Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR) má v současnosti 84 členů - dva kraje, 20 mikroregionů, 62 měst a obcí. "Budu přesvědčovat ty, kteří doposud váhali se zapojením do naší asociace, že členství jim může pomoci stejně jako nám," uvedl v rozhovoru Petr Řezníček, předseda NSZM ČR a místostarosta Chrudimi.
Čím se odlišují Zdravá města od těch ostatních a v čem je mohou inspirovat?
Zdravá města nejsou jiná než ostatní, mají stejné problémy. Rozdíl je pouze v přístupu k jejich řešení. Města s přívlastkem "zdravá" pravidelně komunikuji s lidmi o jejich problémech a radnice se snaží uvažovat v dlouhodobější a širší perspektivě přesahující horizont jednoho volebního období a hranice obce. A jestli jsou inspirací? Troufám si tvrdit, že zcela určitě. Nejde o jednotlivé činnosti, řada měst dělá spoustu dobrých věcí, odlišnost je ale v systémovém přístupu a propojování aktivit v rámci města a celé sítě. To považuji za ojedinělé.
Jak chcete své bohaté zkušenosti z komunální politiky využít jako předseda NSZM ČR?
Pro Zdravá města, obce a regiony chci pracovat tak jako již 17 let pro chrudimskou radnici, tedy spojovat jednotlivé hráče a vytvořit z nich dobře fungující tým - Zdravý tým. Budu přesvědčovat ty, kteří doposud váhali se zapojením do naší asociace, že členství jim může pomoci stejně jako nám. A také, že udržitelný rozvoj a místní Agenda 21 nejsou prázdná slova, ale smysluplný proces jak pro politiky, tak pro veřejnost. Pokud vytrvají, vynaložené prostředky se jim bohatě vrátí.
Město Chrudim si na konci roku 2007 přivezlo z Londýna významné ocenění. Za co jste ho získali?
Společně s Kladnem jsme si odvezli Zlatou cenu z mezinárodní soutěže Město, ve kterém stojí za to žít a v naší kategorii jsme obsadili třetí místo, prvenství vybojovalo Kladno. Úspěch je jedním z důkazů, že Projekt Zdravé město má smysl. Těší nás, že naši práci oceňují i v zahraničí, a to možná více než u nás. Je to jediná soutěž na světě, která hodnotí rozvoj municipalit podle několika kategorií včetně péče o historické dědictví, podpory zdraví či plánování budoucnosti apod. Myslím, že o tyto věci se my, komunální politici, ještě stále v naší zemi málo zajímáme. Postavit sportovní halu nebo vybudovat supermarket je jistě dřina, ale vybudovat fungující komunitu, hrdou na to, kde žije a kde má své kořeny, je také těžká práce. Tu však často oceníme až s velkým časovým odstupem. (Více o ocenění v tomto vydání Moderní obce na straně 4 - pozn. redakce.)
Jsou problémy obcí v zahraničí stejné jako těch našich?
Jsou stejné možná víc, než si myslíme. V Londýně jsme diskutovali nejčastěji o dvou globálních tématech - dopravě a energetice. Zajímavé byly spíše rozdíly. Města ve vyspělých zemích se mnohem intenzivněji věnují problematice veřejných prostranství, zejména ve vztahu k automobilismu. Snaží se navrátit centra měst lidem a oživit je přítomností živých bytostí, nikoli plechových aut. Může nám to teď připadat úsměvné, ale brzy se dostaneme na úroveň motorizace Velké Británie či Kanady, a to už nám do smíchu nebude. Dost dobře si zatím nedokážu představit, že bych přišel jako někteří zahraniční kolegové s návrhem zklidnit centrum města výrazným zdražením parkování. Rovněž mě zaujal důraz na mládež a investice do budoucích generací. Překvapilo mě, jak často toto téma politici skloňují, na to nejsem z našich poměrů zvyklý.
Jakým partnerem jsou pro asociaci kraje? Dva z nich jsou jejími členy - kraje Vysočina a Zlínský.
Vedle státu jsou pro města a obce nejdůležitější partner. Je přirozené, že každá obec hájí vůči krajům zejména své zájmy. Nicméně existuje řada oblastí, jako jsou podpora zdraví, udržitelného rozvoje a další, kde se vyplatí více spolupracovat. Jako předseda NSZM ČR se chci zasadit o to, aby spolupráce na krajské a obecní úrovni byla alespoň tak dobrá jako například ve Zdravém kraji Vysočina. Chceme proto nadále spolupracovat s Asociací krajů ČR, odbornými partnery, ministerstvy a dalšími institucemi.
Pomáhá NSZM ČR svým členům například získávat finanční prostředky nebo v jednáních na národní úrovni?
Když pominu každodenní práci v rámci Projektu Zdravé město, zejména Kancelář NSZM ČR, výkonná složka naší asociace, pracuje stále na tom, aby za nadstandardní kvalitu, kterou aktivní členové asociace odvádějí, byli také odměňováni.
Podařilo se vyjednat, aby všichni, kteří se řídí mezinárodním programem místní Agenda 21 a Zdravé město, mohli získat na projekty peníze z různých zdrojů. Asociace sehrála pozitivní roli také při schválení místní Agendy 21 jako oficiální metody kvality ze strany ministerstva vnitra. WHO (Světová zdravotnická organizace) nás považuje za jednu z nejlepších národních sítí Zdravých měst, díky tomu se o naší činnosti ví po celé Evropě. Je škoda, že význam image a marketingové značky města zatím v České republice plně nedoceňujeme.
MARKÉTA BURDOVÁ
