Nenápadný křížek namalovaný na malém parkovišti před obecním úřadem v Široké Nivě je pro tuto obec s necelými šesti sty obyvatel mimořádně důležitý. Pokud by totiž starostka Alena Mátéová potřebovala použít svůj krizový mobilní telefon, pak by stojíc na křížku či v jeho bezprostřední blízkosti měla alespoň jakousi naději, že se napojí na síť mobilního operátora.
V obci, která si prožila výjimečně krušné chvíle při povodni v roce 1997, se nepodařilo vyřešit špatné pokrytí signálem ani po dvoudenním krajském povodňovém cvičení Příval 2004. Cvičení pro obce podél řeky Opava se příhodně "trefilo" do dnů, kdy meteorologové varovali před možnými přívalovými srážkami. Jenže starostka nefunkčním krizovým mobilem doslova "odříznutá" od informací štábu cvičení tehdy obtížně rozlišovala, co je pouze prověrka a co případná tvrdá realita.
STOPY ŠKOD UŽ NEPOSTŘEHNETE
Při povodni v roce 1997 v obci spadlo osm domů a další byly vážně poškozeny. Jen škody na majetku obce se pohybovaly okolo 50 milionů korun. Nejvíce se na této částce podílely poškozené místní komunikace, ale i dva zničené mosty a několik lávek přes řeku. Velká voda odnesla rovněž kabiny na místním hřišti a zlikvidovala hasičskou zbrojnici. Obci tehdy dokonce hrozilo, že zůstane bez železničního spojení. Trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem, na níž leží se svými hned třemi zastávkami i Široká Niva, byla totiž natolik zdemolována, že České dráhy se kvůli vysokým nákladům vzdaly její obnovy. Naštěstí trať převzala a opravila ostravská firma OKD, Doprava, a. s., a začala ji úspěšně provozovat sama.
Nezasvěcený návštěvník Široké Nivy dnes v obci už patrně nepostřehne žádné zřetelnější známky po povodni před deseti roky. Mnozí místní občané však dodnes na svých domech ukazují stopy, kam až tam vystoupila rozlitá řeka. Ostatně takovou čáru těsně pod stropem v přízemí svého domu má i sama starostka.
Ovšem v obci dobře vědí, co ještě zbývá vykonat pro obnovu po povodni a prevenci. Tak třeba jeden z mostů má dosud podemletý pilíř a je nutné opravit také jez mezi místní částí Poheň a středem obce.
VE STÍNU VELKÝCH...
Na obnovu po povodni získala obec peníze od sponzorů i od státu. Ten 12 miliony korun pomohl hlavně s opravou místních komunikací. Jenže zatímco bezprostředně po povodni v roce 1997 nabídek pomoci přišlo do Široké Nivy hodně, během let zájem pomoci "zvenčí" při řešení následků povodně a také při prevenci rychle klesal. Neblahým údělem malých obcí je i v této souvislosti fakt, že často zůstávají se svými, byť velmi nutnými projekty ve stínu větších sousedů.
Tak tomu bylo podle starostky například se žádostí o dotaci z Ministerstva vnitra ČR - GŘ Hasičského záchranného sboru na bez-drátový obecní rozhlas, který by kromě aktuálních hlášení při mimořádných situacích přinášel i varování krizových štábů. Ačkoliv by takový rozhlas zapojený do varovného a informačního systému obyvatelstva mohl sloužit také řadě dětských táborů, které se rok co rok pořádají na katastru obce, Široká Niva na dotaci nedosáhla. Což se naopak podařilo nedalekým větším sídlům. Obec proto do bezdrátového rozhlasu vložila vlastních 600 tisíc korun s tím, že pro pokrytí některých okrajových částí zbývá vynaložit ještě zhruba čtvrt milionu.
Koryto řeky v intravilánu obce bylo státním podnikem Povodí Odry vyčištěno a prohloubeno a břehy vyzvednuty. Proto podle Aleny Mátéové nebylo třeba, aby správce vodního toku v obci vymezil aktivní zónu záplavového území a stavební úřad pro ni vydal stavební uzávěru. Přesto na místech, kde povodeň před deseti roky strhla domy, už žádné nové postaveny nebyly. Obec má katastr o 3730 hektarech, což umožňuje nabídku dostatečného množství stavebních parcel v bezpečných lokalitách. Některé obec prodává už i jako zainvestované.
"S Povodím Odry se spolupracuje dobře," tvrdí starostka. "Státní podnik dobře udržuje břehy Opavy a zve mě na kontrolní prohlídky řeky." Jak však neopomene zmínit, legislativa vyhrazuje veškeré úpravy břehů vodních toků výhradně jejich správcům a obec sama žádnou takovou činnost vykonávat nemůže. Proto by starostka uvítala takové legislativní nástroje, které by správce nejen velkých řek, ale rovněž drobných vodních toků přinejmenším donutily účinně spolupracovat s radnicemi a respektovat jejich upozornění a výzvy. Konkrétně obyvatelům Široké Nivy působí starosti Kamenný potok. Protéká středem obce a dnes je v řadě míst zanesený, má zarostlé břehy a některé jejich partie vyskládané z kamene jsou poškozené.
PLÁN, KTERÝ BY POMOHL
Široká Niva doplácí i na to, že zatím nemá schválený územní plán, který si jako "jedničková" obec nemůže stanovit sama. Alena Mátéová o tento dokument žádala "trojkovou" obec už v roce 2002. Územní plán by nyní nepochybně nově vymezil záplavová území, ale také by se mohl stát jedním z odrazových můstků ke komplexním pozemkovým úpravám na rozlehlém katastru obce. A v jejich rámci, jak si starostka představuje, by mohly v krajině vzniknout suché poldry či mokřady a uskutečnila by se další vodohospodářská a protierozní opatření včetně revitalizace povodí některých potoků.
Naopak žádné problémy v Široké Nivě neměli s přípravou vlastního povodňového plánu. Jen místní zastupitelé, kteří mají vlastní zkušenost s velkou vodou, vědí nejlépe, kam až při stoleté či pětisetleté vodě dosáhne vzedmutá hladina řeky, které přístupové cesty jsou ještě použitelné a do jakých objektů lze bez rizika evakuovat místní občany i třeba táborníky z okolí.
Naproti tomu by uvítali více informací o tom, jak na jejich vlastní řešení případných místních problémů navazují možnosti a opatření daná povodňovým plánem obce vyššího stupně. Případně to, zda jejich plán je z pohledu "trojkové" obce dostatečný a je v souladu s řešením povodňových situací v celém jejím správním obvodu.
"Poučení z povodně pro nás vyplynula celá řada," říká Alena Mátéová. "Třeba ohlídat si některé termíny používané v pojistných smlouvách. My jsme před deseti lety doplatili na rozdílný výklad slov "záplava" a "povodeň" a pojišťovny obci upřely nárok na pojistné plnění."
IVAN RYŠAVÝ
