V první části článku, který vyšel v Moderní obci č. 8/2007 na str. 40 -41, jsme se zabývali povinností obce využívat svůj majetek účelně a hospodárně, vést jeho evidenci a pečovat o jeho zachování a rozvoj. V této poslední části se budeme věnovat povinnosti obce chránit svůj majetek a nakládat s...
V první části článku, který vyšel v Moderní obci č. 8/2007 na str. 40 -41, jsme se zabývali povinností obce využívat svůj majetek účelně a hospodárně, vést jeho evidenci a pečovat o jeho zachování a rozvoj. V této poslední části se budeme věnovat povinnosti obce chránit svůj majetek a nakládat s nepotřebným majetkem.
POVINNOST CHRÁNIT MAJETEK
Povinnost chránit majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení: Aby obec mohla chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 38 odst. 6 zákona o obcích), musí mít funkční systém kontroly hospodaření se svým majetkem. Základem by měla být kvalitní evidence včetně informací o souvisejících právních vztazích. Na základě shromážděných a pravidelně aktualizovaných a sledovaných údajů by nemělo docházet k promlčení práv, která obci vznikají například při přenechání nemovitostí do užívání třetím subjektům. Jinými slovy, je nutné vytvořit systém, který umožní sledovat, jak (především) jednotliví smluvní partneři obce plní svoje povinnosti a v případě, že smlouvy porušují, bezodkladně sjednat nápravu a předejít vzniku škod.
Dalším z předpokladů ochrany majetku před neoprávněnými zásahy je jeho fyzické monitorování, kontrola jeho fyzického stavu. Tam, kde preventivní opatření selžou, je nutné neoprávněný zásah do majetkových práv obce zjistit co možná nejrychleji. Pouze tak se dá minimalizovat případně vznikající škoda. Jestliže se zjistí neoprávněný zásah do majetkových práv obce (například provedení stavby na pozemku ve vlastnictví obce bez jejího souhlasu nebo stavebních úprav nebytových prostorů ve vlastnictví obce jejich nájemcem bez vědomí obce apod.), existuje celá řada právních způsobů, jak dosáhnout obnovení původního stavu, popřípadě vymožení náhrady škody či bezdůvodného obohacení. Je možné uvažovat o žalobě na vyklizení nemovitosti, na vydání věci, dále o určovací žalobě či žalobě na splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy apod. V úvahu přichází domáhat se ochrany poskytované příslušným obecním úřadem v situaci, kdy došlo ke zřejmému zásahu do pokojného stavu (§ 5 občanského zákoníku). Vyloučit nelze ani svépomocné jednání obce.
Pokud jde o včasnost uplatnění práva na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, je zde opět nutné zdůraznit úlohu kvalitní evidence, a to jak operativní, tak účetní. Uplatnění práv na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení se řídí obecnými právními předpisy (především občanským soudním řádem, respektive občanským zákoníkem).
Každá obec by zásadně měla využívat všech právních prostředků (po zvážení jejich vhodnosti vzhledem k nastalé situaci) a jejich důsledným uplatňováním zajistit maximální ochranu svého majetku. Předpokladem této ochrany je existence informačního systému, který umožní obci její majetek a s ním související právní vztahy monitorovat. S tím ostatně počítá i zákon o obcích, který obci ukládá povinnost sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
POVINNOST NALOŽIT S NEPOTŘEBNÝM MAJETKEM
I tato povinnost obce směřuje k naplnění základního pravidla využívat majetek hospodárně a účelně. Předpokladem správného postupu obce při hospodaření s jejím majetkem je schopnost rozlišit nepotřebný majetek od potřebného. Nabízí se ale otázka, co si představit pod pojmem "nepotřebný majetek". Zákon o obcích danou problematiku blíže neřeší. Ani v jiných právních předpisech příliš mnoho nenalezneme. Určitým vodítkem může být vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, která byla zrušena s účinností k 1. 1. 2001 zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Analogicky můžeme podle citované vyhlášky nepotřebný majetek obce dělit na přebytečný a neupotřebitelný. Přebytečným by byl majetek, který obec trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů, popřípadě který přesahuje rozsah přiměřený jejím potřebám. Neupotřebitelným by byl majetek, který pro své opotřebení nebo poškození, zastaralost nebo nehospodárnost v provozu nemůže již sloužit svému účelu.
Máme-li stanovena kritéria pro posouzení nepotřebnosti majetku pro obec, zbývá jen odpovědět na otázku, jakým způsobem a kdo bude o nepotřebnosti konkrétního majetku rozhodovat (který orgán obce). Danou pravomoc zákon o obcích výslovně žádnému z orgánů obce nevyhrazuje. V zásadě lze konstatovat, že rozhodování o nepotřebnosti majetku spadá do tzv. zbytkové působnosti, kterou upravuje ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích. O nepotřebnosti majetku by tak příslušelo rozhodovat radě obce (starostovi tam, kde se nevolí rada), pokud by si zastupitelstvo obce tuto pravomoc nevyhradilo. Není však příliš praktické, aby rozhodování o nepotřebnosti bylo odděleno od rozhodování o samotném naložení s nepotřebným majetkem. Obě rozhodnutí by měla být v ideálním případě učiněna zároveň, aby doba, po kterou nepotřebný majetek zůstává ve vlastnictví obce, respektive po kterou ho nevyužívá k plnění svých úkolů, byla co nejkratší, zvláště když držba nepotřebného majetku vyžaduje výdaje z obecného rozpočtu. Rozhodnutí o nepotřebnosti konkrétního majetku lze chápat jako ověření jednoho z předpokladů pro následné naložení s tímto majetkem podle zvláštních předpisů (především občanského zákoníku).
Z praktického hlediska nelze očekávat, že zastupitelstvo, rada nebo starosta budou schopni (a také to od nich nikdo neočekává) sledovat hospodaření s veškerým majetkem obce a průběžně monitorovat jeho potřebnost. K tomu, aby příslušný orgán obce mohl o nepotřebnosti konkrétního majetku a následné právní dispozici s takovým majetkem rozhodnout, je vhodné zajistit efektivní systém kontroly hospodaření a průběžného vyhodnocování míry potřebnosti té které části majetku pro obec. Samotné rozhodnutí o naložení s nepotřebným majetkem je na příslušném orgánu obce a předpokládá splnění dalších podmínek.
Jan Janeček
právník, Hradec Králové
Na co nezapomínat?
Majetek může být užívám pouze v souladu se zájmy a úkoly obce, jeho využití například pro soukromé účely je nepřípustné.
Veškerý majetek by měl být důsledně evidován, respektive by mělo být kontrolováno, zda je řádně veden ve všech evidencích, ve kterých by měl být veden. Například ještě dnes se objevují případy, kdy obec nepožádala katastrální úřad o provedení zápisu vlastnických práv k nemovitostem nabytým zákonem č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.
Před naložením s nepotřebným majetkem je nutné jeho skutečnou nepotřebnost pro obec ověřit.
Obec je povinna důsledně vymáhat veškeré své pohledávky. Za tím účelem volí vhodné právní prostředky pro dosažení svého cíle.
