Zhodnotíme-li uplynulé programové období čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, můžeme konstatovat, že největším problémem jsou výběrová řízení dodavatele staveb. Tvoří většinu "nesrovnalostí", které podléhají systému hlášení. Dodržení režimu výběrových řízení podle zákona č....
Zhodnotíme-li uplynulé programové období čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, můžeme konstatovat, že největším problémem jsou výběrová řízení dodavatele staveb. Tvoří většinu "nesrovnalostí", které podléhají systému hlášení.
Dodržení režimu výběrových řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek je důležité nejen kvůli dohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a finančních úřadů, ale i z hlediska auditu EU, který může postihnout případnou nesrovnalost.
Je potřeba si uvědomit, že jakmile je identifikováno podezření na nesrovnalosti, případně je nesrovnalost již identifikována, dochází k zastavení financování projektu. To je pro konečného příjemce dotace velmi nepříjemné. Ten musí buď projekt zastavit, nebo dofinancovat z vlastního rozpočtu. Navíc mu ze strany příslušného finančního úřadu hrozí odebrání dotace a pokuta až do výše dotace.
Je-li vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace po ukončení výběrového řízení, riziko vracení dotace kvůli porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se sice omezuje, nicméně audit Evropské komise (EK) může nalézt pochybení v soutěži i po dokončení celé stavby. Je totiž povinností konečného příjemce prostředků z EU archivovat veškerou dokumentaci související s projektem minimálně tři roky po ukončení programu. Například v případě Operačního programu Životní prostředí, jehož ukončení bude v roce 2015, to znamená archivovat dokumenty do konce roku 2018. Porušení nařízení, které archivaci dokumentů ukládá, může taktéž vést k vrácení dotace.
V zásadě platí doporučení vždy provádět přiměřená výběrová řízení i tam, kde to zákon o zadávání veřejných zakázek nevyžaduje, tedy i u projektu, který využívá prostředky EU jen částečně.
Konečné příjemce upozorňuji také na to, že případnou stížnost na řádný průběh soutěže lze očekávat i v případě nevhodně zvolených výběrových kritérií. Stávalo se, že jedním z výběrových kritérií byla délka poskytnuté záruky na dílo s váhou až 60 %. Když si uvědomíme, jakými tvrdými podmínkami je poskytnutí záruky vázáno, je například poskytnutí záruky na dobu 30 let velmi diskutabilní. Proto EK uvítala podmínku, která se promítla v některých implementačních dokumentech, že cena musí mít váhu minimálně 51 %.
Lze vysledovat i tendenci, která se vrací před rok 2004, kdy ještě platil "starý" zákon o zadávání veřejných zakázek (č. 199/1994 Sb.), který neřešil výběrová řízení na realizaci projektů spolufinancovaných z EU. Postupovalo se podle systému, kdy po splnění kvalifikačních kritérií v prvním kole, schválených zástupcem EK, byla ve druhém kole výběrovým kritériem pouze cena. Stížností na průběh řízení bylo minimum, vyskytovaly se pouze stížnosti na nepřiměřeně nízkou nabídkovou cenu, což se děje i v rámci současného zákona.
Je nezbytné vždy zvážit rizika při organizování výběrových řízení vlastními silami a omezit negativní vlivy na minimální míru. Definitivním potvrzením bezproblémového průběhu projektu je až jeho "certifikace" v Bruselu, tj. proplacení výdajů souvisejících s projektem z prostředků EU.
TOMÁŠ OLIVA
zástupce ředitele sekce pro čerpání fondů EU
Technoexport, a. s. pro zahraniční obchod
