Patnáctý ročník mezinárodní topenářské výstavy Infotherma 2008 se uskuteční 14. až 17. ledna na ostravském výstavišti Černá louka. Pořadatelem je agentura Inforpres, jejímuž řediteli Ing. Liboru Kostelnému jsme položili následující otázky.
Jaké změny a novinky mohou očekávat návštěvníci výstavy?
Výstava rozdělená do 70 samostatných kapitol pokrývá prakticky všechny obory vytápění, úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Ve vstupní expozici To nejlepší z roku 2007 soustředíme novinky nejen vystavovatelů, ale i výzkumných a vývojových pracovišť, projekčních ateliérů, odborných a vysokých škol a dalších institucí. Integrované poradenské středisko se změní na Diskusní a poradenský klub. Na nomenklaturu výstavy bude navazovat Videofórum - festival videoklipů, krátkých filmů, videoprezentací firem a reklamních spotů atd.
Hlavní část doprovodného odborného programu bude probíhat v kongresovém centru na výstavišti. Připravujeme mj. tiskovou konferenci, semináře a přednášky domácích a zahraničních odborníků. Ve čtvrtek 17. ledna se uskuteční již tradičně pro starosty obcí a měst, správce majetku a ostatní pracovníky veřejné správy seminář. Bude se na něm diskutovat mj. o změnách, které přinesla novela zákona o hospodaření s energií, dále o podmínkách čerpání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí apod. Fórum nabídne účastníkům rovněž praktické poznatky, například jak mohou získat dotace ze státních fondů. Bude se zde hovořit o realizovaných projektech na využití sluneční energie a tepelných čerpadel, o provozu bioplynových stanic, energetickém využití komunálního odpadu v malých spalovnách a dalších tématech. Seminář se bude také věnovat podpoře a přípravě projektů v oblasti životního prostředí v Moravskoslezském kraji, úloze Krajské energetické agentury ve vztahu k obcím atd.
Nabídne Infotherma produkty nebo technologie, které povedou k nižší spotřebě energií?
Na výstavě se představí více než 300 domácích a zahraničních firem a organizací, které nabídnou technické novinky, které dovedou lépe využívat palivo, předávat je, dále nejnovější měřicí a regulační techniku, komplexní zateplovaní systémy, nové izolační materiály, principy nízkoenergetických a pasivních domů apod.
Podstatná část výstavy se bude věnovat i problematice alternativních zdrojů energie. Ne, že by tyto zdroje mohly podstatně ovlivnit vytápění, ale proto, že jejich uplatnění by mohlo být nejen ekologické, ale i ekonomické, zejména u lokálního vytápění.
Předpoklad, že biomasa, která v ČR představuje okolo 75 % možnosti obnovitelných zdrojů, se bude ve velkém uplatňovat v tepelných elektrárnách, je ale nereálná, poplatná ideologickým a politickým požadavkům.
Má biomasa větší šanci alespoň v lokálních topeništích?
Ano, ale jde o to, aby její získávání, zpracovávání, skladování a přeprava byly co nejméně energeticky a investičně náročné na ušlechtilá paliva. Současné dotační tituly mohou na první pohled vytvořit představu lákavé ekonomické výhodnosti. Neprovázanost jednotlivých dotací a absence státní energetické koncepce mohou do budoucna přivodit rozčarování nejednomu uživateli, který vsadil pouze na vytápění biomasou, aniž by měl garanci její trvalé dostupnosti za přijatelnou cenu.
Jiná situace je u producentů biomasy, majitelů lesů, dřevozpracujícího průmyslu apod. Zemědělství, které je rozhodujícím zdrojem biomasy, se naskýtá v současnosti velice lukrativní odbytiště na biopaliva pro pohon motorových vozidel. To podstatně ovlivní i cenu obilovin a olejnin, o nichž se uvažovalo pro spalování. Nelze očekávat, že zemědělství bude ochotno prodávat obilí na topení pod 2000 Kč za tunu. Rozšiřování ploch obilovin a olejnin může zároveň zvýšit produkci vedlejšího materiálu jako zdroje energetické biomasy. Měla by však být využívána především v zemědělských podnicích, nebo v jejich okolí, aby se přepravou a skladováním neztratil její "energetický efekt".
Váš kritický přístup k využívání obnovitelných zdrojů se tedy od loňska nezměnil?
Naopak. Domnívám se, že pro skutečně obnovitelné zdroje se blýská na lepší časy. Především v tom, že se věci pojmenovávají pravými jmény. Veřejně se říká, co je a není skutečným obnovitelným zdrojem za ekonomicky přijatelných podmínek a dohledné návratnosti. Podle toho jsou alespoň zčásti usměrňovány i některé dotační tituly. Hodně změn a narovnání podmínek by mělo nastat především v dotační politice mezi státy EU a stejně tak mezi resorty v ČR. Perspektivní a účelné by bylo takto získané peníze věnovat na výzkum a rozvoj tohoto oboru.
Mezi jednotlivými programy na podporu alternativních paliv neexistuje žádná koordinace?
Nejen to, někdy jako by scházel i zdravý rozum. Podstatou by přece měla být ochrana životního prostředí a ovzduší a zároveň využívání všech dostupných forem energie. Důsledky nejrůznějších kampaní však měly zcela obrácený dopad. Nyní například jsou "zásluhou" kvót a limitů "vyháněna" stáda skotu a ovcí z hor a podhůří a nastoupit by měla drahá a energeticky náročná technika, která by sklízela biomasu, převážela ji k vysušování a lisování a vyráběla z ní palivo. Energie v podobě mléka, masa a vlny, která se po staletí na horách a v podhůří produkovala, je určitě levnější a ekologičtější. Navíc se daleko lépe šetřila a udržovala krajina bez velkých nároků na čistou energii. Ovčí vlna se přitom ve světě mj. zpracovává i jako ideální přirozený izolační materiál, například při výstavbě nízkoenergetických domů.
/sk/
