Malé obce si často stěžují na to, že mají jen mizivou šanci získat národní a evropské dotace, protože jejich rozpočet neumožňuje hradit povinnou finanční spoluúčast. Existují však příklady, které prokazují, že to možné je. Jeden takový lze nalézt ve středočeské obci Kondrac.
Starosta Kondrace Miroslav Matuška byl při uvítání novinářů, kteří se přijeli do obce podívat na to, jak fungují projekty podporované Evropskou unií, sice trochu ospalý, ale jen zářil. Celá obec totiž předchozí den slavila do pozdních hodin své letošní vítězství v krajském kole soutěže Vesnice roku. Kondraci se opravdu daří a Zlatá stuha zde neskončila náhodou.
PROJEKT UŽ VYDĚLÁVÁ
"Byl to šok," odpověděl starosta Matuška na dotaz, jak se tvářilo zastupitelstvo na nápad vzít si úvěr dosahující pomalu výše celého ročního rozpočtu obce. A to prý původně odhadované celkové náklady byly asi třetinové! Ale zastupitelstvo je mladé, smál se starosta, a hned tak se něčeho nezalekne. Takže obec na jaře 2005 projekt s žádostí o evropskou dotaci na Středočeský kraj podala. A uspěla.
Obec Kondrac, nacházející se ve Středočeském kraji pod bájnou horou Blaník, má zhruba 460 obyvatel. Úvěr potřebovala na 25procentní spoluúčast v projektu s názvem Po stopách blanických rytířů na kole i pěšky. Název napovídá, o čem projekt je a čemu má sloužit. Z předchozích analýz totiž jednoznačně vyplynulo, že cestovní ruch zde má velkou šanci a je jednou z mála příležitostí pro rozvoj oblasti. Podmínky pro rekreaci jsou tu velmi dobré, ale využívají se málo. Důvodem mj. byly a v celém regionu možná ještě jsou nedostatečné možnosti ubytování a slabá nabídka služeb.
Z těchto analýz posléze vykrystalizovala myšlenka rekonstruovat bývalou budovu obecního úřadu v Kondraci na turistickou ubytovnu, zřídit cyklistickou a naučnou stezku a vše doplnit různými lákadly a dostatečnou propagací.
Projekt, jehož celkové náklady nakonec dosáhly téměř 9,2 milionu korun, znamenal pro Kondrac zatížení úvěrem ve výši téměř 2,4 milionu korun. Že to bylo rozhodnutí správné, prokazuje dnes skutečnost, že ubytovna obci vydělává: Roční příjem za ubytování byl zhruba 500 tisíc Kč, z nichž 300 tisíc jde na splátku úvěru a asi 100 tisíc je třeba na úhradu režie a na mzdy. Posledních 100 tisíc korun už je ziskem a obec jej mohla zahrnout do svého rozpočtu, který představuje asi 3,5 milionu korun.
TURISTICKÝ UBYTOVACÍ KOMFORT
Měli jsme možnost zmíněnou ubytovnu vidět. V provozu je od 17. června 2006 a během té krátké doby ji objevili nejen čeští, ale i zahraniční turisté. Mezi hosty se kromě Slováků vystřídali například Litevci, Estonci, Nizozemci a další. Ubytovna nese název (jak jinak?) U blanických rytířů, a disponuje 18 lůžky v pěti pokojích, z nichž každý má vlastní sprchy a WC. V přízemí je jeden pokoj bezbariérový. Hosté mají k dispozici kuchyňku, společenskou místnost, prádelnu s pračkou, půjčovnu a úschovnu kol, v recepci se mohou připojit na internet.
Na ubytovnu je to velmi slušný komfort; mnohé starší hotely podobného standardu nedosahují. Povinný certifikát Klubu českých turistů, který je pověřen ministerstvem pro místní rozvoj kontrolou ubytovacích zařízení turistického typu, si lze prohlédnout hned u vchodu do ubytovny. Další certifikát se vztahuje k cyklistice: Ubytovna je zapojena do systému certifikace Cyklisté vítáni, čímž je garantována kvalita i potřebný rozsah služeb. Patří k nim například i možnost využít v případě potřeby obsah montážního kufru s náhradními díly pro drobné opravy bicyklů.
Za jedno přespání zde turista zaplatí 300 korun, rozhodne-li se tu strávit více dnů, pak se cena za další noci o snižuje padesátikorunu.
Zmiňované mzdové náklady se vztahují na jednu pracovnici ubytovny, která obstarává veškerý provoz; byla tím splněna mj. podmínka evropských projektů vytvořit minimálně jedno pracovní místo. Zatím jednoroční zkušenosti prokázaly, že v hlavní sezóně je třeba výpomoc ještě jednoho člověka, což se řešilo formou brigády.
LEGRÁCKY PRO TURISTY
A kam se mohou turisté vydat? Třeba na novou cyklotrasu, která je druhou částí projektu. Nese pojmenování Po stopách blanických rytířů, je dlouhá 27 km a vede krásnou přírodou a po obcích kolem Blaníku. Nebo je možné vydat se pěšky po dvoukilometrové naučné stezce, která začíná na kondracké návsi a končí na úpatí Blaníku; tam se napojuje na další naučnou stezku vedoucí až k vrcholu bájného hory, Velkého Blaníku.
Samotné stezky ale dnes nestačí; je jich už dost a turisté si mohou vybírat. V Kondraci se, opět v duchu blanických rytířů, odehrávají například takové legrácky, jako je pasování na cyklorytíře. Letos proběhlo 2. června, na zahájení cykloturistické sezóny. Podíleli se na něm další partneři projektu, Svazek obcí Blaník s obcemi Kondrac, Pravonín, Načeradec a Louňovice pod Blaníkem spolu s Českým svazem ochránců přírody. Podmínkou získání titulu bylo absolvovat trasu v délce 35 km, na níž se v jmenovaných obcích svazku představovaly i spolky a řemeslníci. V cíli pak čekalo kromě pasování na cyklorytíře občerstvení s hudbou. Zájem byl obrovský.
Připomeňme si: Kondrac má jen asi 460 obyvatel. Ocenění v soutěži Vesnice roku se uděluje nejen za různá vylepšení investičního charakteru, ale také za to, jak se v obci žije. Takže na závěr jen telegraficky: Hraje se tu fotbal, cvičí aerobik, samozřejmě fungují dobrovolní hasiči. Vánoce a Velikonoce, ale i období mimo církevní svátky tu jsou spojeny s koncerty Podblanického smíšeného sboru doprovázeného menším orchestrem, případně varhanami. Ve svém repertoáru má sbor i známou vánoční mši J. J. Ryby, ovšem latinsky, v tzv. kondracké verzi.
Aby nebylo mýlky: Samozřejmě není vše tak idylické, jak by se možná z výše uvedeného mohlo zdát. Ale pokud by se někdo chtěl přesvědčit o tom, že malá obec na dotace Evropské unie dosáhne, může se uvedeným příkladem inspirovat.
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
