Přestože je v současné době obcí, které poskytují část sociálních dávek v nezaměstnanosti prostřednictvím poukázek, po měrně málo, většina radnic se této praxi nebrání. Dokazuje to průzkum, který letos v únoru a březnu uskutečnila společnost Sodexho.
Osloveno bylo 243 obcí s cílem zjistit zájem o využití příspěvku na živobytí v podobě poukázek na vybrané zboží. Z výsledků vyplývá, že 143 obcí má zkušenosti s výplatou dávek pro nezaměstnané v poukázkách, nebo o ní alespoň uvažuje. K 21. dubnu fakticky využívalo poukázky za tímto účelem 33 obcí. Dvě obce se rozhodly vyplácet příspěvek na živobytí věcným způsobem plošně, tj. všem klientům.
Ostatní obce tak postupují pouze v případě "problematických" osob, a to v kombinaci poukázek a hotovosti v poměru 50:50, nebo 70 % věcně a 30 % hotově v penězích. Tím sice mohou zavdat příčinu k obvinění z diskriminace určité skupiny obyvatel, zejména rozhoduje-li o formě výplaty sociální podpory po individuálním posouzení situace úředník. Jenže podle přesného znění zákona mohou být sociální dávky vypláceny ve věcné formě, ovšem pouze tehdy, je-li zřejmé, že příjemce by příspěvek nevyužil na pokrytí nákladů spojených s bezprostředním zajištěním své existence.
Plošné aplikování takového přístupu proto nejen vzbuzuje rozhořčení u těch, kdo jsou skutečně postiženi nezaměstnaností a s dávkami nakládají zodpovědně, ale v současné době je i v rozporu s platnou legislativou.
CO VÝZKUM DÁLE UKÁZAL
Celkem 110 z oslovených obcí se staví k využití věcné výplaty pozitivně, ale ještě se pro ni nerozhodly. Na těchto radnicích buď probíhají jednání, nebo se čeká na výsledky a zkušenosti z jiných obcí. Stovka obcí ze 243 oslovených nepovažuje věcnou výplatu za nutnou, a to buď proto, že je podle jejich zkušeností míra zneužívání dávek minimální, nebo jsou schopny zajistit účelovost využití příspěvku na živobytí jinými způsoby. Těmi jsou například nákupy na faktury či osobní doprovod klientů do obchodů.
Obecně lze říci, že obce s nižším počtem obyvatel (méně než 10 tisíc občanů) z ekonomicky silných regionů leckdy zvládají výplatu sociálních dávek vlastními "standardními" silami a k využití poukázek jako restriktivního nástroje nemají důvod. V obcích s vyšším výskytem sociálně slabých spoluobčanů o poukázkách uvažují častěji.
NĚKTEŘÍ OBČANÉ ZAČALI RADĚJI PRACOVAT
Zatím poslední obcí, která poukázky začala využívat, je moravský Šternberk. I tam nový systém přinesl své ovoce. Hned první den po jeho zavedení se 30 lidí dobrovolně vyplácených dávek vzdalo a vydělává si prací. Namísto původních 80 tak šternberská radnice eviduje v současné době 50 příjemců podpory v nezaměstnanosti.
Naproti tomu Chlumec nad Cidlinou se rozhodl ke zcela opačnému kroku. Po téměř dvou letech se vrátil k praxi vyplácení sociálních dávek peněžní formou. Důvodem nejsou negativní zkušenosti s poukázkami, ale fakt, že se v Chlumci radikálně snížil počet žadatelů o sociální příspěvky v nezaměstnanosti a zejména případů jejich zneužívání. V nejbližší době se "poukázkový systém" výplaty sociálních dávek chystá zavést dalších 12-15 obcí.
Věcné plnění sociálních dávek formou poukázek je účinný způsob, jak zabránit jejich zneužívání. Zároveň obce mohou takto i ušetřit. Někteří příjemci odmítají poukázky přijímat a raději se dávek v hmotné nouzi vzdají. Navíc, finanční ekvivalent hodnoty poukázek, které klienti od obce dostanou, ale neutratí, je obci vrácen.
Ministerstvo práce a sociálních věci si výplatu sociálních dávek tímto způsobem také velmi pochvaluje. Stát tak zatím ušetřil několik set tisíc korun. Ministerstvo vážně uvažuje o povinné výplatě části hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti formou poukázek pro všechny obce.
Poukázkový systém je možné rozšířit i na výplatu příspěvků na péči.
/sk/
