V ústředním seznamu kulturních památek Ministerstva kultury ČR je zapsáno 128 objektů malebného městečka Štramberk, často nazývaného Moravský betlém. Proslulo především architekturou původních roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž většina tvoří městskou památkou rezervaci. Povídali jsme si o ní s Věrou Michnovou, starostkou Štramberka.
V městečku se třemi a půl tisíci obyvateli je však historických památek podstatně více. Které jsou pro návštěvníky největším lákadlem?
Především je to zřícenina hradu Štramberk s věží Trúbou ze 13. století. Dále Horní Bašta se zachovalými roubenými domy, rovněž náměstí s historickými barokními měšťanskými domy a také jeskyně Šipka a bájný vrch Kotouč, kde je Národní sad s bustami velikánů české historie (sv. Václav, Josef Palacký, Alois Jirásek, T. G. Masaryk aj.). Stále oblíbenější jsou soukromá botanická zahrada, muzeum o historii města, místní pivovar, Jaroňkova galerie a další.
Příjmy z městského rozpočtu asi na obnovu tolika pamětihodností nestačí?
To v žádném případě. Vždyť město je od roku 1968 vyhlášeno městskou památkovou rezervací (MPR). Peníze jsme doposud získávali z Ministerstva kultury ČR (MK ČR) v souladu se schváleným Programem regenerace MPR ve Štramberku. Ten uskutečňujeme od roku 1994, přičemž každých pět let schvalujeme nový program. Velmi mne mrzí, že příspěvky od ministerstva jsou rok od roku nižší. Zatímco v roce 2002 jsme dostali na obnovu památek 1,640 milionu korun, v roce 2007 už jen 200 tisíc korun.
Pokud uplatňujeme požadavek na rekonstrukci památky, která je v majetku města, přispíváme stejnou částkou z městského rozpočtu. Požádá-li o příspěvek soukromý majitel, poskytne mu město 10 % z celkově uplatňované finanční částky, majitel 40 % a ministerstvo 50 %. U oprav církevních památek z městských prostředků hradíme 20 %, církev dá 10 % a zbylou část ministerstvo kultury. V roce 2007 jsme z rozpočtu města vynaložili 51 200 korun jako spoluúčast ke dvěstětisícovému příspěvku MK ČR. Peníze jsme rozdělili mezi tři žadatele na opravu střechy, impregnační nátěry dřevěných konstrukcí, nátěry oken a opravu klempířských prvků. Vedle toho město zaplatilo impregnační nátěry na Jaroňkově útulně a na dřevěných konstrukcích věže Trúba.
Při procházce Štramberkem lze vidět i nádherně opravené historické domy. Kdo se o to nejvíce zasloužil?
Většina památek patří fyzickým osobám, z nichž mnozí podnikají. Máme štěstí, že si Štramberk zamiloval ostravský podnikatel Ing. Pavel Šmíra, který zde vlastní několik historických památkových domů. Oceňuji, že si je sám - bez finanční spoluúčasti města a MK ČR - zrekonstruoval. Jsou to místní pivovar, který slouží veřejnosti již třetím rokem, dále restaurace, penzion a další. Pro město je to velká pomoc, protože se zlepšil vzhled památek a zároveň jejich opravy nezatížily rozpočet města.
Podnikatelé zde zřejmě předpokládají další rozvoj cestovního ruchu?
Máte pravdu. Hodně návštěvníků k nám přijíždí za atmosférou, kterou Štramberk poskytuje. Je obklopen bájnou horou Kotouč, Zámeckým vrchem a Bílou horou a na úpatích těchto hor se uprostřed zeleně nachází naše městečko. Cestovní ruch zde kvetl dříve a kvete i dnes. Ubytovacích kapacit máme celkem dost - v 18 hotelích, penzionech i chatkách je k dispozici 422 lůžek. Ročně do města zavítá 150 až 200 tisíc návštěvníků, pro které připravujeme po celý rok bohatou nabídku programů, nejvíce však v průběhu Štramberského kulturního léta. Do jeho pořádání se zapojují místní spolky a sdružení a také podnikatelské subjekty Šmíra-print, s. r. o., a rovněž ostravský Technoprojekt, který si pronajal a provozuje hrad Štramberk.
Velkým lákadlem je Muzeum Zdeňka Buriana s obrazy tohoto geniálního malíře, který pět let bydlel ve Štramberku. S potěšením sledujeme zájem dnešních dětí a mládeže o dobrodružství a především o dobu pravěku. Jeskyně Šipka s nalezištěm kosterních pozůstatků neandertálského dítěte a pravěkých zvířat je hojně navštěvována.
Proslavené Štramberské uši jako první výrobek ČR získaly certifikát - zeměpisné označení a ochrannou známku EU. Pečení této pochoutky se váže k pověsti o tatarském ležení pod Kotoučem, o vítězství Štramberáků nad Tatary a o hrůzném nálezu nasolených uší a rukou pokořených křesťanů a odesílaných jako válečná kořist chánovi v pytlích. Na počest tohoto vítězství, které spadá na křesťanský svátek nanebevstoupení Panny Marie, kdy je u nás pouť (vždy šest neděl po Velikonocích), se ve všech domácnostech pečou uši. Kdo navštíví Štramberk v jinou roční dobu, může se s jejich historií blíže seznámit v zřizovaném muzeu perníku.
LIBUŠE MIARKOVÁ
