Kdo je statutárním orgánem obce a kdo za obec činí právní úkony? Co podepisuje za obec starosta? Občanský zákoník v současném znění označuje za právnické osoby mimo jiné také jednotky územní samosprávy - obce a kraje. Právnická osoba činí k realizaci svých zájmů právní úkony, které za ni činí...
Kdo je statutárním orgánem obce a kdo za obec činí právní úkony? Co podepisuje za obec starosta?
Občanský zákoník v současném znění označuje za právnické osoby mimo jiné také jednotky územní samosprávy - obce a kraje. Právnická osoba činí k realizaci svých zájmů právní úkony, které za ni činí statutární orgán. Kdo je statutárním orgánem právnické osoby zřízené přímo zákonem, určuje tento zákon. Zákon o obcích, ani zákon o krajích, však ustanovení, označující statutární orgán tak, jak jej definuje občanský zákoník, nemá.
Zákon o obcích však vyhrazuje jednotlivým orgánům obce určité pravomoci - stanoví, že právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo), popřípadě rady obce (dále jen rada), jsou bez tohoto schválení neplatné.
Vedle pravomocí vyhrazených zastupitelstvu a radě jsou i další záležitosti patřící do samostatné působnosti obce, a pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo, zabezpečuje rozhodování o těchto ostatních záležitostech rada. Rada však nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování o jí vyhrazených záležitostech, s výjimkou ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce a rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.
Ve vztahu ke starostovi zákon stanoví, že zastupuje obec navenek (není však statutárním orgánem obce, jak se někdy uvádí). Starosta má v zákoně o obcích vyhrazeny některé pravomoci a vedle toho může rozhodovat i v záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou.
Samosprávné orgány obce schvalují řadu právních úkonů, například poskytují dotace, rozhodují o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky apod. Zákon o obcích výslovně nestanoví, kdo činí takové právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, a to na rozdíl od zákona o krajích, který takové ustanovení v § 23 odst. 2 má.
Podle mého právního názoru je vzhledem k výše uvedeným ustanovením zákona o obcích možné z důvodu právní jistoty a aby nebylo pochyb doporučit dvě varianty postupu:
1. rada, případně zastupitelstvo současně s každým rozhodnutím o uzavření smlouvy pověří starostu jejím podpisem, popřípadě při schválení jiného právního úkonu pověří starostu jeho učiněním, nebo
2. rada svým usnesením rozhodne, že právní úkony, které rada, případně zastupitelstvo schválí, činí starosta; v tomto případě by usnesení rady mohlo být formulováno takto:
Rada obce podle § 102 odst. 3 a § 103 odst. 4 písm. g) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rozhodla, že právní úkony, které schválilo zastupitelstvo obce, popřípadě rada obce, činí starosta.
Po přijetí takového usnesení radou pak nebude, podle mého právního názoru, zapotřebí zmocňovat starostu k podpisu smluv a jiných dokumentů v každém jednotlivém případě.
S působností starosty, jak je upravena v řadě dalších zákonů, je spojeno i oprávnění za obec jednat a podepisovat. Je to například ustanovení v občanském soudním řádu, že za obec jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn ji zastupovat navenek - tj. starosta. Obdobné ustanovení má soudní řád správní i správní řád.
JUDr. MIROSLAV BÝMA, Ph.D.
právník
