Zhruba dvě třetiny, ba i tři čtvrtiny nákladů na vytápění radnice a ohřev teplé vody v řádu několika desítek tisíc korun už čtvrtým rokem šetří ve Stonavě na Karvinsku ve srovnání s předchozím obdobím, kdy tam k tomuto účelu využívali přímotopy. Co umožnilo tuto změnu? Pořízení tepelného čerpadla.
Tepelné čerpadlo sloužící k vytápění obecního úřadu má maximální výkon 30 kW při spotřebě elektrické energie nanejvýš 8 kW pro pohon kompresoru. Z iniciativy radnice se za pomoci tepelného čerpadla ve Stonavě, tradiční hornické obci s téměř dvěma tisíci obyvatel, vytápí také místní kostel sv. Máří Magdalény zapsaný do seznamu kulturních památek ČR. Výkon tohoto tepelného čerpadla činí 60 kW, přičemž spotřeba elektrické energie dosahuje maximálně 16 kW. Toto čerpadlo originálním způsobem rozvádí teplo do kostelních lavic a navíc ohřívá teplou vodu, a to jak pro kostel, tak pro obecní úřad. Pro obě čerpadla se jako primární, nízkopotenciální teplo využívá geotermální energie z vrtů hlubokých 80 až 100 metrů.
VSTUPNÍ INVESTICE SE ZATÍM BEZ DOTACÍ NEOBEJDOU
Starosta Stonavy Ing. Ondřej Feber připomíná, že od roku 2003 opakovaně dochází k nárůstu cen elektrické energie, takže vyčíslení návratnosti finančních prostředků vložených do vytápění pomocí tepelného čerpadla by bylo poněkud problematické. "Každopádně investiční náklady na pořízení těchto čerpadel jsou značně vysoké a bez vysokého podílu dotací ze státních nebo evropských prostředků by jejich ekonomická návratnost byla v nedohlednu," říká starosta.
Konkrétně ve Stonavě přišlo pořízení tepelného čerpadla pro obecní úřad na 1,5 a pro kostel na zhruba 4 mil. Kč. Na pořízení a instalaci obou čerpadel se prostřednictvím Státního fondu životního prostředí významně podílelo Ministerstvo životního prostředí ČR. Například na změnu zdroje vytápění obecního úřadu a instalaci tepelného čerpadla poskytlo podporu 1,35 mil. Kč, tedy ve výši 90 procent uznatelných nákladů.
BIOPLYN I DŮLNÍ PLYN
Obě čerpadla byla vyprojektována pro potřebnou kapacitu vytápění konkrétních objektů, a proto je nelze využívat k vytápění dalších budov. Přesto obec v současné době o pořízení dalšího tepelného čerpadla neuvažuje. Na jejím území totiž byla zahájena výstavba bioplynové stanice, v níž místní zemědělská společnost Farma Stonava hodlá zužitkovávat bioplyn z kejdového hospodářství svého špičkového chovu prasat pro kogenerační výrobu tepla a elektrické energie. Farma Stonava si už pronajala dalších 400 hektarů pozemků, aby na nich začala pěstovat zejména kukuřici, kterou rovněž chce tímto způsobem využít. Majitel farmy Ing. Tadeáš Koch počítá s tím, že bioplynová stanice zužitkuje i rostlinné odpady z okolí, zejména trávu posekanou na veřejných prostranstvích obce, pro niž není žádné jiné využití a radnici dosud působila spíše jen problémy. Podle starosty Ing. Ondřeje Febera obec plánuje část odpadního tepla z bioplynové stanice využít k vytápění objektů veřejného zájmu, jako je dům s pečovatelskou službou, kulturní dům či základní škola.
"Kromě chystaného využití tepla z bioplynové stanice využíváme už nyní důlní plyn pro vytápění budovy polské části naší základní školy," pokračuje Ing. Ondřej Feber. "Jsme hornickou obcí, na jejímž území probíhá hlubinné dobývání černého uhlí - a v souvislosti s tím i těžba důlního plynu, který je přibližně o 20 procent levnější než zemní. Naše zastupitelstvo dlouhodobě zastává názor, že využívání alternativních zdrojů tepla a co možná nejnižší závislost obce na vnějších dodavatelích energií je správným krokem do budoucna."
CÍLEVĚDOMÁ SNAHA OBCE
Se získáním dotace je spojena dosti náročná administrativa. Proto je vedení obce připraveno svým občanům, kteří by si chtěli také pořídit geotermální čerpadlo a využít pomoci státu, pomoci s nutnou administrativou. Už řadu let však sama obec finančně podporuje vlastníky rodinných a obytných domů při jejich zateplování jako nejdůležitější podmínky pro snížení nákladů na vytápění. Podobně obec nezaváhala ani s půjčkou jednoho milionu korun místní farnosti. Ta sice získala příslib Státního fondu životního prostředí na dotaci pro pořízení a instalaci tepelného čerpadla k vytápění kostela, ale dotaci mohla obdržet až po předložení uhrazených faktur. Půjčka od obce tak farnosti pomohla financovat projekt do doby, než dorazily peníze od státu.
"Osobně nejsem zastáncem dotací. Naopak jsem pro změnu rozpočtového určení daní tak, aby samy obce mohly rozhodovat o větších finančních prostředcích, než je tomu nyní. Pokud jde o dotační tituly - ať už evropské, či státní - v současné době ještě není podle mého názoru vytvořen dostatečný prostor pro podporu využívání alternativních zdrojů energie. Za zmínku také stojí špatná cenová politika společnosti ČEZ, která nemotivuje zavádění tepelných čerpadel a je postavena na maximalizaci zisků z velké spotřeby elektrické energie, které u nás rozhodně není nedostatek. Sazebník ČEZ vlastně úsporu elektrické energie z tepelných čerpadel dnes nepodporuje vůbec," uzavřel starosta Stonavy Ing. Ondřej Feber.
IVAN RYŠAVÝ
