Umím si představit i systém rozpočtového určení daní (RUD), který by se opíral o výnos jedné daně, a to například daně z příjmů fyzických osob, říká ministr financí Ing. Miroslav Kalousek.
Napřed však musí být k dispozici analýza výdajů obcí, kterou si ministerstvo financí nechává zpracovat od konsorcia vysokých škol.
Co si od analýzy slibujete?
Jejím cílem není jen získání relevantních dat pro přípravu nového zákona o RUD, respektive případnou modifikaci systému financování výkonu státní správy. Smyslem je především identifikace existujících problémů a návrh jejich řešení, a to ze strany nezávislého subjektu s vysokou odborností a dlouhodobými zkušenostmi v této specifické oblasti. Analýza odpoví především na tyto klíčové otázky: Kolik územní samosprávné celky doplácejí ze svých vlastních příjmů na výkon agend státní správy? Odpovídá stávající konstrukce financování samosprávy potřebám územních samosprávných celků? Zhotovitel navrhne změny kritérií (jejich vah), progresivity nárůstu sdílených daní podle počtu obyvatel a dalších faktorů. Zhotovitel také na základě znalosti evropských daňových systémů navrhne prvky, které by bylo možné a vhodné implementovat v ČR. Má opodstatnění zachovávat vůči hl. m. Praze a statutárním městům Plzni, Ostravě a Brnu vzhledem k jejich historicky odlišnému postavení do určité míry selektivní přístup v rámci RUD, respektive systému příspěvku na výkon státní správy?
Počítáte v novém zákoně o RUD s tím, že by se do koše sdílených daní mohly přidat ještě další, například spotřební či ekologická? Nebo jste spíš pro zúžení portfolia těchto daní?
Nyní se můžeme pohybovat pouze v oblasti úvah. Nevylučuji, že by se portfolio sdílených daní mohlo změnit. Dovedu si představit i systém RUD, který by se opíral o výnos jedné daně, například daně z příjmů fyzických osob. Podoba portfolia však bude záležet na výsledku politické diskuse. Logické je, aby portfolio - stejně jak je tomu teď - bylo shodně vymezeno jak krajům, tak obcím.
Měla by se v novém zákoně dále upravit metodika výpočtu podílu jednotlivých obcí na sdílených daních?
Ministerstvo financí si klade za cíl vytvořit takový systém rozdělení daní, který by lépe odrážel potřeby obcí. Jako základní východisko pro jeho tvorbu považuji doporučení, která vyplynou ze zpracované analýzy samostatné a přenesené působnosti územních samosprávných celků. Zdůrazňuji, že výsledná filozofie, která bude použita pro tvorbu modelu RUD, musí být kompromisem zainteresovaných stran, které jsou zastoupeny v pracovní skupině pro změnu zákona o rozpočtovém určení daní, která pracuje pod gescí ministerstva financí.
Mohl by nový zákon více přát obcím II. typu, kterým poslední novela zákona o RUD v podstatě nic nepřidala?
Jak jsem uvedl v odpovědi na předchozí otázku, ministerstvo financí si klade za cíl vytvořit systém rozdělení daní, který by lépe odrážel potřeby obcí, a to například i zakomponováním jiných vhodnějších kritérií. Cílem nebude preferovat žádnou skupinu obcí.
Jaké změny pro příjmy krajů by mohl nový zákon přinést? Týkaly by se pouze navýšení jejich podílu na sdílených daních?
Pokud by bylo měněno spektrum sdílených daní, týkala by se změna jak obcí, tak krajů. Je nezbytné, aby toto spektrum bylo nastaveno pro oba stupně územních samo-správ shodně. Navýšení podílu krajů na sdílených daních přichází v úvahu pouze tehdy, pokud by bylo spojeno s převodem kompetencí z resortů.
Jak se stavíte k požadavku nově vzniklého Sdružení místních samospráv ČR, aby se 70 % současného objemu nenárokových dotací pro obce a města jim nárokově a přímo rozdělovalo? Měl by tato pravidla nastavit i nový zákon o RUD?
Zákon o RUD mimo jiné vymezuje portfolio sdílených daní obcí a krajů, podíl, který z jejich výnosu obcím a krajům přísluší. V neposlední řadě tento zákon stanoví jasná pravidla, jak je výnos ze sdílených daní přerozdělován mezi jednotlivé obce a kraje. Tato praxe bude zachována i v novém zákoně. Je jednou z cest přesunout část prostředků, které jsou poskytovány obcím dotačně ze státního rozpočtu, do daňových příjmů obcí. Domnívám se však, že v dané chvíli je předčasné předjímat konkrétní závěry.
Můžeme považovat už za definitivní, že napřesrok budou příjmy obcí navýšeny o 5,1 mld. Kč ze státního rozpočtu, aby se tak vyrovnal očekávaný výpadek jejich příjmů, k němuž dojde v důsledku snižování sazeb některých daní?
V rámci příprav návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2009 se počítá s částkami kompenzací u obcí přibližně ve výši 5,1 mld. Kč a 1,8 mld. Kč u krajů. Pokud jde o jejich přerozdělení mezi jednotlivé územní samosprávné celky, předpokládá se takový mechanismus, který bude v maximální míře jednoduchý, transparentní a nediskriminační. Smyslem kompenzací není korekce rozdílných dopadů novely zákona o RUD účinné k 1. 1. 2008, proto se předpokládá shodný přístup ke všem městům a obcím.
