Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) hospodaří mj. také se zdravotnickými zařízeními, které převzal od Ministerstva financí ČR v souvislosti s reformou veřejné správy (zdravotnická zařízení na území hl. města Prahy) a se zánikem okresních úřadů.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových při dokončení privatizace zdravotnických zařízení postupuje v souladu s platnými usneseními vlády (viz rámeček). Vlastní postup privatizačního procesu je dán zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v platném znění.
JAKÝ JE POSTUP
ÚZSVM před přípravou privatizačního projektu musí nejprve přesně identifikovat majetek zařazený do privatizace, vyloučit existenci případných restitučních nároků a doložit, respektive nechat vypracovat, tzv. ekologický audit privatizované jednotky. Při zpracování konkrétního privatizačního projektu úzce spolupracuje zejména s ministerstvem financí, ministerstvem zdravotnictví a s Českou inspekcí životního prostředí. Hotový projekt schvaluje ministerstvo financí a poté vláda ČR, která si vyhradila právo rozhodovat o privatizaci veškerých zdravotnických zařízení. ÚZSVM takto schválený projekt aktualizuje a postupuje opět ministerstvu financí, které vyzve vybraného nabyvatele majetku k uzavření smlouvy (v případech, kdy je schválen bezúplatný převod nebo přímý prodej vybrané osobě), respektive vyhlásí veřejnou obchodní soutěž. Po podpisu smlouvy s novým nabyvatelem ÚZSVM privatizovaný majetek převede na nového vlastníka.
TŘI ZPŮSOBY PŘEVODU
Při nakládání s majetkem privatizovaných zdravotnických zařízení lze rozlišit tři možné způsoby převodů:
Bezúplatný převod: Navrhuje ho ÚZSVM (zejména jde-li o zdravotnické zařízení, jehož zřizovatelem je město nebo obec, které poskytuje zdravotní péči pro široký okruh obyvatel a jeho činnost je nezastupitelná);
Veřejná soutěž: Je navrhována tehdy, pokud o privatizaci majetku projeví zájem širší skupina uchazečů. Kromě zachování stávající zdravotnické péče je dalším rozhodujícím kritériem nabídnutá cena;
Přímý prodej vybrané osobě: Tento způsob připadá v úvahu, je-li privatizovaný objekt dlouhodobě užíván na základě nájemních smluv, respektive kdy nájemce dlouhodobě a prokazatelně do nemovitosti investoval finanční prostředky, zařízení zároveň poskytuje nezastupitelnou zdravotní péči a nájemce je například vlastníkem sousední nemovitosti, která s privatizovaným majetkem tvoří jeden funkční celek. Tato dispozice s majetkem je spíše výjimečná a schválení takového převodu je v gesci vlády ČR, a to bez ohledu na fakt, zda se jedná o zdravotnické zařízení.
PRIVATIZOVANÝ MAJETEK ZA STOVKY MILIONŮ
Během existence Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových se podařilo dokončit privatizaci zejména velkých nemocnic. Jsou to Poliklinika pod Marjánkou (Praha 6), Léčebna dlouhodobě nemocných (Praha 10), areál nemocnice Vysoké Mýto a Nemocnice s poliklinikou Bílina a další. Rovněž byla privatizována místní zdravotnická zařízení, například ve Strážnici a Mladé Vožici a jiná.
K 30. 9. 2007 ÚZSVM zpracoval více než 90 zakladatelských privatizačních projektů. Jsou to jednak zdravotnická zařízení, u kterých se ve většině případů již podařilo předmětný majetek předat vybraným nabyvatelům (zejména obcím), jednak je to majetek, který nespadá do kategorie zdravotnických zařízení. Hodnota tohoto privatizovaného majetku je více než 700 milionů korun.
JAROSLAV STROUHAL
ředitel odboru Realizace majetku ÚZSVM
Vládní usnesení, kterými se řídí privatizace zdravotnických zařízení
Jsou to zejména usnesení č. 454 z 25. 6. 1992, č. 553 z 16. 9. 1992 a č. 385 z 28. 6. 1995. Tato usnesení obsahují seznam zdravotnických zařízení určených k privatizaci (jde zhruba o 65 zdravotnických zařízení).
Dále je to usnesení č. 565 ze 17. 5. 2006, které určilo závazná pravidla pro privatizaci zdravotnických zařízení (mj. také dobu v délce 25 let, po kterou musí být zdravotnická péče poskytována i nadále).
