Investiční výdaje obcí dnes představují téměř polovinu celkových kapitálových výdajů všech veřejných rozpočtů. Sama vysoká investiční aktivita obcí však nevypovídá nic o tom, zda je to pro jejich hospodaření dobře nebo špatně, protože to je možné posuzovat jen v kontextu s jejich současnou i budoucí finanční situací.
Důležitou roli v tom hraje i povaha projektů a zdroje jejich financování. Mezi ty nejvíce rizikové patří financování s pomocí úvěrů a půjček.
BEZPEČNÉ JSOU PROJEKTY S VYSOKOU NÁVRATNOSTÍ
V roce 2006 dosáhly kapitálové výdaje veřejných rozpočtů přibližně 190 miliard korun. Z toho rozpočty obcí představovaly téměř 85 miliard, tj. asi 44 %. O pět let dříve to bylo dokonce 60 %. Přitom podíl celkových výdajů obcí na celkových výdajích veřejných rozpočtů je méně než čtvrtinový, což svědčí o jejich vysoké investiční aktivitě. Ta přesahuje běžné hodnoty vykazované obcemi ve většině evropských zemí.
Samotná výše investičních výdajů však toho sama o sobě moc neříká. Z hlediska posuzování, jak obce hospodaří, nejsou až tak významné investice jako takové, jako spíše finanční situace obcí a její výhled do budoucnosti. Neméně významný je i typ financovaného projektu a způsob jeho financování.
Obecně lze například říci, že nejbezpečnější jsou projekty, u kterých je vysoká míra návratnosti vloženého kapitálu. Jde o projekty, z nichž poplynou v budoucnosti výnosy schopné plně nebo alespoň zčásti uhradit vložené finanční prostředky. Takové projekty je možné bezpečně financovat i dluhovými nástroji, například půjčkou, úvěrem nebo obligacemi. Projektů tohoto druhu je však obecně velmi málo, jsou většinou doménou soukromého sektoru.
ZDROJE FINANCOVÁNÍ JSOU RŮZNĚ RIZIKOVÉ
Obce při financování kapitálových projektů využívají řadu zdrojů, přičemž různé způsoby financování projektů jsou spojeny s rozdílnou mírou rizika pro finanční situaci obcí. Velký díl například zaujímá (viz tab.) přebytek běžného rozpočtu obcí, který je zdrojem pro financování necelých 40 % jejich kapitálových výdajů. Financování projektů z přebytku běžného rozpočtu je poměrně bezpečné, ovšem za předpokladu, že i rozpočtový výhled obce počítá s jeho zachováním v budoucnosti a že náklady na projekt jsou dobře spočítány, a to včetně budoucích provozních nákladů.
Na financování zbývající části investičních aktivit používají obce kapitálové dotace a výnos z prodeje dlouhodobého majetku. Financování investic z výnosu prodeje majetku má výhodu v tom, že majetková základna obce se nesnižuje, pouze se mění po věcné stránce. Jeden druh statku (prodávaný) se mění v jiný (budovaný). I zde je však kalkulace všech nákladů spojených s projektem a jejich začlenění do rozpočtového výhledu nezbytná.
ÚVĚR NEBÝVÁ PROBLÉM ZÍSKAT
Jak vyplývá z tabulky, uvedené zdroje financování na pokrytí všech kapitálových výdajů obcím nestačí. V úvahu pak přicházejí další zdroje, z nichž nejpoužívanější je dluhové financování. Zatímco prostor pro zvyšování přebytku běžného rozpočtu obcí, pro růst příjmů z prodeje majetku a pro kapitálové dotace je určitým způsobem omezen, v případě půjček, respektive zadlužení obcí, jsou omezení slabší. Existující pravidla pro dluhové financování obce v této aktivitě významně neomezují a vzhledem k velmi malému počtu obcí, které se kvůli splácení svého dluhu dostaly do finančních obtíží, patrně v nejbližší budoucnosti k zásadní změně ani nedojde.
Od druhé poloviny 90. let 20. století půjčují věřitelé obcím vcelku ochotně. Obce mají majetek získaný od státu či v privatizaci, který může sloužit jako záruka půjčky. I když to platí zejména pro větší obce, malým pomáhá jiná skutečnost. Tou je struktura příjmů obecních rozpočtů založená z velké části na sdílených daních. Tento mechanismus zajišťuje totiž každé obci pravidelný příjem bez ohledu na její aktivitu či nečinnost.
BEZ ANALÝZY ROZPOČTU SE DO DLUHŮ NEPOUŠTĚJTE
Vzhledem k vysoké dostupnosti půjček a úvěrů je však nutné o to důrazněji podotknout, že dluhové financování projektů je ze všech používaných zdrojů nejvíce riskantní. Stabilitu obecních financí totiž může nadměrný dluh spojený s realizací investic, respektive neúnosnost dluhové služby, ohrozit nejvíce. Použití tohoto nástroje proto vyžaduje důkladnou analýzu rozpočtu za uplynulé období a na jejím základě zpracování důvěryhodné projekce rozpočtu. V mnoha případech se tohoto úkolu ujme věřitel. Pokud je však půjčka jištěna atraktivním majetkem, vyplatí se nechat si vypracovat i názor dalšího odborníka.
U naprosté většiny projektů totiž musí obec počítat nejen s tím, že výsledek projektu zatíží rozpočet budoucími provozními náklady (mzdy a pojištění zaměstnanců, energie atd.), ale i s úhradou kapitálových nákladů. Fundované sestavení rozpočtového výhledu před započetím projektu je proto naprosto nezbytné. Víceleté rozpočtování, při oddělení provozního (běžného) a kapitálového rozpočtu, je tak jednou z cest, jak snížit riziko, které z investičních aktivit vyplývá pro stabilitu finanční situace obce. Včlenění určité rezervy do rozpočtového výhledu pro případ nečekané situace, kterou nelze nikdy vyloučit, je pak známkou racionálního rozpočtování.
PŮJČKY VÝLUČNĚ K FINANCOVÁNÍ INVESTIC
Trvalé dosahování přebytku běžných příjmů nad běžnými výdaji svědčí o tom, že půjčky a případně další nástroje využívají obce v ČR téměř výlučně k financování investic. Tím splňují jednu z podmínek obecně platného obezřetného finančního hospodaření. I v rámci financování investičních projektů je však nutné k dluhům přistupovat obezřetně.
K nalezení bezpečné hranice zadlužení obce lze využít řadu nástrojů a specializovaných firem, které mohou snížit míru rizika spojenou s tímto způsobem financování projektů. Dluhové financování je v podmínkách intenzivní investiční aktivity obcí patrně nevyhnutelné a přispělo v mnoha případech ke zlepšení podmínek života obyvatel obcí.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
analytička společnosti CCB - Czech Credit Bureau
