V letech 2007 až 2013 mohou české subjekty čerpat ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU téměř 27 miliard eur, což je při současném kurzu zhruba 740 miliard korun. Ve srovnání s předchozím programovým obdobím je to v průměru zvýšení na více než čtyřnásobek za rok, říká Jan Jedlička z EU Office České spořitelny, a. s.
Kolik peněz bylo vyčerpáno z evropských strukturálních fondů v letech 2004 až 2006 a jaká část z toho připadla na města a obce?
Ke konci srpna 2007 to bylo 19,2 miliardy korun, což představuje necelou polovinu částky, kterou máme z těchto fondů k dispozici. Díky pravidlu n+2 však konečný účet budeme moci vystavit až na konci roku 2008, do kdy lze prostředky z minulého programovacího období 2004 až 2006 vyčerpat.
Přesné statistiky čerpání podle subjektů neexistují. Podle hrubých odhadů města a obce mohly vyčerpat kolem třetiny těchto prostředků, tj. zhruba přes 6 miliard korun.
Mohly být municipality úspěšnější?
Domnívám se, že to odpovídá původním očekáváním. Nicméně rád bych zdůraznil, že jsou to pouze velice hrubé odhady a moudřejší budeme až po roce 2008, do kdy se mohou ještě dotace za předchozí programové období dočerpat.
Které změny v současném programovém období považujete za nejvýznamnější, zejména pro samosprávy?
Největší změnou bylo přenesení řídící role na nižší úrovně. Místo Společného regionálního operačního programu (SROP) vzniklo sedm regionálních operačních programů, ze kterých budou obce a města významnou měrou financovat své projekty. Regionální operační programy řízené kraji tak budou moci více respektovat odlišné regionální potřeby. Zároveň ale vyšší počet operačních programů povede k tomu, že celý systém čerpání pomoci ze strukturálních fondu a Kohezního fondu bude složitější. Nepřehlédnutelnou změnou je radikální navýšení rozpočtu operačních programů. V letech 2007 až 2013 mohou české subjekty čerpat ze strukturálních fondů a Kohezního fondu téměř 27 miliard eur (při současném kurzu zhruba 740 miliard korun), což proti předchozímu období představuje v průměru zvýšení na více než čtyřnásobek za rok.
Kolik z tohoto balíku připadne na municipality, je těžké odhadovat, protože v řadě případů budou o dotace soutěžit s konkurencí státních i soukromých subjektů. Střízlivý odhad hovoří o 30-40 %.
Zjednodušila se administrace podávání žádostí a projektů, jak to slibovaly vláda a ministerstvo pro místní rozvoj?
Odpovědné řídící orgány operačních programů, jakož i ministerstvo pro místní rozvoj, které v ČR působí jako koordinátor strukturální a kohezní pomoci z EU, dělají řadu kroků ke zjednodušení administrace podávání žádostí a projektů. Je to zejména snaha o unifikaci projektových žádostí vyžadovaných jednotlivými řídícími orgány, jejíž cílem je harmonizovat a minimalizovat administrativní požadavky kladené na řešitele projektů, nebo širší využití internetu s cílem posílit transparentnost podávání žádostí. Následováníhodným příkladem je systém e-account, který zavedl Czechinvest u Operačního programu Průmysl a inovace. Každý žadatel o dotaci tak získá vlastní internetový účet, tzv. e-account, prostřednictvím něhož bude podávat jednotlivé části žádosti vždy až v momentě, kdy budou skutečně potřeba, a zároveň může průběžně stav své žádosti a schvalovací proces sledovat. V případě schválení projektu pak stejnou cestou bude podávat i žádosti o platbu.
Česká spořitelna spolupracuje s obcemi, městy, kraji a jejich příspěvkovými organizacemi při přípravě jejich projektových záměrů. Které z projektů byly zatím nejúspěšnější?
Naše spolupráce je velmi aktivní. K tomuto účelu slouží speciální program EU Program Region, který svými komplexními službami a produkty nabízí klientům celkové řešení jejich projektových záměrů. Součástí tohoto programu, který byl uveden na trh v roce 2004, jsou konzultace k projektům, dopad realizace projektů do celkového chodu municipality (vliv na obecní rozpočet), příprava projektové dokumentace, financování realizace projektu pomocí jednotlivých úvěrových nástrojů, monitorování projektu po jeho ukončení a zabránění tak vrácení nebo odebrání dotace.
Svým financováním jsme pomohli obcím a krajům uskutečnit celou řadu projektů. Například v oblasti cestovního ruchu to byl projekt města Litomyšl - rekonstrukce zámeckého pivovaru, v oblasti dopravy to zase byly rekonstrukce silnic II. a III. třídy Karlovarského kraje a mnoho dalších, zejména individuálních projektů financovaných ze SROP.
Přináší banka něco nového, co může přispět k rozšíření a zkvalitnění poskytovaných služeb?
Od letošního června je novým členem Finanční skupiny České spořitelny brněnská společnost RAVEN EU Advisory, a. s. Spojenými silami tak budeme moci našim stávajícím i novým klientům veřejné správy zprostředkovat daleko širší spektrum programů a služeb, které jim pomohou urazit tu nelehkou cestu za dotací.
JANA CHUCHVALCOVÁ