Praxe ukazuje, že okruh příjemců veřejné podpory je velmi široký, což může činit poskytovatelům nemalé obtíže. Jednou ze sporných otázek je, zda a kdy se územní samosprávy ze své převažující role poskytovatele veřejné podpory mohou ocitnout v pozici jejího příjemce. PŘÍJEMCE MUSÍ BÝT VŽDY PODNIKEM...
Praxe ukazuje, že okruh příjemců veřejné podpory je velmi široký, což může činit poskytovatelům nemalé obtíže. Jednou ze sporných otázek je, zda a kdy se územní samosprávy ze své převažující role poskytovatele veřejné podpory mohou ocitnout v pozici jejího příjemce.
PŘÍJEMCE MUSÍ BÝT VŽDY PODNIKEM
Obecně platí, že určité opatření lze považovat za formu veřejné podpory, pokud - kromě dalších znaků vymezených v čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES - je jeho adresátem tzv. podnik. Pro potřeby veřejné podpory nelze definici tohoto pojmu hledat v českém právu, ale v judikatuře soudů EU. Podle ní je podnikem jakákoliv entita bez ohledu na její právní status či způsob financování, vykonávající tzv. ekonomickou aktivitu. Za ni je třeba považovat nabízení zboží a služeb na příslušném trhu. Jde v podstatě o činnosti, při nichž může - byť i potenciálně - nastat konkurenční střet s jinými subjekty.
Z toho vyplývají následující závěry: Aby v konkrétním případě šlo o podnik, není důležitá jeho právní forma, pravidla, kterými se řídí jeho fungování či způsob financování, ale vykonávaná činnost. Podniky tak v uvedeném smyslu budou nejen podnikatelé (ať již ve formě OSVČ, právnických osob nebo tzv. svobodných povolání), ale v závislosti na předmětu činnosti, a to zdůrazňuji, i příspěvkové organizace, zájmová sdružení právnických osob, univerzity, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.
JSOU SAMOSPRÁVY PODNIKEM?
Samosprávy vykonávají správu věcí veřejných. Proto většina jejich činností naplňovat znaky ekonomické aktivity nebude. Jsou však činnosti, které ekonomickou aktivitou jsou, například provozování ubytoven, hotelů, restaurací, údržba a provozování veřejných bazénů, provozování parkovišť. Ekonomickou činností je i pronájem bytů. V takových případech samosprávy naplní znaky podniku. Pokud tedy opatření z veřejných zdrojů (například ze státního rozpočtu) budou směřovat na činnost územní samosprávy, která bude ekonomickou a zároveň budou naplněny všechny znaky obsažené v čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES, půjde o veřejnou podporu a samosprávy budou v pozici příjemce. Totéž platí i v případě financování projektů ze strukturálních fondů EU, neboť i v jejich případě se pravidla pro veřejnou podporu používají. Samosprávy tak v těchto případech obdrží prostředky ze strukturálních fondů v souladu s příslušným předpisem pro danou oblast veřejné podpory, což bude méně než v případech, kdyby o veřejnou podporu nešlo. Budou tudíž nuceny navýšit vlastní prostředky na spolufinancování projektu.
MICHAEL KINCL
asistent soudce Nejvyššího soudu ČR, soudní znalec se specializací na veřejnou podporu, předseda pracovní komise pro veřejnou podporu České asociace pro soutěžní právo
Co je veřejná podpora
Veřejnou podporu vymezuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Jde o opatření, které:
je poskytováno v jakékoliv formě z veřejných rozpočtů, a to přímo či nepřímo,
zvýhodňuje určitý podnik, skupinu podniků či celá odvětví výroby/služeb,
je způsobilé narušit soutěž na vnitřním trhu EU,
je způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Všechny zmíněné znaky musí být naplněny kumulativně,
nejčastější formy veřejné podpory jsou dotace, daňové úlevy, subvence, prodeje majetku veřejnými institucemi za cenu nižší než tržní apod.
