Města a obce poskytují subjektům hospodářské soutěže "výhody", které však musí být s ohledem na svůj charakter přezkoušeny v souladu s právem EU, zda nejsou nepřípustnou veřejnou podporou. Toto pravidlo platí pro všechny členské země.
Magistrát města Drážďan kvůli možným omylům, nejasnostem a rizikům při čerpání podpor z programů EU vydal dokonce "učebnici" - příručku pro úředníky. Uvádí v ní řadu návodů, jak postupovat ve sporných případech.
Zkušenosti v oblasti poskytování veřejné podpory má hlavní město Saska bohaté, ale zatím nikdy nehlásilo tyto podpory Evropské komisi (EK) k přezkoušení jejich přípustnosti. To se nyní mění. Vydaná příručka je závazná pro všechny úředníky magistrátu, kteří se s touto problematikou setkávají. V metodice se tak říká: "Veřejná podpora se musí předem u EK hlásit. Stejný postup se doporučuje i v případech pochybností, aby se zabránilo pozdějším nepříjemnostem, neboť nepřípustné veřejné podpory budou příjemci vracet. Až do rozhodnutí o slučitelnosti (slučitelnost se společným trhem) platí zákaz realizace." (U všech citací jde o volný překlad.)
Také už víme, že "...díky stížnostem nebo vlastnímu vyšetřování EK výrazně vzrostlo riziko "odhalení". Téma by se tak nemělo podceňovat. Na druhou stranu, veřejná podpora by měla být ohlášena jen tehdy, když je k tomu z hlediska evropského práva důvod a náročnost procesu stojí v přiměřeném poměru k poskytované podpoře."
KDY TAKÉ JDE O VEŘEJNOU PODPORU?
"Poskytovatel podpory musí vždy zvážit, zda se nejedná o veřejnou podporu s oznamovací povinností (notifikace) podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy ES a nedojde-li k naplnění skutečností čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES." K nepřímým podporám patří například osvobození od daní a peněžních odvodů, dodávání produktů a služeb za výhodných podmínek a další. Pod pojmem stát se i u nás rozumí obecně veřejný sektor - municipality - a jimi ovládané firmy. "Příjemcem veřejné podpory se tak mohou stát všechny subjekty, které nabízejí na trhu služby a tím vykonávají hospodářskou činnost, a to nezávisle na své právní formě, způsobu financování a na tom, zda je jejich činnost spojena s výdělečnou činností. Proto jím mohou být také právně nesamostatné části měst, například vlastní komunální služby. Rozhodující je ale sám vztah vykonávané činnosti k trhu, neboť evropské právo o veřejných podporách se neuplatňuje na neziskové činnosti bez vztahu k trhu. Nezisková činnost od ziskové se ale čím dál tím složitěji rozlišují. Selektivní účinek má i rozhodnutí, kdy jsou zvýhodňovány určité firmy (nebo výrobní odvětví), tj. výhoda není za stejných podmínek určena všem poskytovatelům konkrétní služby. Dojít nesmí ani k poškozování hospodářské soutěže a ovlivňování obchodu." Poskytnutá podpora nesmí ovlivňovat obchod mezi členskými státy EU. Příručka řeší i stav, kdy jde o takové podniky, které se zabývají jak službami pro občany, tak "normální tržní" činností, a tedy zvýhodnění subvencí může krýt náklady jedné (tržní) oblasti přenášené podnikem nedovoleně do "neziskové" sféry.
OSVOBOZENÍ OD OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
Zmíněná příručka uvádí i případy menších podpor. EK vychází z toho, že tyto podpory nepoškodí soutěž a obchod mezi členskými státy, a zdůrazňuje rovněž směrodatné maximální hodnoty v nařízeních podpor de minimis včetně způsobu výpočtu u nefinančních plnění. "Celková částka poskytnutá podniku nesmí překročit 200 tisíc eur (v oblasti silniční dopravy 100 tisíc eur) během tří let. Pokud je podpora poskytnuta v jiné než peněžité formě, určuje se její výše podle hrubé dotační protihodnoty (např. zvýhodněný úrok úrokově výhodného úvěru). U záruk podpor de minimis musí hrubá dotační protihodnota být pod 1,5 mil. eur (u podniků silniční přepravy 750 tisíc eur) a garantovaný podíl půjčky pod 80 %."
Blokové výjimky a osvobození od ozna-movací povinnosti byly na základě speciálních nařízení uděleny i v Německu, například veřejné podpoře na vzdělání, zaměstnanosti a malým a středním podnikům.
"Kompenzace, které municipality poskytují svým zařízením a podnikům stejně jako třetí straně za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, mohou být též osvobozeny od oznamovací povinnosti."
"Některé veřejné podpory jsou vyňaty z ohlašovací povinnosti. Zejména se sem řadí "malé" kompenzace firmám s ročním obratem, který byl za poslední dva roky pod hranicí 100 mil. eur a při poskytnuté kompenzaci za provedené služby v hodnotě nižší než 30 mil. eur za rok.
Totéž platí pro nemocnice a podniky působící v oblasti výstavby sociálních bytů. Blokové výjimky podle čl. 87 odst. 2 Smlouvy ES mají i podpory sociálního charakteru poskytnuté jednotlivým příjemcům, aniž by došlo k diskriminaci s ohledem k původu zboží, nebo podpora slouží k odstranění škod, které vznikly následkem přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí.
Pro Německo je důležité, že se sem řadí i podpory sloužící k vyrovnání hospodářských rozdílů, které vznikly jeho rozdělením."
DETLEF SITTEL
náměstek primátora
JÖRN TIMM
referent pro evropskou spolupráci Magistrát města Drážďan
Podmínky služby obecného hospodářského zájmu
závazek veřejné služby pro příjemce kompenzačního příspěvku musí být skutečným, přesně definovaným závazkem;
kalkulace, podle níž je určována výše příspěvku, musí být objektivním a průhledným způsobem předem daná;
kompenzace nesmí pokrývat tu část nákladů, jejichž vznik není z hlediska přiměřeného a nezbytného objemu poskytovaných veřejných služeb nutný, a to s ohledem na to, co je přiměřenou odměnou nebo ziskem pro poskytovatele veřejných služeb;
pokud nebyl poskytovatel služeb vybrán formou veřejných zakázek, je výše kompenzačního příspěvku určena analýzou nákladů, které by měl i dobře vedený průměrný podnik při poskytování těchto služeb.
