Města a obce se jako zřizovatelé škol potýkají s nedostatkem peněz na rozsáhlé rekonstrukce, případně na výstavbu nových škol. Nové školní budovy se ovšem stavějí spíše výjimečně, takže municipální sféra musí zajistit opravy starých zařízení tak, aby vyhověla současným požadavkům na výuku, bezpečnost, osvětlení tříd či na bezbariérový přístup včetně případného pořízení výtahu, ale také hygienickým vyhláškám apod. I proto mnohá menší města a obce často vyčerpají své rezervy a musí sáhnout k úvěrům nebo odprodeji části majetku.
První náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblasti školství, mládeže a sportu MVDr. Václav Červený poukazuje na fakt, že dosud neexistuje žádný program, který by tyto náročné investice finančně podporoval. "Nikdo z tvůrců zákonů a vyhlášek si neuvědomuje, že zřizovatelská obec neřeší jen provozní výdaje škol. Ty jsou finančně zajištěny příspěvkem státu na žáka obci, která zřizuje školu, a příspěvkem obce, která nezřizuje školu a zajišťuje vzdělávání v rámci spádového obvodu školy jiného zřizovatele, a to podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v této obci. Domnívám se, že by však měly být legislativně ošetřeny i větší investiční aktivity."
Jako příklad uvádí náměstek rekonstrukci a přístavbu více než 70 let staré budovy někdejší "měšťanky", nyní základní školy v Kasejovicích. Malebné městečko s tisícovkou obyvatel sice (po tříletém čekání) na tuto svoji velkou investici od státu obdrželo 34,996 mil. Kč, ale její celkovou výši 44,645 mil. Kč muselo dorovnat z vlastních zdrojů (4,649 mil. Kč z rozpočtu města, který se ročně pohybuje kolem 11,5 mil. Kč, a k tomu ještě bankovním úvěrem ve výši 5 mil. Kč). Přitom podle náměstka hejtmana žáci dojíždějící z okolních obcí představují polovinu celkového počtu dětí ve škole. "Okolní obce nemají povinnost se podílet a ani se ve skutečnosti nepodílely na této investiční aktivitě. V Plzeňském kraji jsou kromě rozpočtů obcí a možných dotací z ministerstva financí investiční akce tohoto druhu podporovány i z krajského rozpočtu. V posledních letech jsme tak na základě žádostí obcí poskytli několik desítek milionů korun na řešení havarijních situací škol a školních zařízení. Příspěvek v maximální výši do 5 mil. Kč získalo několik desítek měst a obcí. Velké investiční akce ve školách mohou obce krýt i ze zdrojů Evropské unie, a to nejen z Regionálního operačního programu, ale například i z Operačního programu Životní prostředí. Musím však připomenout, že evropské prostředky nemají řešit například akutní havarijní stav školní budovy, ale projekt musí obsahovat prokazatelnou přidanou hodnotu vedoucí přímo ke kvalitnějšímu vzdělávání. Pokud jde o využití školy jako kulturního a společenského centra, tak je to také možný nepřímý multiplikační efekt, ale v této oblasti podpory rozhodně nemůže být cílem projektu," dodal MVDr. Václav Červený.
MÁLO PENĚZ NA PROJEKT JEJ MŮŽE DEVALVOVAT
Také JIHOSPOL, Jihočeská obchodní a stavební společnost, a. s., která rekonstrukci a přístavbu kasejovické školy prováděla, má své zkušenosti s financováním projektů rekonstrukcí škol. "Podle našich zkušeností," obecně uvádějí ve společné odpovědi na náš dotaz Ing. Bohumil Křiváček, ředitel pro strategický rozvoj, Ing. Jan Sklenář, technický náměstek, a stavbyvedoucí Jan Špirk, "největším problémem u těchto druhů staveb bývají omezené finanční prostředky. Z toho pak vyplývá nekomplexní řešení rekonstrukcí, kdy projektant je nucen vypouštět řadu prací a detailů, které snižují konečnou kvalitu rekonstrukce. Například když už nezbývají peníze na výměnu podlahové krytiny, dlažeb, některých rozvodů apod."
Připomeňme, že z Kasejovic zadání pro Alenu Vochovou, ředitelku předenického projektového ateliéru, znělo zkráceně takto: S co nejmenšími finančními nároky navrhnout přístavbu, přestavbu a vestavbu školní budovy tak, aby v ní byly umístěny všechny ročníky ZŠ v potřebném počtu tříd a vznikl tam i prostor pro speciální učebny (počítačové učebny, ateliér výtvarné výchovy, dílny, učebnu šití a vaření) a školní družinu. Dále bylo nutné vyřešit vstup do školy, který byl dosud uzavřen kvůli sesutí schodiště, takže děti, učitelé i rodiče museli vstupovat do budovy zezadu přes vlhké sklepy. Žákům, kteří dosud měli k dispozici jen háčky ve sklepě, měla rekonstrukce dát nové šatny. Bylo však třeba také navrhnout odpovídající sociální zařízení včetně nových instalačních rozvodů a zařizovacích předmětů, zajistit optimální přirozené osvětlení tříd, vyřešit požární únikové cesty, výměnu oken, opravy podlah jak v některých třídách, tak na chodbách, vyměnit střešní krytinu atd. Také se měla propojit stávající tělocvična se školou a kompletně bylo nutné dát do pořádku sociální zařízení u tělocvičny stejně jako odpružit podlahy. V neposlední řadě pak architektonický návrh měl novou přístavbu natolik skloubit se stávající budovou, aby výsledná podoba působila jako jeden harmonický celek.
KDYŽ JSOU PRÁZDNINY KRÁTKÉ NEJEN PRO ŠKOLÁKY
"Kdybychom nedokázali zajistit peníze, včas zahájit rekonstrukci a přístavbu školy a v pořádku ji také dokončit, museli bychom ji kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám uzavřít," konstatovala starostka Kasejovic Bc. Marie Čápová.
Specifikum rekonstrukcí škol v porovnání s jinými veřejnými stavbami spočívá mj. v tom, že práce se zpravidla soustřeďují do letních prázdnin.
"Proto se musí v krátkém časovém úseku provést řada na sebe navazujících prací mnohdy i s nutnými technologickými přestávkami. Jejich případné zkracování však může snížit kvalitu díla," zdůrazňují zástupci společnosti JIHOSPOL. Podle nich právě proto při přípravě a realizaci rekonstrukce kasejovické školy bylo nejsložitější zpracovat přesný harmonogram jednotlivých prací a následně zajistit jeho plnění. To se týkalo jak vlastních kapacit, tak případných subdodavatelů. Na stavbě mnohdy v jeden den bylo až 60 pracovníků různých profesí, což kladlo vysoké nároky na jejich řízení a vzájemnou koordinaci. Z hlediska náročnosti vlastní výstavby lze uvést složité zakládání přístavby školy kvůli ztíženým geologickým poměrům, dále náročné podchycování stávajících nosných konstrukcí ve vstupní části školy při bouracích pracích a rovněž složité zajišťovací práce v půdním prostoru při realizaci půdní vestavby.
PARTNERSKÁ SPOLUPRÁCE SE VYPLATÍ
"Při rekonstrukci školních budov je nutná stoprocentní spolupráce všech účastníků procesu výstavby - projektanta, investora, zhotovitele i školy," upozorňují dále zástupci této stavební firmy ze Strakonic. "Zvláště u rekonstrukcí se často až dodatečně zjišťuje řada nepředvídatelných skutečností (jiné konstrukční řešení, odlišné rozvody inženýrských sítí apod.), což je nutné vzhledem k termínům výstavby ihned operativně řešit. V Kasejovicích se osvědčily pravidelné týdenní kontrolní dny za účasti všech partnerů, kdy se všechny dodatečné případné problémy na místě řešily, v případě projekčních změn nejdéle do druhého dne. Ne vždy se setkáváme s tak velkým zájmem vedení města o průběh stavby a rychlé řešení všech nenadálých potíží, jako tomu bylo v případě kasejovické radnice v čele se starostkou Marií Čápovou. Velmi v tomto smyslu pomáhaly i konzultace se vstřícným vedením školy a učiteli."
Také projektantka Alena Vochová kladně hodnotí průběžnou spolupráci s investorem i zhotovitelem stavby. "Při vysokém tempu a rozsahu výstavby nebyly v Kasejovicích vzácností ani sobotní či pozdně odpolední jednání, aby se práce na stavbě nezdržovala."
Starostka Bc. Marie Čápová uzavírá: "Do naší školy dojíždějí žáci z 22 obcí nejen okresu Plzeň-jih, ale i ze Strakonicka. Spádová oblast zahrnuje okolí až do vzdálenosti 10 kilometrů. A právě její velikost skýtá záruku dostatečného množství dětí. Proto takto rozsáhlá rekonstrukce a přístavba školy a tělocvičny v Kasejovicích je z hlediska budoucího využití zcela opodstatněná."
IVAN RYŠAVÝ
Základní škola v Kasejovicích na Plzeňsku
K možnostem podpory rekonstrukcí škol a školských zařízení v Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj)
Na tyto účely lze využít prostředky Regionálního operačního programu, konkrétně prostředky Prioritní osy 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí, Oblast podpory 2.4 - Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství.
V rámci oblasti podpory 2.4 je možné podporovat projekty zaměřené na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci objektů škol a školských zařízení vedoucí k vyšší efektivitě výuky, případně projekty na pořízení a modernizaci vybavení škol a školských zařízení také vedoucí k vyšší efektivitě výuky. Celá řada projektů však s odůvodněním, že například oprava děravé střechy nevede ke zvýšení efektivity výuky, zůstává vyřazena.
V rámci ROP NUTS II Jihozápad jsou způsobilými žadateli obce, oba kraje, školy a školská zařízení zřizovaná nebo zakládaná kraji a obcemi, církevní školy a školská zařízení, soukromé školy a školská zařízení případně školské právnické osoby podle školského zákona.
Minimální výše celkových způsobilých výdajů na 1 projekt je 500 000 Kč, maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na 1 projekt je 75 000 000 Kč. Příspěvek ROP může v některých případech dosáhnout až 92,5 % celkových způsobilých výdajů. Výše příspěvku však vždy závisí na konkrétním projektu, způsobu jeho řešení a typu žadatele o podporu, proto je jeho výše z programu pro každý projekt posuzována individuálně.
ZDROJ: KÚ PLZEŇSKÉHO KRAJE
