Střední Čechy jsou regionem NUTS 2 a současně i krajem. Středočeský kraj - ač mezi ostatními rozlohou největší, nemá svůj krajský úřad na svém území, nýbrž v Praze. Hlavní město ostatně pro střední Čechy tvoří přirozené socioekonomické jádro. Jaké příležitosti obcím a městům v těchto souvislostech...
Střední Čechy jsou regionem NUTS 2 a současně i krajem. Středočeský kraj - ač mezi ostatními rozlohou největší, nemá svůj krajský úřad na svém území, nýbrž v Praze. Hlavní město ostatně pro střední Čechy tvoří přirozené socioekonomické jádro. Jaké příležitosti obcím a městům v těchto souvislostech nabízí ROP Střední Čechy, o tom jsme hovořili s ředitelem úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Mgr. Markem Kupsou.
Čím je středočeský ROP specifický v porovnání s ostatními regionálními operačními programy?
Například v tom, že pro oblast cestovního ruchu určil vyšší podíl z celkové alokace finančních prostředků ze zdrojů EU než některé jiné regionální programy. Konkrétně jde o 18 %. Je to dáno naší snahou, aby Středočeský kraj přestal být pouze jednodenním výletním místem pro zahraniční i domácí turisty, kteří si k nám jen "odskakují" z Prahy, ačkoliv střední Čechy bezpochyby mají velké množství zajímavých historických památek a přírodních atraktivit. V rámci ROP jsme asi docela průkopnicky nastavili i propagaci cestovního ruchu, která nezahrnuje pouze výstavy a veletrhy, propagační brožury apod. Ale nově investice do kulturních i sportovních akcí, které mají nějaký regionální význam a zviditelňují celý kraj. Ať je to třeba letos už 2. ročník Královského průvodu Karla IV. z Prahy na Karlštejn, Královské stříbření v Kutné Hoře či Hrnčířské trhy v Berouně.
Další naše zvláštnost je dána bouřlivým demografickým rozvojem okresů Praha-východ a Praha-západ, kde přírůstek obyvatel je způsoben migrací Pražanů do příměstských oblastí a je nejvyšší v republice. Na to pamatuje ROP ve své prioritě 3 Integrovaný rozvoj území, která po naší dohodě s Evropskou komisí umožňuje investice do mateřských a základních škol.
Jinou zvláštností je asi i zařazení Mladé Boleslavi do Podpory regionálních center s využitím integrovaných plánů rozvoje měst, ačkoliv toto město nedosahuje Evropskou komisí požadovaného minimálního počtu 50 tisíc obyvatel. Je však natolik významné pro celou českou ekonomiku, že jsme neváhali zasadit se o to, aby do této oblasti podpory Mladá Boleslav patřila.
Můžete už zobecnit dosavadní zkušenosti z první výzvy vyhlášené loni 1. října?
S ohledem na fakt, že ROP tehdy ještě nebyl v Bruselu schválen, se týkala jen oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura, tedy zvýšení kapacity a modernizace silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje. Brali jsme ji jako "zkušební kolo" a vylaďovali některé detaily, aby celý systém byl ještě efektivnější. Dobrou zkušeností například je, že i ve smyslu apelu hejtmana kraje Petra Bendla některé obce a města už iniciovaly u organizací Správy a údržby silnic přednostní zařazení některých úseků silnic do podporovaných projektů. Otevření dalšího kola této výzvy chystáme na začátek února.
Jak je to s podporou rekonstrukcí místních komunikací?
Obce nad 500 obyvatel už pro ně mohou až do konce února přihlašovat své projekty, a to v rámci výzvy vyhlášené 20. prosince. Z ROP můžeme místním komunikacím v zásadě pomoci u několika typů projektů. Na podporu dosáhnou jednak projekty rekonstrukcí místních komunikací, které napojují stávající průmyslové zóny a areály, přičemž tato podpora se poskytuje v rámci prioritní osy 1 Doprava. V rámci prioritní osy 2 Cestovní ruch mohou být podpořeny rovněž přístupové cesty k památkám či například k rozhlednám. Podmínkou však je, že cesta nesmí být hlavním cílem projektu - tím musí být obnova nebo rekonstrukce samotné památky. Za zmínku stojí, že kromě přístupové cesty ROP v tomto smyslu umožňuje u památky jako doplňkovou činnost vybudovat či zrekonstruovat parkoviště. Podpořit lze místní komunikace i v rámci projektů revitalizací návsí obcí a centrálních ploch měst, neboť podpora se v takovém případě vztahuje také na přilehlé ulice.
Ale chtěl bych se zastavit u další zajímavé šance pro obce a města. Totiž u dopravních terminálů, jejichž podpora je možná v rámci opatření Udržitelné formy veřejné dopravy. Nepředstavujme si však pod terminály jen autobusová nádraží. Například mikroregion toto může využít pro projekt na budování autobusových zastávek v jednotlivých členských obcích. Ale může jít i o cyklostezky či cyklopruhy primárně sloužící k dopravě lidí do zaměstnání. Opatření zahrnuje i podporu nákupu autobusů splňujících emisní normu Euro 4, ať už by šlo o vozidla s naftovým či s některým z alternativních druhů pohonu, třeba na stlačený zemní plyn (CNG). Obce se pouze musí na takovém projektu dohodnout s dopravcem, který pro ně zajišťuje dopravu lidí do zaměstnání a dětí do školy.
Bylo by možné jako součást zvýšení kapacity a modernizace silnic II. a III. třídy budovat odstavné plochy, kde by policisté a celníci mohli převažovat nákladní vozidla či kontrolovat převážení nebezpečných nákladů, odpadů apod.?
To je zajímavá myšlenka. Myslím si, že by taková investice byla možná jako součást rekonstrukce krajských silnic v opatření 1.1 Regionální dopravní infrastruktura. Výstavbu ploch by mohly iniciovat i samy obce, které se potýkají s nadměrným množstvím kamionů a v nichž přetížená vozidla poškozují místní komunikace.
ROP nepočítá s obcemi pod 500 obyvatel. Je jim však uzavřen úplně?
Jedna možnost by tu byla. Totiž pokud by tak malá obec svůj projekt podala prostřednictvím místní akční skupiny nebo mikroregionu. Projekt by ovšem měl být připraven v intencích aktivit, které lze podpořit z ROP, a jeho dopad by musel být prokazatelně na celý mikroregion. Ale rovnou zdůrazňuji, že projekty na vodohospodářskou infrastrukturu, tedy včetně čistíren odpadních vod, podané takovým způsobem by šanci na podporu neměly. Vodohospodářské projekty malých obcí lze podpořit pouze z Programu rozvoje venkova.
IVAN RYŠAVÝ
ROP NUTS 2 Střední Čechy (prioritní osy podle financování v eur)
