Obecní úřad čerpá vodu ze studny, která je na pozemku patřícímu zemědělskému družstvu. Potřebujeme pro obec zajistit stálý přístup ke studni - máme sepsat nájemní smlouvu nebo věcné břemeno? Platí obec z důvodu zřízení věcného břemene daně? Pokud ano, v jaké výši? Obec může sepsat smlouvu o nájmu...
Obecní úřad čerpá vodu ze studny, která je na pozemku patřícímu zemědělskému družstvu. Potřebujeme pro obec zajistit stálý přístup ke studni - máme sepsat nájemní smlouvu nebo věcné břemeno? Platí obec z důvodu zřízení věcného břemene daně? Pokud ano, v jaké výši?
Obec může sepsat smlouvu o nájmu nebo nepojmenovanou smlouvu o úplatném či bezúplatném užívání pozemku pro účely přístupu ke studni. Rovněž může na základě dohody zřídit ve prospěch obce věcné břemeno k pozemku, na němž je studna, spočívající v právu přístupu ke studni.
S majitelem pozemku, na němž je studna, může obec uzavřít nájemní smlouvu, kdy majitel obci pronajme pozemek nebo část pozemku vedoucího ke studni (nájemní smlouvu upravuje § 663 až 684 občanského zákoníku /OZ/). S majitelem pozemku lze též uzavřít nepojmenovanou smlouvu podle § 51 občanského zákoníku, kde lze dohodnout úplatné nebo bezúplatné užívání pozemku, formou umožnění vstupu ke studni.
Za nejvhodnější ale považujeme zřízení věcného břemena spočívajícího v právu přístupu nebo právu stezky nebo cesty (věcná břemena jsou upravena v § 151n až 151p OZ). Věcné břemeno lze zřídit ve prospěch pozemku, na němž stojí budova obecního úřadu (pokud spolu obecní a družstevní pozemek sousedí) nebo jiného obecního pozemku, sousedí-li s pozemkem, na němž je studna, kdy pozemek pod budovou obecního úřadu, respektive sousedící obecní pozemek, bude pozemkem "panujícím", a pozemek, na němž je zřízeno věcné břemeno, bude pozemkem "služebným". Výhodou takto zřízeného věcného břemene je jeho trvalost, neboť slouží všem budoucím vlastníkům panující nemovitosti a zatěžuje všechny budoucí vlastníky pozemku zatíženého věcným břemenem (srovnej § 151n odst. 1 a 2).
Věcné břemeno lze zřídit též ve prospěch osoby, zde konkrétně ve prospěch právnické osoby (viz § 151n odst. 1), tj. obce, kdy osoba pověřená obcí pak bude z titulu věcného břemene oprávněna vstupovat na pozemek zatížený věcným břemenem. V případě podobného řešení odpadne problém s přístupem, pokud spolu nesousedí pozemek obce a pozemek, na němž je studna (například mezi oběma pozemky je pruh vlastněný třetí osobou, státem apod. - srovnej též § 151p odst. 2). Věcné břemeno zřízené ve prospěch obce bude trvat tak dlouho, dokud bude existovat obec (viz § 151p odst. 4).
Sepsáním smlouvy lze pověřit právníka, ale lze ji sepsat i na základě vzorů dostupných na internetu.
Po sepsání smlouvy o zřízení věcného břemene je nutno podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, neboť ke zřízení věcného břemene dojde až jeho vkladem do katastru (§ 151o odst. 1 věta třetí OZ).
Náležitosti návrhu na provedení vkladu do katastru nemovitostí a příslušné vzory jsou dostupné na webových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (www.cuzk.cz).
Bude-li věcné břemeno zřízeno bezúplatně, pak bezúplatné zřízení věcného břemene podléhá dani podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, kterou platí oprávněný z věcného břemene (§ 8 odst. 1 písm. c) citovaného zákona), v tomto případě obec. Při oceňování práva odpovídajícího věcnému břemeni se postupuje podle § 18 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Výše daně bude činit 3 % ze základu daně (§ 15 zákona o dani dědické a darovací), kdy základem daně je cena věcného břemene /§ 10 odst. 1 písm. c) citovaného zákona/.
Pokud by cenu věcného břemene podle § 18 zákona o oceňování majetku nebylo možné zjistit ,zákon navrženým způsobem (výnosovým způsobem na základě ročního užitku), což lze u věcného břemene charakteru práva přístupu ke studni očekávat, ocení se právo odpovídající věcnému břemeni jednotnou částkou 10 tisíc Kč (§ 18 odst. 5 zákona o oceňování majetku). Obec tak bude za bezúplatné zřízení věcného břemene povinna jednorázově zaplatit na dani z převodu nemovitosti 300 Kč.
Při komunikaci s finančním úřadem doporučujeme trvat na právě zmíněném způsobu stanovení výše odvedené daně, neboť se stává, že finanční úřad žádá o určení ceny "standardním" způsobem, a teprve po roční komunikaci s plátcem daně, s nadřízenými orgány a tak dále "rezignuje", cenu určí paušálně a požádá o zmíněných už 300 Kč.
Mgr. JAN POTMĚŠIL
legislativně-právní oddělení
kanceláře Svazu měst a obcí ČR
