasnit rozsah nadcházejících změn a úkolů, odhadnout co nejreálnější finanční nároky a zapracovat je do svých rozpočtů na rok 2008. Druhým nárazovým obdobím je letošní druhé pololetí, resp. období po vyhlášení konverzního kurzu, který bude sloužit jako základní hodnota pro přepočet slovenské koruny (SK) na euro. Konverzní kurz byl vyhlášen 8. července 2008, přičemž zatím se využívá jen pro účely duálního zobrazení. Reálně se použije až 1. ledna 2009. Od začátku letošního července tak na Slovensku dál sílí informační kampaň, přeschvalují se všeobecně závazná nařízení, do závěrečné fáze vstupuje příprava příslušných pracovníků, finišuje se s výměnou technických zařízení atd.
EURO BUDE STÁT MUNICIPALITY NA 600 MILIONŮ SK
Celkové náklady na zavedení eura (mimochodem, každý subjekt je hradí ze svého rozpočtu) mohou v podmínkách slovenských měst a obcí činit asi 600 milionů slovenských korun. Tuto sumu si vyžádá především úprava informačních systémů, vzdělávání zaměstnanců, výměna tiskopisů, formulářů, brožurek, mincových technických zařízení, bezpečnostní opatření pro nakládání s novou měnou, stejně jako zaokrouhlování plateb od i pro orgány veřejné správy ve prospěch občanů.
Představitelé slovenských měst a obcí získali první rady ohledně přípravy na zavedení eura od kolegů z Rakouského svazu měst už před mnoha lety. Jejich rady však přišly v době, kdy vstup Slovenska do eurozóny ještě reálně neležel na stole, takže tehdejším aktuálním problémům měst a obcí byly nahony vzdálené - a téměř se proto minuly účinkem.
Faktem však zůstává, že aktivity organizace, která má municipalitám účinně metodicky pomáhat, musí předstihnout poslední dva roky intenzivních příprav.
Důraz je třeba klást na vyjednávání s ústřední státní správou - nejlépe už během přípravy koncepčních materiálů včetně výpočtu možného dopadu do rozpočtů obcí a měst. Podobně je nutné nezanedbat nic v přípravě metodických podkladů pro města a obce a včas se začít věnovat školením a další přípravě jak volených představitelů, tak příslušných zaměstnanců, ať už na radnicích, nebo v podřízených organizacích.
OL'GA GÁFRIKOVÁ
