01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zaměstnanost a sociální věci pod jednou střechou

Nedávno jsme se mohli seznámit s návrhem zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (NÚZSS), jehož cílem je vytvořit jednotný institucionální systém specializované státní správy pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí. Je to však krok správným směrem?

O vytvoření "sociálního úřadu" se uvažovalo už i při přípravě reformy územní státní správy. Tehdy to mohl být krok koncepční a přínosný, ale ze záměru nakonec sešlo. Zpočátku vznikl "kočkopes", kontaktní místa státní sociální podpory byla přiřazena k obcím s rozšířenou působností v sídle okresu a následně byla začleněna pod úřady práce.

Nyní se hovoří o tom, že agenda pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany, příspěvku na péči a sociálně-právní ochrany dětí, doposud vykonávaná v rozsahu pověřeného obecního úřadu či v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, bude od 1. ledna 2009 součástí jednotného Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu. Nezatracujme snahu propojit oblast zaměstnanosti s agendami sociálních dávek, zastánci návrhu si od toho slibují zejména větší adresnost, hospodárnost a zjednodušený přístup k těmto službám.

OBCÍM UBUDE PRÁCE, ALE...

Stávající systém je těžkopádný, pracný, neprůhledný a neefektivní. Problém vidím zejména v nekoordinovanosti jednotlivých činností. Klient musí předkládat různým orgánům obdobné podklady, což často vzbuzuje jeho nevoli vůči těm, kteří chtějí řešit jeho těžkou životní situaci. Finanční pomoc od státu se poskytuje z několika dávkových systémů a získat ji je komplikované. Nejsou ojedinělé situace, kdy jedinec či rodina vyžadující akutní pomoc ji musejí hledat u rozdílných institucí. Rozhodnutí jednoho poskytovatele dávky je vázáno na uplatnění nároku, případně rozhodnutí odlišného dávkového systému (například dávky pomoci v hmotné nouzi, které vyplácejí obce a jež se vážou na uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory a výši pobíraných dávek, které vyplácí úřad práce).

Znám tajemníky na obcích, kteří čekají na to, až si stát převezme problematické sociální odbory. Určitě jim i obcím ubudou starosti a práce. Ale bude to krok správným směrem? Odhlédněme od toho, že obce nepočítaly se zřízením těchto samostatných "sociálních úřadů" a pracně budovaly nové prostory či je draze rekonstruovaly pro sociální odbory (které patří k největším odborům mnohých obecních úřadů), aby klientům zaručily zejména diskrétnost a zaměstnancům bezpečnost.

Ve zdůvodnění věcného záměru zákona o zřízení NÚZSS jsme se zato mj. dočetli: "Především obecní struktury jsou již na hranici schopnosti odborně zajistit svěřené agendy"..., nebo "...Reálná způsobilost vykonávat státní správu značně pokulhává za záměry a potřebami". Dále se v něm konstatuje, že na zkušenostech a pevně vybudované síti územních pracovišť úřadů práce lze stavět při vytváření systému Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu.

NENÍ TO PRÁCE JEDNODUCHÁ

Nikde nepadla zmínka o odbornosti a zkušenostech zaměstnanců obcí. I když se paradoxně počítá s tím, že tito "pokulhávající" pracovníci sociálních odborů magistrátů či městských úřadů by měli pod NÚZSS přejít a tyto činnosti nadále vykonávat.

Ale jsou to oni, kteří nejlépe znají místní poměry a jsou ochotni kdykoli pomoci. Byli to oni, kteří bez ohledu na čas objížděli zaplavené domy při rozsáhlých povodních před deseti lety v našem městě či sepisovali seznamy občanů poškozených větrnou smrští o pár let později, aby jim co nejrychleji zajistili finanční pomoc. Jsou to oni, kdo svými znalostmi terénu poskytují samosprávným orgánům podpůrné informace. Výkon státní správy na obecních úřadech přibližuje občanům tuto činnost. Prostě úředníci v obcích mají k občanům blíž, mají větší zájem jim vyhovět.

Přitom jejich práce není jednoduchá, většinou se setkávají s lidským neštěstím a neutěšenými sociálními podmínkami.

V Bohumíně je samozřejmostí, že zaměstnanci sociálních odborů připravují stanoviska i k přidělování obecních bytů, kdy je nutno zohledňovat sociální situaci v rodině, případně výchovné problémy či potíže po rozvodu manželství. I když jde pouze o podpůrné podklady bez vyzrazování podrobných informací, zastupitelé tyto údaje berou při svém rozhodování v potaz. Spolupráce a koordinace probíhá i na úseku pečovatelské služby.

ZÚROČIT CENNÉ INFORMACE

Nechci polemizovat o odbornosti zaměstnanců úřadů práce, u nás v Bohumíně s nimi máme dobré vztahy a oceňujeme jejich zkušenosti. Na ně se však - na rozdíl od úředníků obcí - nevztahuje povinnost pravidelného vzdělávání podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ani nemusejí vykonávat zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. Navíc obce zpracovávají komunitní plány poskytování sociálních služeb, které zohledňují pohled široké veřejnosti, poskytovatelů i uživatelů. Vždyť zájmem obecních struktur v přenesené i samosprávné působnosti je prospěch občana ve všech jeho aspektech.

Souhlasím s tím, aby se sjednotil výkon administrace všech sociálních dávek, synchronizovala jejich účinnost, aby nepůsobily proti sobě a byly příznivé pro hledání zaměstnání. A také s tím, aby se zvýšila hospodárnost, efektivnost, adresnost výplaty dávek a zjednodušil přístup občanů k těmto službám. Zároveň bychom ale měli zúročit a zohlednit cenné informace přímo z území.

DAGMAR FIALOVÁ
tajemnice Městského úřadu v Bohumíně

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down