Zadávací řízení je z hlediska formálnosti velmi upjatou procedurou, kterou musí projít jak každý uchazeč o veřejnou zakázku, tak (a to především) zadavatel. Ten je jakýmsi garantem zákonného průběhu zadávacího řízení a za jeho správnost a bezchybnost i zodpovídá.
Empirické zkušenosti získané od 1. 7. 2006, tj. od data účinnosti nového zákona o veřejných zakázkách číslo 137/2006 Sb. (dále jen ZVZ), ukazují, že nejčastější chyby v zadávacím řízení jsou způsobeny jeho nedostatečnou znalostí, nedbalostí a neadekvátní pozorností zadavatele. Ale v některých případech můžeme vystopovat i jasný záměr o přizpůsobení pravidel soutěže kvůli zvýhodnění předem vybraného dodavatele (uchazeče).
PŘEMRŠTĚNÉ POŽADAVKY
Není výjimkou, že zadání veřejné soutěže (zadávací dokumentace) obsahuje prvky, které porušují samotný princip úlohy uvedeného zákona, tzn. zákaz transparentnosti, rovného zacházení a diskriminace. V těchto případech stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci takové podmínky, které určitým způsobem zvýhodňují konkrétního dodavatele (uchazeče). Tyto prvky můžeme nalézt jak ve vymezení kvalifikačních požadavků, kdy jde často o nepřiměřeně stanovená kritéria selekce zadavatele, tak v hodnotících kritériích.
U ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů jde hlavně o požadovanou výši obratu dodavatele, která je nepřiměřená povaze veřejné zakázky, výši pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě v neadekvátní výši. Není vzácné, když zadavatel neuvede a v zadávací dokumentaci nevymezí ani minimální úroveň těchto požadavků a v dalším průběhu zadávacího řízení pak není jasné, podle jakých kritérií byli někteří uchazeči vyřazeni. Následkem přemrštěných požadavků je eliminace menších společností, které jsou prokazatelně schopny kvalitního plnění veřejné zakázky, ale kvůli výše uvedeným důvodům se soutěže vůbec nezúčastní. Možnost získat tu nejlepší nabídku podle stanovených kritérií je tak značně omezena.
NEDOSTATEČNÉ VYMEZENÍ KVALIFIKAČNÍCH PŘEDPOKLADŮ
Chybné je rovněž neuvedení ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení (toto oznámení může obsahovat rovněž informaci, že zadavatel prokázání tohoto předpokladu nepožaduje).
Rovněž technické kvalifikační předpoklady skýtají celou řadu možností k chybám či úmyslným manipulacím ze strany zadavatele. Nejčastější jsou neadekvátní minimální úroveň počtu zaměstnanců dodavatele, počet a rozsah významných služeb, dodávek a stavebních prací a také stanovení rozsahu technického vybavení dodavatele a nepřiměřeně požadovaný počet zaměstnanců dodavatele.
Ve všech těchto případech má zadavatel právo požadovat jen takovou míru prokázání kvalifikačních předpokladů, která je přiměřená a úměrná rozsahu plnění a předmětu veřejné zakázky. Jelikož tato hranice není vždy ostře vymezena, bývá i předmětem sporů s dodavateli.
POCHYBENÍ V HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍCH
Závažným nedostatkem s kritickým dopadem na výsledek zadávacího řízení jsou rovněž chybně či nedostatečně stanovená hodnotící kritéria. Zákon stanoví, že základními hodnotícími kritérii jsou nejnižší nabídková cena a ekonomická výhodnost nabídky. U prvního kritéria je situace zdánlivě jasná. Bohužel i zde dochází k pochybení, a to především při nedostatečném vymezení, jakým způsobem má být nabídková cena uvedena (zda za jeden rok, jeden kus atd.), jakou nabídkovou cenu bude v daném případě zadavatel hodnotit (zda cenu bez nebo s DPH). V mnoha případech jde o rozpor uvedených informací o rozhodné ceně v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a následně v zadávací dokumentaci.
Podle zákona o veřejných zakázkách platí, že pokud zadavatel neuvede jinak, je rozhodná cena bez DPH. Proto je nutné a v praxi i osvědčené věnovat tomuto problému v zadávací dokumentaci dostatek prostoru a raději velmi podrobně uvézt všechny důležité informace.
Využije-li zadavatel možnosti hodnocení veřejné zakázky podle druhé varianty, tj. podle ekonomické výhodnosti nabídky, i zde platí výše uvedené, neboť cena je vždy taxativní součástí tohoto hodnotícího kritéria.
Jako další dílčí hodnotící kritéria jsou stanoveny důležité parametry zakázky, vztahující se k předmětu plnění (například doba dodání, kvalita, funkční vlastnosti, záruční a pozáruční servis atd.).
Při tom se zadavatel dopouští těchto nejčastějších chyb: uvedení pouze nabídkové ceny či naopak její vynechání, neuvedení vah jednotlivých dílčích kritérií v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě pro podání nabídek v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, nestanovení parametrů pro jejich uvedení dodavatelem (například u dílčího kritéria doby dodání to může být počet dnů, počet hodin apod.).
Ve všech uvedených případech je zřejmé, že zadavatel porušuje zákon o veřejných zakázkách tím, že vnáší do zadávacího řízení prvky diskriminující ostatní zadavatele (uchazeče), porušuje zásadu transparentnosti a rovného přístupu.
Při přípravě zadávací dokumentace je vždy třeba pečlivě zvážit všechna kritéria mající za následek selekci subjektů, které se do zadávacího řízení přihlásí a již tímto způsobem nastaví laťku výhodnosti získaných parametrů zakázky pro zadavatele. To může ekonomicky do budoucna ovlivnit například menší obce, kde výdaje na tyto zakázky často bývají významnou položkou jejich rozpočtu.
Nelze opomenout ani fakt, že nezodpovědným či úmyslným přístupem se nezřídka zadávací řízení významně prodlužuje a zadavatel se vystavuje řízení před orgánem dohledu (Úřadem pro hospodářskou soutěž) nebo se bude zodpovídat za své jednání před soudem.
(Příště: Zadávací řízení není zcela bez pravidel, aneb Vyhněte se chybám.)
PETR MAN
ASAGRAPH, s. r. o.
