Novou velvyslankyní České republiky v Evropské unii se zanedlouho stane MVDr. Milena Vicenová. Koncem září nám poskytla rozhovor ještě jako generální sekretářka pro vyjednávání strukturálních fondů za ČR a ředitelka vyjednávacího týmu ministerstva pro místní rozvoj.
Z mnoha stran se ozývají hlasy, že ČR zaostává v čerpání peněz z fondů EU a opožďuje se při zpracování a předkládání programů do Bruselu. Ministerstvo pro místní rozvoj ale zároveň tvrdí, že čerpání finančních prostředků vyčleněných pro následující programové období je možné zahájit. Kde je tedy pravda?
Pravdou je, že každý řídící orgán, tj. ministerstvo nebo regionální rada, může v rámci svého programu vyhlásit výzvy k podávání projektů ještě před ukončením vyjednávání o operačních programech a před jejich schválením Evropskou komisí. Pokud jde o schvalování operačních programů, jsme na tom porovnatelně s ostatními členskými zeměmi. Jedničkáři jsou Rakousko a Dánsko, ovšem to jsou země, které už mají delší zkušenosti.
Obdobné námitky se týkají i čerpání peněz z evropských fondů.
Křik, že jsme letošní rok ztratili, je někdy spíš politická záležitost. Mám zkušenost s Evropskou komisí a vím, že nikdy nikdo nečerpal peníze hned na začátku nového programového období. I ty nejlepší programové dokumenty se schvalují s mírným prodlením.
Problém by ovšem mohl nastat při povinném spolufinancování z české strany, protože naše rozpočtová pravidla stanovují roční zúčtování, zatímco v případě evropských peněz platí pravidlo n+3, tj. peníze určené na konkrétní projekt bude možné čerpat v předělený rok plus v dalších třech letech, tedy u alokace 2007 do konce roku 2010.
Pokud řídící orgán výzvy vyhlásí, může narazit na nějaká úskalí?
Domnívám se, že nikoli, pokud vyhlásí výzvy na ty části programu, které jsou už dobře projednané. Konkrétně v regionech mají řídící orgány už dost jasné představy a vědí, na co si mohou dovolit výzvy vyhlásit. Ostatně to už všechny s výjimkou NUTS II Severozápad udělaly. Záleží na strategii každého řídícího orgánu a je i přirozené, pokud se rozhodují trochu rozdílně. Ve vyhlašování výzev opravdu příliš velké riziko nevidím. A co je důležité: Je možné nejen vyhlásit výzvy, ale i čerpat finanční prostředky.
Kdy se předpokládá, že budou v Evropské komisi schváleny všechny české operační programy?
Pokud byly dodány v české i anglické verzi a v perfektní finální podobě nejpozději do 15. října, mají šanci na to, aby byly schváleny letos. Procedura vlastního schvalování v Bruselu, kdy programy procházejí různými direktoriáty, trvá šest až osm týdnů. Třeba direktoriát, který má na starosti regionální rozvoj, musí dokument poslat ještě k připomínkám direktoriátům, které mají na starosti rozpočet, životní prostředí, veřejnou soutěž a některým dalším. Ty mohou mít různé připomínky, které pak musí řídící orgán vyrovnat. Poté následuje ještě formální kolečko, kdy se připravuje vlastní rozhodnutí.
Proč má ČR tolik programů, konkrétně 24, zatímco ostatním zemím jich stačilo mnohem méně, někdy dokonce jen jeden?
Kdyby se dala situace zvrátit do doby, kdy se s pracemi začalo, určitě bych byla pro, aby programů bylo méně. Ale měnit strukturu operačních programů na jaře 2007 už nebylo možné. Příliš by nás to zdrželo a čerpání peněz by to mohlo skutečně ohrozit. Ale všechno má své kladné i záporné stránky. To, že máme hodně programů, sice není moc šťastné, ale na druhé straně to možná povede k lepší komunikaci mezi řídícími orgány.
Regionální operační programy by tedy být ohroženy neměly. A co Integrovaný operační program jako další důležitý zdroj, z něhož mohou obce a kraje čerpat?
Pokud jde o schválení, platí, co jsem řekla před chvílí. Při využití obou programů je ale rozdíl. V konečném důsledku budou jistě mít obce a kraje prospěch z obou, ale Integrovaný operační program je určen pro projekty širšího, nadregionálního významu. Namátkou - třeba památky UNESCO či zdravotnické zařízení celorepublikového významu. Představme si jako hypotetický příklad opravu nějaké památky zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO: Rozhodovat bude v rámci programu ministerstvo kultury, ale starostové z dané obce i okolních obcí, stejně jako řídící orgán daného regionu, o tom musejí být velmi dobře informováni a také musejí připravit navazující projekty. Třeba drobné přístupové komunikace, nějaké občerstvení poblíž opravované památky, ubytovací zařízení a podobně.
Některé obce i kraje už určité zkušenosti s čerpáním evropských peněz mají. Obsahuje nové programové období nějaké zásadní změny proti tomu, co už znají?
Zásadní změnou je to, že nyní rozhodují přímo regiony. Máme sedm regionálních operačních orgánů, o kterých rozhodují řídící orgány - regionální rozvojové rady. To je velký krok kupředu a je to tak správné. Pokud jsem řekla, že bych byla pro menší množství operačních programů, pak to rozhodně neplatí o těchto regionálních.
Je velmi správné, aby se nerozhodovalo z Prahy, od zeleného stolu. V regionech vědí nejlépe, co potřebují, navíc dohlédnou na rozumné využití peněz a postarají se i o lepší kontrolu.
Co dosavadní čerpání evropských peněz ukázalo? V čem jsou největší problémy?
To je velice různé. Mám zkušenosti z programu SAPARD, a ty jsou velmi dobré; prostředky byly využity velice rychle. Program jsme vyčerpali na 115 %, ještě 15 % se tedy doplácelo z našeho rozpočtu. Zkušenosti ze zemědělství se pak projevily v dalším období, protože zemědělci se už naučili s programy pracovat.
Resorty, kde dříve operační programy neexistovaly, jsou na tom trochu hůře. Dělali jsme si pak analýzu programu SAPARD a zjistili, že problémem a brzdou je velká složitost a byrokratická náročnost programů. Žadatelé proto museli předkládat doslova půlmetrové stohy dokumentů a potvrzení.
Některé menší obce se obávají, že jim nepomohou ani národní, ani evropské programy, protože nebudou mít peníze na povinnou spoluúčast.
V penězích tak velký problém nevidím; ukázal to i zmiňovaný SAPARD. Obce si přece mohou vzít úvěr. Avšak mnohem větším problémem je pracnost při vypracování žádosti. Neuvolněný starosta pak opravdu nemůže ke své práci a k zatížení vyplývajícímu z funkce mít ještě čas na zvládnutí té hory papírů. To je opravdu nad jeho síly a je to problém, který brzdí přístup malých obcí k evropským penězům.
Takže malým obcím nezbude nic jinéhonež využít služeb nějaké agentury zabývající se touto tematikou.
Což ale obce bude něco stát a ukrojí jim to nemalý dílek z dotace. Mě to velmi mrzí, moc bych si přála, aby ta pravidla byla jednodušší. I když proti předchozímu období se vše přece jen trochu zjednodušilo.
Budete zanedlouho v Bruselu v dost vysoké funkci. Hodláte zavedenou praxi nějak ovlivnit?
Budu se o to velmi snažit. Vždy jsem byla pro zjednodušení administrativy spojené s evropskými fondy.
Vrátím se ještě jednou k zásadní otázce: Čerpání peněz z evropských fondů podle vás tedy ohroženo není?
Těch evropských určitě není. Ale trochu se obávám jiných věcí. Třeba toho, zda máme dostatek kvalifikovaných úředníků, kteří budou umět předkládané programy dopracovat, pomáhat žadatelům, administrovat je. Domnívám se, že zejména příští rok může být velmi kritický, protože tu nastane velká kumulace: Mohou dobíhat projekty ještě z minulého programového období, přibudou projekty z roku 2007 i 2008 a na úředníky se nakupí velká spousta práce.
O další možné potíži jsem se už zmínila - je jí odlišnost české finanční soustavy, která funguje v rámci jednoho ročního období. Proto se obávám, aby nenastaly problémy s uvolňováním peněz z ministerstva financí.
Regiony se v současné době dohadují o přísun peněz s ministerstvem financí?
Ne, dostávají peníze prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. Systém je nastaven, vše je připraveno, takže žádný problém by v tomto směru nastat neměl. To je změna - v dřívějším období dostávali žadatelé peníze z Evropské unie, nyní převzalo roli garanta finančních prostředků ministerstvo financí. To může udělat i to, že pošle regionu příslušný objem peněz ještě dříve, než přijdou finanční prostředky z Bruselu. Pokud by se evropské peníze zpozdily, neslo by tím riziko ministerstvo, nikoli žadatel. Druhá výhoda je v tom, že nyní je možné proplácet peníze po určitých fázích, nikoli až po dokončení projektu. Záleží ale na tom, nakolik řídící orgány zváží případná rizika, protože je známou pravdou, že peníze na cestě vedou k rychlejšímu dokončení projektu. Tak to prostě je - když žadatel dostane peníze až dodatečně, usiluje trochu víc o rychlé dokončení.
Myslíte, že ČR dokáže evropské peníze opravdu rozumně využít? Že za pět nebo sedm let bude pokrok skutečně viditelný?
Máme možnost získat v programovém období 2007- 2013 až 26,7 miliardy eur. To jsou peníze, které představují tři čtvrtiny ročního rozpočtu celé České republiky. V každém roce nyní můžeme čerpat čtyřikrát více než v programovém období 2004-2006. To by opravdu mělo být znát, jen musíme umět tyto prostředky šikovně využít.
Příkladem nám může být třeba Irsko, kde se naučili navzájem domlouvat a evropské prostředky jasně zacílit. Irové teď říkají, že příznivý vliv nespočívá jen v penězích, ale právě v onom společném zacílení. Také je to na irské ekonomice znát.
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
