O obcích, které se kvůli nevhodně zvolenému úvěrovému financování nebo špatně investované dotaci dostávají do finančních potíží, čteme stále častěji. Systém ministerstva financí přitom většinu z těchto případů odhalí až ve chvíli, kdy už je pozdě. Pokud vůbec. Ukazuje to příklad obce Dobrná, na kterou byla koncem roku 2007 uvalena exekuce.
Nefungující veřejné osvětlení, základní škola provozovaná jen díky příspěvkům sousední obce, dotace na provoz mateřské školy samotnými rodiči dětí. To je obraz obce Dobrná na Děčínsku. Obec s necelými 500 obyvateli se dostala do problémů s hospodařením poté, co bez finančního krytí zahájila a následně neplatila výstavbu obecního vodovodu. Závazky a penále obce se nakonec vyšplhaly až k 10 milionům korun, což výrazně převyšuje finanční možnosti obce.
Koncem roku 2007 navštívili obec exekutoři. Nyní má zablokované účty, nesmí disponovat se svým majetkem. Když se podíváme na finanční hospodaření Dobrné blíže, v porovnání s obcemi obdobné velikosti, napadá nás otázka: Nedalo se zjistit dříve než v momentu obstavení účtů a příchodu exekutorů, že finanční hospodaření obce není v pořádku a že hrozí nebezpečí, že obec nebude schopná dostát svým finančním závazkům řádně a včas?
STABILNÍ PŘÍJMY
K odpovědi na tuto otázku se dobereme postupně, na základě srovnávání vybraných ekonomických ukazatelů obce s obdobnými ukazateli na úrovni stejně velkých obcí v daném okrese, kraji i v rámci celé ČR. Z časového hlediska postačí vycházet z let 2004, 2005 a 2006 a průměrné hodnoty za uvedené tři roky. Podíváme-li se na rozpočtové příjmy obce, které vypovídají o její finanční síle, zjistíme, že celkové příjmy Dobrné v přepočtu na obyvatele (tab. 1) byly v období 2004-2006 v podstatě na průměrné úrovni v rámci obdobně velkých obcí v okrese Děčín a mírně podprůměrné ve srovnání za celou ČR. Nejde tedy vyloženě o obec, jejíž rozpočtové příjmy by byly velmi nízké a předurčovaly ji k budoucím problémům.
TROJNÁSOBNÉ ZVÝŠENÍ DLUHU
Výše kapitálových výdajů, které naznačují, kolik rozpočtových prostředků může obec věnovat na svůj rozvoj poté, co se vypořádá s nezbytnými náklady na provoz obecního úřadu a svých organizací, ukazuje, že Dobrná vydávala na kapitálové výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele (tab. 2) méně, než kolik činil průměr obdobně velkých obcí, a to jak v okrese Děčín, tak i v Ústeckém kraji nebo celé ČR. Tento výsledek poukazuje na to, že za finančními problémy obce nebyly v prvé řadě ambiciózní plány v oblasti kapitálových výdajů.
Zajímavější informace přináší vývoj celkového dluhu na obyvatele (tab. 3) obce, který se ještě v letech 2004 a 2005 sice nijak výrazně nelišil od výše dluhu obdobně velkých obcí, situace se však dramaticky změnila v roce 2006. V tomto roce dluh Dobrné dosáhl více než čtyřnásobku úrovně, kterou v průměru vykázaly obdobně velké obce v celé ČR. Navíc se dluh v roce 2006 ve srovnání s rokem předchozím zvýšil třikrát, což je samo o sobě alarmující. Vyplývá z toho, že prakticky již rok před tím, než došlo k obstavení účtu, indikoval tento ukazatel, že z finančního hlediska není v obci něco v pořádku.
UKAZATEL MF ČR NEFUNGUJE
K obdobným statistikám a možnostem porovnání však obvykle nemají zástupci obce přístup. Ministerstvo financí ČR (MF ČR) pro regulaci zadluženosti obcí, resp. územních samospráv, používá ukazatel podílu dluhové služby na vymezených příjmech, který charakterizuje zátěž, jež pro obecní příjmy představují splátky dluhu. Překročí-li tento ukazatel v jakékoli obci hranici 30 procent, ministerstvo vyzve obec, aby podala ke špatné situaci vysvětlení. Není-li vysvětlení dostatečné, může MF ČR doporučit všem státním institucím, aby dobře zvážily udělení dotace dané obci.
Zkušenosti však ukazují, že tento systém nedokáže vždy finanční situaci obce odhadnout správně. Zatímco u některých dobrých obcí ukazuje vysoké procento, u jiných, špatně hospodařících, žádný problém nevidí.
Vrátíme-li se zpět k obci Dobrná, u ní sice ukazatel ministerstva financí dosahoval v období 2004-2006 rostoucích hodnot (zvýšil se z 0,5 % v roce 2004 na 4,4 % v roce 2006), avšak z hlediska povolené míry šlo o hodnoty vcelku zanedbatelné. Navíc obdobně velké obce v Ústeckém kraji i v celé ČR vykazovaly ve stejném období v průměru vyšší hodnoty tohoto ukazatele než Dobrná a finanční problémy vesměs neměly.
ŠPATNÝ RATING UŽ V ROCE 2002
Skutečnost, že se Dobrná může dostat do vážných ekonomických problémů, se přitom dala zjistit o několik let dříve, než došlo k exekuci a obstavení obecních účtů. Stačilo, aby se zástupci obce více zabývali analýzou jednotlivých položek hospodaření, případně kdyby analýzu ekonomické situace obce zadali externím odborníkům. Například systém iRating již v roce 2002 evidoval u obce ratingový stupeň C-, který je nejhorší v sedmistupňové škále.
Žádný indikátor sám o sobě nemůže ve všech případech předejít finančním obtížím obce. Jak ale ukázal příklad Dobrné, může se rating ekonomické situace stát důležitým kamínkem v mozaice informací o stavu obecních financí a umožnit tak včasnou reakci ve smyslu ozdravných kroků.
A že je tato znalost významná, vyplývá i z faktu, že včas nesplácené úvěry a půjčky narůstají velmi rychle o penále. Pokud se obec opožďuje se splátkami svého dluhu delší dobu, může výsledné penále přesáhnout i jeho původní výši.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
ONDŘEJ PIROHANIČ
CCB - Czech Credit Bureau, a. s.
