Plánování není přežitkem minulého století, je základním předpokladem rozvoje jakéhokoliv ekonomického subjektu, to znamená i obce.
V rámci přípravy na zpracování plánu rozvoje obce (dále jen plán rozvoje) je třeba zodpovědět tři zásadní otázky, aby výsledek celého plánovacího procesu byl efektivní:
Kdo bude program zpracovávat?
Jakým způsobem se bude program zpracovávat?
Jak, kdy a s jakou intenzitou se do celého procesu zapojí široká veřejnost?
KLADY A ZÁPORY PŘÍSTUPU KE ZPRACOVÁNÍ
Určení zpracovatele se odvíjí od požadavků na kvalitu plánu rozvoje a také personálních, časových a finančních možností samotné obce.
Externí specializovaný dodavatel - tato alternativa se opírá o vysokou odbornost a zkušenosti vybraného zpracovatele a o jeho prověřenou metodickou podporu. Pozitivní je též garance návaznosti zpracovávaného plánu rozvoje na další územní rozvojové dokumenty (mikroregionální, krajské, případně národní). Nevýhodou je případná menší znalost místních reálií (tuto nevýhodu však zčásti pozitivně vyvažuje určitý nadhled zpracovatele, který tak není ovlivňován místními poměry). Problematický může být též obchodní přístup zpracovatele a relativně vysoké finanční náklady. Aby byly využity klady tohoto modelu, je třeba výstupy přebírat a konzultovat průběžné. Klíčovou roli pro úspěch akce též sehrává pověřený pracovník obce, který má dostatečné kompetence, aby práci zpracovatelů usměrňoval a kontroloval.
Obec ve vlastní režii - tato varianta zpracování plánu rozvoje zlevňuje a akcentuje místní znalost zpracovatelů. Zásadním nedostatkem této alternativy je potenciálně nižší odbornost zpracovatelů (zejména v menších obcích bez strukturovaného personálního zázemí), případně nižší úroveň invence ovlivněná prostředím a osobním vztahem k danému území. V případě, že se obec rozhodne pro zpracování plánu rozvoje touto cestou, je vhodné přizvat ke spolupráci alespoň pro metodickou podporu a obsahové korekce externího partnera. Bude to ideální kombinace znalostí místních expertů a know-how a profesionálního nadhledu externího partnera.
Výsledná kvalita programu rozvoje obce též přímo závisí na zvolené metodice, která obsahuje specifikaci jednotlivých částí programu rozvoje, vysvětlení jejich přínosů pro zpracování programu a vzájemné obsahové i procesní vazby.
CO JE SOUČÁSTÍ ANALÝZY
Standardní plán rozvoje se skládá v nejobecnějším vymezení z analytické a návrhové části. Součástí analýzy je:
Socioekonomické hodnocení - popisuje stav a vývoj a rozbor příčin tohoto vývoje u všech významných rozvojových složek (ekonomický rozvoj, lidské zdroje, infrastruktura, životní prostředí, cestovní ruch);
Rozbor hospodaření obce - cílem je zhodnotit stav a vývoj obecních financí, specifikovat úroveň hospodaření obce a dokumentovat objem a strukturu volných finančních a majetkových zdrojů pro další rozvoj obce;
Hodnocení organizačního zabezpečení rozvojové činnosti obce - zkoumá úroveň municipálního rozvojového managementu. Cílem této aktivity je zajistit model kvalitního řízení procesů rozvoje v dané obci;
Zhodnocení vnějších vztahů obce - posouzení efektivnosti členství obce v svazcích obcí či jiných zájmových sdruženích.
SOCIOEKONOMICKÝ ROZBOR
Zásadní částí analýzy je socioekonomický rozbor, jehož základními složkami jsou:
Ekonomika - v této oblasti je třeba zaměřit pozornost jednak na soukromou ekonomickou sféru (podnikání, zaměstnanost, efektivnost ekonomiky), jednak na odvětví veřejné ekonomiky. Výsledkem analýzy je zhodnocení ekonomické úrovně obce, její současné hospodářské síly a rezervy, kterých je do budoucna možno využít;
Lidské zdroje - obsahově nejširší oblast se zabývá zejména demografickým vývojem (počet obyvatel, přirozený přírůstek, migrace obyvatel, sňatečnost atd.), problematikou bydlení (kvalita, kapacita), úrovní zázemí pro bydlení (sportovní a kulturní vyžití, úroveň občanské vybavenosti a služeb), a také vzděláním, zdravotními podmínkami, péčí a sociální oblastí. U vybavenosti obce se hodnotí její kvantita, kvalita a dostupnost pro všechny obyvatele. Dále je třeba zkoumat i poptávku místní komunity po těchto službách, tj. o co je v obci zájem a v jaké kvalitě;
Infrastruktura - tato oblast se pro potřeby zpracování plánu rozvoje dělí na dvě subkapitoly, a to na dopravní infrastrukturu a technickou infrastrukturu. V části dopravní infrastruktury je předmětem zájmu dopravní dostupnost, tj. jak je obec dostupná zejména z hlediska ekonomických aktivit (existence a kvalita silniční a železniční sítě, dostupnost letecké dopravy apod.) a dopravní obslužnost, tzn., jak je daná obec (lokalita) obsluhována hromadnou osobní dopravou (silniční, železniční). Tyto dvě kategorie a jejich kvalita mají zejména v odlehlejších oblastech zásadní vliv na rozvoj celého území. Analýza technické infrastruktury hodnotí veškerá síťová vedení (energovody, vodovody, kanalizace), dále čistírny odpadních vod, veřejné osvětlení atd. Kvalita těchto složek je jedním ze základních měřítek hodnoty úrovně zázemí pro život obyvatel obce;
Životní prostředí - zdravé životní prostředí a obecně soulad všech aktivit v území s principy udržitelného rozvoje musí být základním cílem realizace každého koncepčně-rozvojového materiálu a uvedené zásady se musí promítat do všech popisovaných kapitol. V oblasti životního prostředí je předmětem zkoumání stav a vývoj všech základních složek přírody, tj. vody, ovzduší, půdy, rostlinstva a živočišstva na popisovaném území. Provádí se rozbor případného znečištění těchto složek a hledají se jeho příčiny. Lokalizují se též potenciální budoucí zdroje znečištění a následně se v návrhové části dokumentu přijímají preventivní opatření. Součástí analýzy je též krajina, a to nejen z hlediska rozvojového potenciálu, ale i z hlediska životního prostoru obyvatel obce;
Cestovní ruch (kvůli kompatibilitě s ostatními rozvojovými dokumenty se tato ekonomická oblast řadí zvlášť) - hodnotí dvě základní nezbytné složky tohoto odvětví, kterými jsou atraktivity cestovního ruchu (tvoří základ poptávky a motivaci pro návštěvu turistů v dané lokalitě) a vybavenost pro cestovní ruch, tzn. kvalitní a v dostatečném rozsahu vybudovanou síť ubytovacích, stravovacích a dalších doplňkových zařízení. Bez tohoto obslužného zázemí není možný rozvoj ekonomicky zajímavého cestovního ruchu ani v sebeatraktivnějších lokalitách.
(Jak správně vyhodnotit analytickou část plánu rozvoje a jak na ni plynule navázat část návrhovou? To je téma dalšího dílu seriálu o koncepční přípravě rozvoje obce.)
PETR PONIKELSKÝ
ASAGRAPH, s. r. o.
