I přesto, že zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví (dále je zákon) platí již déle než pět let a uskutečnilo se po celé ČR minimálně 50 seminářů pro provozovatele pohřebišť s účastí přes 1500 osob, některé základní principy vztahu mezi provozovateli pohřebišť a provozovateli pohřebních služeb se...
I přesto, že zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví (dále je zákon) platí již déle než pět let a uskutečnilo se po celé ČR minimálně 50 seminářů pro provozovatele pohřebišť s účastí přes 1500 osob, některé základní principy vztahu mezi provozovateli pohřebišť a provozovateli pohřebních služeb se nedodržují. Vyvolává to na obou stranách zbytečné komplikace, na jejichž konci jsou vždy občané.
CO VYPLÝVÁ ZE ZÁKONA
Vztahy mezi pohřebními službami a provozovateli veřejných pohřebišť jsou jasně dané v § 16, 18 a 6 zákona. Vymezují výčtem, jaké úkony patří do jednotlivých činností celého oboru pohřebnictví. Přitom část činností těchto provozovatelů se prolíná.
Podle § 16 odst. 1 patří provozování veřejného pohřebiště mezi služby ve veřejném zájmu. Zajišťují je obce v samostatné působnosti nebo registrované církve. V § 18 odst. 1 se uvádí taxativní výčet činností, které provozování veřejného pohřebiště zahrnuje (viz rámeček). Z citace § 16 a 18 tak vyplývá, že vyjmenované úkony provozovatel veřejného pohřebiště musí zajistit buď sám, nebo prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 18 odst. 2).
Naproti tomu do činnosti provozování pohřební služby podle § 6 odst. 1 patří činnosti spojené s pohřbením, jakož i převozy lidských pozůstatků pro potřebu zdravotnického zařízení, policejních orgánů nebo jiných orgánů činných v trestním řízení. Avšak netýká se to činností vymezených pro provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací a zpopelňování lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků včetně úpravy popela a jeho ukládání do uren.
Jinak řečeno - do koncesované činnosti provozování pohřební služby lze pojmout vše, co není vyhrazeno provozovatelům pohřebišť, krematorií, balzamace a konzervace. Z toho jednoznačně vyplývá, že jakékoliv práce související s pohřbením lidských pozůstatků i uložením zpopelněných ostatků se mohou na veřejných pohřebištích uskutečnit jen se souhlasem toho, kdo za tuto činnost odpovídá podle zákona, tj. provozovatele pohřebiště.
Zatímco vztahy a pravomoci mezi pohřebními službami a provozovateli konzervací a balzamací, a vztahy či pravomoci k provozovatelům krematorií byly a jsou poměrně jasně ohraničeny (například provozními budovami, oplocením apod.), vztahy a pravomoci mezi pohřebními službami a provozovateli pohřebišť nebyly po řadu desetiletí jasně definovány. Navíc nynější veřejná pohřebiště po několik desetiletí provozovaly různé technické služby a podobné přidružené organizace bez přímého řízení obcí. Pro většinu obcí jsou tak úkoly dané zákonem o pohřebnictví de facto nové. Naplňování jeho ustanovení je poznamenáno i volebními cykly a s tím souvisejícími personálními změnami ve vedení radnic.
PODMÍNKY PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI
Pohřební služby (§ 6 odst. 1 zákona) mohou vykonávat v rámci platného živnostenského oprávnění činnosti spojené s pohřbením. To znamená /podle § 2 odst. písm. c)/ uložení lidských pozůstatků do hrobů nebo hrobek na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu. Vlastním pohřbením na pohřebišti se tak rozumí uložení lidských pozůstatků v rakvi do hrobů nebo hrobek. Pouze tuto činnost mohou vykonávat na pohřebištích v rámci svého oprávnění i pohřební služby - avšak jen za souhlasu (nejlépe prokazatelného) provozovatele pohřebišť. Naproti tomu pohřební služby nemohou na základě své živnosti (koncesované) na pohřebištích provádět výkopové práce související s pohřbením a exhumacemi, exhumace ani ukládání zpopelněných ostatků. Pokud by chtěly tyto činnosti vykonávat (vždy jen se souhlasem provozovatele pohřebiště jako součást své podnikatelské činnosti), musejí mít samostatné živnostenské oprávnění - nejlépe živnost volnou, ohlašovací, kód 120 - poskytování technických služeb například s bližší specifikací práce na pohřebištích.
To jsou některé podmínky podnikatelské činnosti pohřebních služeb na pohřebištích se souhlasem jejich provozovatelů.
PŘEDPOKLADY PRO VYKOPÁNÍ HROBU
Provozovatel pohřebiště může zajistit, případně povolit vykopání hrobu pro nové pohřbení kýmkoliv, kdo má platné oprávnění, nebo svými zaměstnanci za těchto předpokladů:
K hrobovému místu je sjednán nájem, a to písemnou formou smlouvy, minimálně na dobu tlecí od nového pohřbení (výjimka je možná jen u pohřbení nájemce do jím užívaného hrobu, kde postup upravuje zpravidla řád veřejného pohřebiště nebo smlouva).
V případě, že jde o hrob, kde se pohřbení uskutečnilo již dříve, avšak od této doby neuplynula tlecí doba, lze nově pohřbívat jen tehdy, mohou-li být splněny podmínky dané § 22 odst. 4 zákona, nebo příslušný hygienik povolil a následně provedl exhumaci.
Vlastní pohřbení (uložení rakve s lidskými pozůstatky do hrobu nebo hrobky) je možné jen tehdy, je-li úmrtí doloženo úmrtním listem, průvodním listem k přepravě lidských pozůstatků, zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce mrtvého; v případě podezření spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce apod. (§ 22 odst. 2). Takový podklad má být předložen předem.
Exhumovat dříve uložené ostatky v hrobě nebo hrobce před uplynutím tlecí doby lze jen po předchozím souhlasu orgánu hygienické služby, za jím stanovených podmínek a za souhlasu provozovatele pohřebiště. O exhumaci žádá nájemce konkrétního hrobového místa podle § 22 odst. 5 zákona nebo z nařízení předsedy senátu nebo státního zástupce. Provozovatel pohřebiště zajistí provoz na pohřebišti tak, aby nebyl narušen veřejný pořádek a aby byl vyloučen přenos možné nákazy. (Doporučuje se, aby žádost o povolení exhumace byla sestavena spolu s provozovatelem pohřebiště.)
Pohřbení do hrobu nebo hrobky na pohřebišti, respektive výkop hrobů může provozovatel pohřebiště odmítnout i pro jiné závažné důvody. Například ta může učinit kvůli bezprostřední blízkosti vzrostlého stromu, jehož hlavní kořeny by musely být přerušeny, čímž by se mohla narušit jeho stabilita, nebo pro jiné závažné důvody.
Zemní práce spojené s pohřbením (nebo-li vykopání hrobu) musí zajistit provozovatel pohřebiště za předpokladu splnění předchozích náležitostí a může tak učinit:
Vlastními zaměstnanci - pokud je má k dispozici. V tomto případě nemusí povolit kopání hrobů třetím subjektům (jiným hrobníkům, pohřebním službám - vždy s oprávněním apod.), jak vyplývá ze stanoviska Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který mám k dispozici.
Třetími subjekty (jinými hrobníky, pohřebními službami - vždy ale s oprávněním), a to v souladu s § 18 odst. 2, podle kterého může provozovatel pohřebiště zajistit jeho provozování prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby. Pak je nutné, aby tato skutečnost spolu s uvedením jména a adresy (jde-li o fyzickou osobu), nebo názvu a sídla (jde-li o právnickou osobu) byla uvedena v řádu veřejného pohřebiště podle § 19 odst. 2 písm. a), který navíc musí být zveřejněn v místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém.
Pokud provozování vybraných služeb nebo i celého pohřebiště vybraným subjektem provozovatel pohřebiště neprohlásil v řádu pohřebiště, má se logicky za to, že veškeré činnosti dané zákonem zajišťuje sám.
Chce-li provozovatel pohřebiště zajistit dílčí úkony (například kopání hrobů) více subjekty, je to možné, ale je žádoucí to deklarovat v řádu veřejného pohřebiště spolu s požadavkem na uzavření písemné smlouvy pro takovou činnost, a to za rovných podmínek pro všechny. Pak lze například další smlouvu o kopání hrobů pro jiný subjekt uzavřít kdykoliv s kteroukoliv fyzickou nebo právnickou osobou bez toho, aniž by bylo nutno měnit řád pohřebiště.
NĚKTERÁ DOPORUČENÍ
Chce-li se pohřební služba při uzavírání smlouvy (objednávky) s objednatelem pohřbu zavázat k pohřbení zesnulého uložením v rakvi do hrobu či hrobky na pohřebišti (ale i zpopelněním v krematoriu), pak by takový závazek měla přijmout jen tehdy, když má jistotu, že jej může splnit. Nechci si představit okolnosti, které by mohly nastat v případě, kdy do hrobu na určeném pohřebišti nebude možné pohřbít. A bude již například rozesláno smuteční oznámení apod. Navíc nelze očekávat, že provozovatel pohřebiště má stále k dispozici zaměstnance, aby mohli kdykoliv - ihned začít kopat hrob.
Proto jednoznačně při všech příležitostech zdůrazňuji - jsme-li osloveni pozůstalými kvůli pohřbení jejich blízkého uložením do hrobu nebo hrobky, je nutno ještě před uzavřením smlouvy kontaktovat alespoň telefonicky příslušného provozovatele pohřebiště a s ním projednat nejprve možnost pohřbení ve prospěch objednatele pohřbu, zajištění vykopání hrobu (kým a v jakém termínu) a souhlasu s vlastním pohřbením lidských pozůstatků. Nejenže se vyvarujeme možným komplikacím, ale dáme najevo i druhé straně, že dokážeme a chceme respektovat práva druhých. Nehledě na to, že jim tím i připomínáme předem jejich povinnosti.
Obce se mnohdy dovídají o tom, že se u nich pohřbívá, až podle toho, že někdo vykopal hrob, nebo dokonce podle zvuku zvonů na kostelní věži. Jde o porušení zákona o pohřebnictví, zasahování do pokojného stavu a pohrdání právy jiných. Důsledky takového počínání mohou být pro pohřební službu velice vážné.
Naproti tomu je nanejvýš odsouzeníhodné takové jednání obcí - provozovatelů pohřebiště ze zákona, když odmítají zajistit vykopání hrobů a pozůstalým doporučují, aby to udělali sami, nebo aby si někoho našli. Oba krajní případy je nutno chápat jako závažné porušení zákona a nezbývá než učinit podání na příslušný orgán.
Pokud jsem výše zmínil vydání povolení, souhlasu a podobně (k pohřbení, vjezdu, kopání hrobů a podobně), je velmi prospěšné pro obě strany učinit tak písemnou formou. Předejde se tím nejednomu nedorozumění, omylům, dohadům apod.
Pro opakované činnosti pohřebních služeb na pohřebištích doporučuji uzavřít rámcovou písemnou smlouvu předem (předlohu takové smlouvy vydalo Sdružení pohřebnictví v České republice jako metodický materiál). V této smlouvě je možné specifikovat vše potřebné včetně postupu v konkrétním případě pohřbení.
Není bez zajímavosti, že nedovolené úkony pohřebních služeb na pohřebištích mohou být kvalifikovány i jako nedovolené podnikání (například kopání hrobů bez živnostenského oprávnění).
VÁCLAV GRAF
Taxativní výčet činností, které zahrnuje provozování veřejného pohřebiště
Jsou to:
výkopové práce související s pohřbením a exhumací,
pohřbívání lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů nebo hrobek,
provádění exhumací,
ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků,
správa a údržba veřejného pohřebiště včetně komunikací a okolní zeleně,
pronájem hrobových míst,
vedení související evidence.
