Příklad dvou obcí na Mělnicku - Malého Újezdu (872 obyvatel) a Kokořína (380) - dokládá, k čemu se malá sídla leckde začínají přiklánět. Neseženou-li dotace na výstavbu kanalizace s vlastní čistírnou odpadních vod, poohlížejí se po domovních čistírnách.
V Kokoříně, jak podotýká starosta Vladimír Šesták, zastupitelstvo obce pro řešení problému odpadních vod v šesti, od sebe značně vzdálených místních částí ani jinou cestu zvolit nemohlo. Proto občanům s trvalým pobytem přispívá 7000 Kč na pořízení domovní čistírny, kterou však do provozu musí uvést odborná firma. Občan pak hradí veškeré náklady na provoz i údržbu čistírny, jejímž je vlastníkem. Obec už prvních 25 čistíren pro své obyvatele objednala hromadně a získala na ně i množstevní slevu.
POTÉ, CO NEDOSTALI DOTACI...
Typický je i případ Malého Újezdu. Obec si už dříve připravila projektovou dokumentaci na tlakovou kanalizaci s vlastní čistírnou odpadních vod (ČOV) pro své tři místní části. Se žádostí o dotaci Státního fondu životního prostředí však v roce 2004 neuspěla. O rok později zadala vypracování nového projektu, tentokrát na podtlakovou kanalizaci. Kvůli co nejnižším nákladům projekt už nepočítal s vlastní ČOV, ale kanalizace měla být připojena na čistírnu v nedalekém Mělníku. Jenže ani na tento projekt obec dotaci nezískala.
Starosta Stanislav Fiala říká: "Teď ponecháváme na občanech, zda budou odpadní vody ze svých žump vyvážet na mělnickou ČOV. Nebo rozhodnou-li se pro ekonomicky výhodnější vlastní domovní čistírnu. V tom druhém případě navíc vyčištěná voda zůstane v naší lokalitě a zlepší nám několikaletý půdní deficit vody."
Také v Malém Újezdě přispívají na pořízení domovní čistírny. Dvacet tisíc korun se vzhledem k velikosti obce může zdát takřka závratná suma. Jenže obec ji bude vyplácet ze zdrojů, které si řadu let vytvářela na výstavbu kanalizace. I v této obci náklady na provoz, údržbu, opravy a rozbory vzorků vody z domovní čistírny ponese její vlastník. Obec si jen vyhradila, že před výplatou příspěvku zkontroluje, zda čistírna je v provozu a funkční (více o podpoře domovních čistíren v obci viz box). "Zatím má o toto řešení zájem stovka vlastníků nemovitostí, tedy zhruba třetiny objektů v obci," dodal starosta.
VÝHODY, ALE I RIZIKA
Ing. Bohdan Soukup, Ph.D., MBA, generální ředitel Středočeských vodáren, a. s., domovní čistírny považuje za možné řešení problému odpadních vod zejména v malých obcích. Poukazuje však na některá jeho úskalí. "Na trhu se pohybuje řada více či méně nesolidních výrobců nabízejících sice levné řešení, ale s problematickým výsledkem. Proto bych vždy před pořízením čistírny doporučoval konzultaci s odborníkem," připomíná inženýr Soukup.
Jiným rizikem může podle něho být neochota vlastníka z čistírny pravidelně odstraňovat zachycené pevné nečistoty a odtahovat biologický kal. Také ne každý je připraven platit za analýzy předepsaného počtu vzorků vyčištěné vody. Platby za spotřebovanou elektřinu mohou majitele čistírny motivovat k občasnému "úspornému" vypínání proudu. Což však vede k likvidaci čisticí bakteriální kultury a ztrátě čisticí schopnosti zařízení.
Ideální by bylo, pokud by domovní čistírny zůstaly v majetku obce, a ta zaměstnávala člověka, který by se o jejich provoz a údržbu pravidelně staral. Jenže mnohamilionové náklady na pořízení domovních čistíren u několika desítek či set nemovitostí by bez možnosti dotace byly pro malé obce nepřekonatelné.
MALÝM OBCÍM KYNE NADĚJE
Podle vrchního ředitele Sekce strukturální Ministerstva zemědělství ČR Ing. Pavla Sekáče obce do 2000 obyvatel získají v Programu rozvoje venkova 2007-2013 v opatření III.2.1. (Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavenosti a služby) nové možnosti na budování a obnovu vodohospodářské infrastruktury. Prostřednictvím Moderní obce (PRV: 600 milionů ročně venkovu na vodohospodářskou infrastrukturu - MO č. 5/2007, str. 23) už letos v květnu v této souvislosti vyzval nejmenší obce, aby zvážily ekonomickou výhodu při budování domovních i kořenových čistíren odpadních vod. První výzvy k opatření III.2.1. se přitom podle Ing. Pavla Sekáče očekávají už v nejbližších týdnech.
Ing. Bohdan Soukup však před kořenovými čistírnami varuje. Zdůrazňuje, že nedokáží odstraňovat znečištění v koncentraci, jaká bývá obsažena v tzv. suchých splašcích, a poradí si jen s nízkokoncentrovaným znečištěním. "Nejsou tedy vhodné tam, kde už je kvalitní kanalizační síť a splašky jsou neředěné. Naopak by mohly být použity jako dočišťovací stupeň za čistírnou odpadních vod, jejíž účinnost už nevyhovuje současným legislativním požadavkům," konstatuje Ing. Bohdan Soukup. Mezi další nevýhody těchto čistíren podle jeho slov patří to, že kvalitu vyčištěné vody na odtoku nelze ovládat, stejně jako problematická likvidace půdního lože poté, co se jeho kapacita naplní.
GRAVITAČNÍ KANALIZACE A JEJÍ ALTERNATIVY
Stanislav Bulva, místopředseda představenstva společnosti Vodárny Kladno-Mělník (VKM), a. s., do níž v pozici akcionářů města a obce vkládají svůj vodohospodářský infrastrukturní majetek, má zkušenost, že investiční náklady jsou pro menší sídla rozhodujícím kritériem při posuzování variant jejich odkanalizování. "Pokud se klasická gravitační kanalizace dostává do investičně náročných hloubek přes 2,5 metru, vyplatí se zvážit alternativní způsoby. Jimi jsou tlaková, případně podtlaková vakuová kanalizace. Obě jsou vhodné pro malé obce s roztroušenou zástavbou, plochým reliéfem terénu apod. Investiční náklady u nich bývají převážně nižší než u gravitační kanalizace. Náklady na čistírny odpadních vod však u všech systémů zůstanou srovnatelné," vysvětluje.
Zatímco oba tyto systémy dopravy odpadních vod společnost Středočeské vodárny provozuje a obce získávají možnost oba následně vložit do majetku VKM, pro domovní, neřkuli kořenové čistírny však tato možnost padá.
Inženýr Soukup však pro nejmenší obce nevylučuje ani to, pokud setrvají u žump u nemovitostí na svém území. Musí však skutečně jít o nepropustné jímky, které se po naplnění vyvážejí na větší ČOV. "Vždy je však nutné, aby si obec dopředu nasmlouvala kapacitu ve větší, nepříliš vzdálené ČOV, čím se minimalizují náklady za vyvezení žumpy," uzavřel Ing. Bohdan Soukup.
IVAN RYŠAVÝ
Směrnice č. 1/2007 obce Malý Újezd k poskytnutí příspěvku na pořízení domovní čistírny odpadních vod
Článek I: Směrnice upravuje podmínky a výši příspěvku, který se poskytuje všem vlastníkům nemovitostí v k. ú. Malý Újezd a v k. ú. Jelenice u Mělníka, pokud zřídí domovní čistírnu odpadních vod.
Článek II: Příspěvek poskytuje obec Malý Újezd na základě písemné podané žádosti obecnímu úřadu těm žadatelům, kteří zřídili nebo zřídí u svých nemovitostí domovní čistírnu odpadních vod. Příspěvek bude poskytnut v částce stanovené ve výši 20 000 Kč na bankovní účet nebo složenkou, nejpozději do 30 dnů od data splnění ustanovení této směrnice.
Článek III: Žadatel předkládá k žádosti o příspěvek: doklad o vlastnictví nemovitosti (ne starší 1 měsíce); kolaudační rozhodnutí nebo doklad o uvedení ČOV do provozu, vyhotovený autorizovanou firmou; doklad o úhradě domovní ČOV.
Článek IV: Při podání žádosti o příspěvek se žadatel písemně zaváže umožnit obecnímu úřadu místní šetření v nemovitosti žadatele.
Článek V: Směrnici schválilo ZO obce Malý Újezd usnesením č. 7/2007 na svém zasedání 25. 6. 2007. Tato směrnice nabývá účinnosti 26. 6. 2007. Platnost směrnice je stanovena do 31. 12. 2007.
ZDROJ: OÚ MALÝ ÚJEZD
