Ing. Jana Juřenčáková, senátorka (zvolena na kandidátce politického hnutí Nezávislí starostové pro kraj - NSK), dlouholetá starostka Rokytnice na Zlínsku. Nyní stojí v čele představitelů obcí, kteří letos v září založili Sdružení místních samospráv ČR.
Vyjednávat novelu současného zákona o RUD bylo skutečně velmi složité. Byla jsem osobně překvapena, jak velká skupina obcí a menších měst se dala dohromady. Vždyť přes 1500 účastníků Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci už jednoznačně vypovídá o postoji samospráv k zákonu o rozpočtovém určení daní.
Schválení novely je jen krokem v řadě nutných změn. Mohl to být krok větší, kdyby Svaz měst a obcí a především jeho Komora obcí zvedla hlas za menší samosprávy. Novela určitě nepředstavuje systémové řešení, které chceme prosadit. Nespravedlnosti současného zákona lze řešit v jeho mezích velmi stěží, a proto prosazujeme zákon zcela nový. Nový zákon by měl i pamatovat na pokrytí výpadků daňových příjmů obcí, které nastanou kvůli změnám daňových zákonů.
Pro rozvoj obcí a měst jsou klíčové samozřejmě finance. Samosprávy jsou odpovědné svým občanům, je jejich povinností zajistit rozvoj, výstavbu, občanskou vybavenost. Lidé by na tzv. venkově chtěli žít, ale potřebují tam mít zajištěnu kvalitu života. To znamená mateřskou i základní školu, možnosti volnočasového vyžití dětí mimo školu, základní dopravní spojení či fungující sítě - vodu, kanalizaci, elektřinu, plyn. Ale také třeba vysokorychlostní internetové připojení.
Vláda zavedla mnoho nových povinností pro obce, aniž by na tuto agendu obcím přispěla. Ovšem také od starostů velmi často slyším, nechť jsou zrušeny veškeré dotace ze státního rozpočtu a tyto rozděleny všem obcím podle zásady rovnosti. Nemusí jít o zrušení, ale o značné snížení takto rozdělovaných státních prostředků, neboť jde o neprůhledný systém. A veřejné zdroje našich občanů by přece neměly být rozdělovány takto netransparentně.
Jednoznačně budeme usilovat o zcela nový zákon. Hodláme prosadit více systémovosti do nového zákona, zohlednění nejen ekonomického přínosu obcí, ale především jejich péči o ochranu krajiny. Je třeba nově nastavit přiměřené motivační faktory, aby každá obec mohla získat více prostředků, pokud dokáže vytvářet podmínky pro rozvoj. Samozřejmě že budeme trvat na zákazu neodůvodněné diskriminace občanů obcí a menších měst a hájit také jejich právo na vlastní finanční zdroje, s nimiž mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.
Navázání příjmů obcí na spotřební daně se nebráníme, nicméně je třeba vidět, že takový krok měl smysl ještě před pár lety. V příštích letech již má výběr spotřebních daní stagnovat a predikuje se spíše jejich pokles. Dokud nebudou k dispozici reálná data o výtěžnosti této daně, byl by to krok do neznáma.
Otázka problému příspěvku státu na výkon státní správy souvisí s oddělením státní správy od samosprávy. Podstatné je, aby ministerstvo vnitra co nejdříve vyčíslilo reálné náklady, které výkon státní správy samosprávy, ať obce obecně či obce II. a obce III. stupně s rozšířenou působností stojí. Vláda se zbavila řady povinností, které převedla z centrálních orgánů státu na obce, avšak bez peněz.
Pokud jde o poměrné pokrytí nákladů, které mají obce s rozšířenou působností při výkonu svých činností ve prospěch celého jejich obvodu, tak jsme se již snažili představit model, který by byl jednouchý a efektivní. Jde o příspěvky obcí obvodu této trojkové obci za vykázané a doložené náklady. Tento systém by však musel být doprovázen procesní úpravou, jak mají obce postupovat při jednání o těchto příspěvcích, a také by musel obsahovat úpravu, kdo rozhodne v případě nedohody.
Troufám si tvrdit, že se Svazem měst a obcí ČR bude mít Sdružení místních samospráv ČR 80 % stejných stanovisek, které se budou týkat nových zákonů, ať už jde o předpisy na úseku školství, účetnictví, životního prostředí... Zkrátka všech oblastí, které se dotýkají samospráv. Avšak až na pár výjimek, z nichž nejvýznamnější je financování menších měst a obcí. Zde budeme jejich zájem jednoznačně hájit, a to i proti vůli největších měst sdružených v SMO. Stejná praxe funguje ve většině států v našem okolí, kdy obce a menší municipality hájí jedna organizace a velká města organizace druhá.
