I ta turisticky nejúspěšnější města řeší problém, jak přilákat návštěvníky během zimy. Lámou si s tím hlavu i v Českém Krumlově, který je přitom nejen díky zápisu svého centra na seznam UNESCO turisticky velice zdatný.
Český Krumlov je křivé město. To není pomluva; tímto konstatováním uvádějí zdejší turističtí průvodci svůj výklad. Křivost vytváří meandr Vltavy obtáčející historické centrum, křivé jsou zdejší uličky i střechy na malbách Egona Schieleho, inspirovaných jedinečností města. Křivolaké jsou také zdejší dějiny, pohybující se od úspěchu k neúspěchu a zase naopak. Potěšitelné je, že dnes se město nachází opět na cestě vzhůru.
MALÉ OHLÉDNUTÍ
Před 18 lety to bylo ušmudlané město s nesmírně cenným, ale katastrofálně zanedbaným domovním fondem - ostatně jako většina našich měst. Mělo však po roce 1989 mimořádné štěstí na své představitele. Když tu dnes někdo místní včetně místostarostky Ing. Jitky Zikmundové vysloví jméno prvního porevolučního starosty Ing. Jan Vondrouše, rozzáří se mu obličej a hovoří o jmenovaném téměř zjihlým hlasem. Ing. Vondrouš stál v roce 1991 u zrodu Českokrumlovského rozvojového fondu, spol. s r. o., který funguje jako jedna z nejúspěšnějších městských organizací dodnes. Podmínkou úspěchu byl prakticky okamžitý převod tehdy státních domů na město. Šlo o 300 objektů včetně pozemků, které město vložilo jako svůj majetek do zmíněného fondu. Jeho stoprocentním vlastníkem byla a dosud je obec, která ovšem samotný chod organizace svěřila odborníkům. "Domy byly z 80 % zničené, na celkovou obnovu města jsme potřebovali asi čtyři miliardy. Fond měl vzhledem k svému majetku možnost snadněji získávat úvěry, další peníze jsme měli z částečné privatizace bytových domů jejich nájemníkům. Konečně přispívaly i státní dotace," vzpomíná na onu dřevní dobu Ing. Jan Vondrouš, nyní člen Rady města Český Krumlov. Dnes je to postup celkem běžný, ale tehdy to byla novinka. Po 18 letech lze pozorovat výsledek a je fantastický. Město je prakticky v pořádku a během roku je obdivuje zhruba milion turistů, přičemž jejich počet neustále stoupá.
CO NABÍZET V ZIMĚ
O cestovní ruch se v Českém Krumlově stará organizace Destinační management města Český Krumlov. Turisticky nejatraktivnější je tu kromě samotného města zdejší hrad a zámek, obrovskou popularitu si léta udržuje známé (a z hlediska památkářů rozporuplné) divadlo v zámecké zahradě s otáčivým hledištěm, svou tradici už má i Mezinárodní hudební festival.
Oblíbený je rovněž Pohádkový dům s Muzeem loutek, z nichž některé zapůjčilo Národní muzeum. Šéfuje mu zmiňovaný bývalý starosta Ing. Jan Vondrouš. Muzeum má obrovský úspěch, možná i proto, že děti si tu mohou nejen vzít loutky do rukou, ale přímo si s nimi zahrát divadlo.
Do města však nelákají návštěvníky jen památky a kultura. Značnému zájmu se těší například místní pivovar. Exkurze zde mohou probíhat celý rok, prakticky denně a po dohodě kdykoli. Ekonomický přínos ze zhruba 8000 návštěvníků, kteří po prohlídce většinou navštíví i pivovarskou restauraci, prý zdaleka není zanedbatelný.
Nadále však platí, že se návštěvnost koncentruje do tradiční turistické sezóny, především do léta. Jak sezónu prodloužit? Třeba novou nabídkou. Slibná jsou jednání o možnosti zimního provozu na státním hradě a zámku formou hradního muzea, které by mělo být otevřeno příští rok. Uplatnily by se tu i exponáty ze zámeckého depozitáře, zatím ukryté před zraky veřejnosti. Už letos v květnu se turistům otevře nová turistická lokalita, v níž naleznou například Muzeum Fotoateliér Seidel, bude zpřístupněna synagoga a otevřen zahradní domek Egona Schieleho s přilehlými prostorami. Svou roli má sehrát i nabídka individuálních turistických služeb a využití trendu, kdy se zvyšuje počet náročnějších hostů, ochotných za dobré služby dobře zaplatit.
CO ŘÍKAJÍ DOMÁCÍ
V začátku své nové existence, tedy počátkem 90. let minulého století, si Český Krumlov vytkl za cíl stát se městem turistiky a kultury. To se podle místostarostky Jitky Zikmundové podařilo. "Máme nádherné historické město, žijeme v zdravém prostředí. Kdo chce jet za nákupy, dostane se za 20 minut do Českých Budějovic a za 50 minut do Lince. Kulturní nabídka je víc než štědrá; v kterém jiném patnáctitisícovém městečku potkáte třeba sólisty z Metropolitní opery?" pokládá řečnickou otázku paní místostarostka.
Výhodou památkově chráněného města je i jeho kompaktnost. Neexistují tu totiž žádné proluky, není proto nutné bránit se náporu developerů a případně diskutovat o vhodnosti či nevhodnosti nové zástavby, tak jako v některých jiných městech.
Určité potíže vyplývající z cestovního ruchu tu ovšem jsou. V Českém Krumlově jsou tím hlavním problémem vodáci. Vltava je v létě přelidněná, domácí nesou nelibě zvýšené množství odpadů i celkový nepořádek na březích řeky, vadí jim hluk. V centru jsou k vidění takové kuriozity jako slušně oblečení turisté míjející se s lidmi v mokrých plavkách.
Co říkají domácí náporu turistů a všem změnám, jimiž město prochází? "Je to možná určitý stav přerodu, kterým procházíme, stav, který nabízí možnost každému, aby si našel v místním dění to své. Úkolem města je lépe a intenzivně informovat občany o tom, kde vlastně žijí, co se jim tu nabízí, jaké mají možnosti. Říkat těm, kteří si to ještě plně neuvědomují, že žijí v unikátním městě, které je jako památka UNESCO zapsáno ve velmi dobré společnosti," zamýšlí se nad otázkou paní místostarostka.
Jak tedy v budoucnu? Kromě rozšířené nabídky je nutné nadále zlepšovat služby. Město má velmi nízkou úroveň kriminality; je tedy přinejmenším žádoucí o pověst bezpečného města nepřijít. Má se o to postarat městská policie, která se letos mj. zapojila do programu prevence kriminality. A samozřejmě je jednou z nejdůležitějších podmínek úspěchu informovanost; zároveň se prokazuje, že při výběru destinace hraje stále větší roli internet.
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
