Společným jmenovatelem metropolitních telekomunikačních sítí, pro jejichž budování lze čerpat podporu z evropských fondů, je vzájemné datové a hlasové propojení jednotlivých městských institucí, úspora na výdajích radnice za telekomunikační služby i vyšší dostupnost internetového připojení pro veřejnost.
Slepice, nebo vejce? Tak Pavel Kaidl, mluvčí společnosti GTS Novera, obrazně pojmenovává problém, který se poslední dobou otevírá před leckterými městy a obcemi. Rády by totiž implementovaly informační systém, který by zajistil vyšší efektivitu práce zaměstnanců jejich úřadů, zjednodušil vedení jednotlivých agend a vzájemnou interakci mezi nimi, umožnil měřit a vykazovat jednotlivé úkony úředníků, zamezil chybám vzniklým při pravidelných úkonech, které lze automatizovat, zrychlil přístup k potřebným informacím a zajistil jejich aktuálnost.
Jenže na druhé straně města a obce k tomu potřebují komunikační infrastrukturu mezi detašovanými pracovišti i organizacemi, které zřizují, případně mezi jednotlivými městskými částmi nebo obvody. Pronájem či pořízení takové infrastruktury je nákladné - a bez potřebné podpory tak k implementaci informačního systému nemusí dojít. I sekundární náklady na její provoz totiž mnohdy překračují zdroje města.
ŘEŠENÍ EXISTUJE - A LZE VYUŽÍT I PENÍZE Z BRUSELU
Pro řešení tohoto problému municipality stále častěji budují na svém území telekomunikační sítě, ať už nazvané jako "metropolitní", "regionální" či jinak. Veřejná správa v nich získává nástroj, jak občanům nabídnout moderní prostředky informační společnosti, zejména při hledání zaměstnání, vzdělávání či k tomu, aby si občané na úřadech snáze vyřídili své záležitosti.
Neméně významný je fakt, že při výstavbě metropolitních sítí lze dosáhnout na peníze z Evropské unie. Možnost čerpat dotace ze Společného regionálního operačního programu (SROP) sice již skončila, ale pro období let 2007-2013 se nově otevírají příležitosti v Integrovaném operačním programu (IOP). Takto lze uhradit až 85 % uznatelných nákladů projektu metropolitní sítě.
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: INVESTICE SE VRÁTÍ UŽ ZA PĚT LET
Metropolitní síť pokrývá i Valašské Meziříčí a jeho přilehlé části. Na většině území využívá optické kabely, ve zbývajících lokalitách bezdrátovou technologii WiFi. Náklady na pořízení sítě činily téměř 15 mil. Kč, z toho bezmála 13 milionů byly dotace z fondů EU.
Radní Vlastislav Navrátil zdůrazňuje, že síť byla pronajata soukromé firmě vybrané z výběrového řízení. Firma bude síť provozovat, hradit náklady s tím spojené včetně případných oprav a bude městu platit nájem. Tak se za pět let pronájmu sítě radnici vrátí částka, kterou do projektu vložila. Město si od sítě slibuje i finanční úsporu, neboť ceny za telekomunikační služby včetně vysokorychlostního internetu mu provozovatel účtuje nižší, než jaké bylo nutno hradit dřívějším poskytovatelům služeb.
Optickým kabelem bylo ve městě propojeno na 170 objektů typu panelových domů, škol, firem apod. "Občané a firmy tak získali kvalitní připojení na vysokorychlostní internet s řadou nadstandardních služeb. Provider plánuje také nabídku internetové televize - IP TV a telefonování přes internet - IP telefonie. Občanům rovněž na dvaceti místech ve městě slouží veřejné internetové kiosky, tzv. PIAP," dodal Vítězslav Navrátil.
BÍLOVEC: SÍŤ POKRYLA I OKOLNÍ OBCE
V Bílovci (okres Nový Jičín) síť nepokrývá jen území města a jeho čtyři místní části, ale i některé další členské obce mikroregionu Bílovecko. Z celkových uznatelných nákladů na projekt bylo 75 % hrazeno ze SROP, po 10 % přispěly ministerstvo pro místní rozvoj a Moravskoslezský kraj, zbylých 5 % zaplatilo město Bílovec.
"Jádrem projektu Rozvoj informačních technologií obcí Bílovecka bylo přivedení vysokorychlostního internetu do obcí a jejich vzájemné propojení pomocí regionální sítě, stejně jako zřízení veřejně přístupných stanic PIAP i v malých obcích," uvedla starosta Bílovce Ing. Sylva Kováčiková. "Původní internetová infrastruktura v okolních obcích neumožňovala připojit se k širokopásmovému internetu tak, aby tam byla zajištěna efektivní komunikace občanů s místní veřejnou správou. Překážkou v dalším rozvoji těchto obcí byla i absence jednoduché dostupnosti informací pro jejich obyvatele, zejména v oblasti trhu práce a vzdělání."
Regionální pojetí telekomunikační sítě bylo pro Bílovec finančně náročnější. "Jsem však přesvědčena o tom, že stejně by měly být budovány i sítě dalších měst. Aby totiž kvalitní internetová infrastruktura vznikala také na venkově, kde je její absence citelnější," vysvětlila Ing. Sylva Kováčiková.
SLATINA: CHCEME DÁL ZKVALITNIT SLUŽBY
Luďka Míčka, starosty obce Slatina, jsme se zeptali, co obec musela vykonat pro to, aby do tohoto projektu mohla vstoupit. "Prvním předpokladem bylo naše členství v mikroregionu Bílovecko," odpověděl. "Pak bylo nutné se s projektem seznámit a zjistit, zda ho lze využít také u nás. Ve Slatině už sice existuje alternativa připojení na internet, ale ve snaze dál zkvalitňovat služby jsme se rozhodli k projektu připojit. Potřebné místo k instalaci přijímače po stránce technické i stavební jsme našli na budově kulturního domu. Pak jsme se dohodli, kde nainstalujeme PIAP, aby jeho umístění vyhovovalo občanům i obecnímu úřadu, a shodli se na obecní knihovně. Dále jsme museli na své náklady zakopat část kabelu, který propojuje přijímač a PIAP. Ale vše se obešlo bez problémů díky dobré spolupráci s dodavatelem a hlavně se zadavatelem, městem Bílovec," uzavřel starosta Slatiny.
IVAN RYŠAVÝ
S čím počítat a na co si dát pozor
Město by si mělo promyslet nejen vlastní výstavbu metropolitní sítě, nýbrž i to, jak ji bude využívat a jak to pomůže občanům. Do úvahy je třeba vzít i fakt, že k provozu sítě bude nutný dohledový systém a odborníci k jeho obsluze, billingový systém, který je nutné propojit s informacemi ze síťových zařízení, že město musí mít možnost navrhovat další rozvoj sítě a její plánování apod. Mnoho z těchto činností lze outsourcovat, ale takový krok může město nasměrovat do slepé uličky. Například nevhodně zvolený design sítě může vyhovovat dodavateli, ale způsobí problémy při provozu sítě a jejím rozvoji.
Jiným rizikem je, že dodavatelé se často specializují na návrh a výstavbu určitých přenosových technologií, které pak prosazují do projektové dokumentace. Kvůli nevhodně zvoleným technologiím, v nichž někteří dodavatelé mají výsadní či zvýhodněné postavení, se výběrová řízení na výstavbu sítě stávají diskriminačními. Obec z metropolitní sítě nevytěží maximum a o jejích představitelích se navíc může spekulovat, zda nezneužili peníze města.
ZDROJ: GTS NOVERA
