V druhém a zároveň posledním díle našeho příspěvku se budeme zabývat zřízením komisí rady obce, jmenováním členů komisí včetně odměňování, dále funkcí a činností komise, usneseními a zápisy z jejího jednání. ZŘÍZENÍ KOMISÍ, ČLENOVÉ Rada může podle § 122 zákona o obcích zřídit jako své...
V druhém a zároveň posledním díle našeho příspěvku se budeme zabývat zřízením komisí rady obce, jmenováním členů komisí včetně odměňování, dále funkcí a činností komise, usneseními a zápisy z jejího jednání.
ZŘÍZENÍ KOMISÍ, ČLENOVÉ
Rada může podle § 122 zákona o obcích zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Jde o vyhrazenou kompetenci rady, která v případě, že se v obci rada nevolí, přechází na starostu - i starosta je tedy oprávněn za této situace zřídit v působnosti rady komise. Na rozdíl od výborů zákon o obcích nestanoví v žádném případě povinnost zřízení komisí.
Rozhodování o zřízení a zrušení komisí je vyhrazeno radě, stejně jako jmenování jejich předsedů a dalších členů a jejich odvolávání z funkce /§ 102 odst. 2 písm. h) zákona o obcích/. Při jmenování členů komisí nemusí rada, na rozdíl od zastupitelstva při volbě členů výborů, respektovat téměř žádná pravidla; zákon blíže neupravuje ani počet členů komisí, nestanoví ani podmínku členství v zastupitelstvu pro předsedy komisí. Jediné omezení, které zákon o obcích ve vztahu k členům komisí zná, je pro případ, kdy je komisi svěřen výkon přenesené působnosti (k tomuto typu komise blíže dále). Předsedou takové komise může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti.
K ODMĚŇOVÁNÍ ČLENŮ KOMISÍ
Výkon funkce člena komise může být finančně ohodnocen. U členů komisí, kteří jsou rovněž členy zastupitelstva, se postupuje obdobně jako u členů výboru, tedy ve výši poskytované měsíční odměny se může zohlednit i členství v komisi.
V případě členů komisí, kteří nejsou členy zastupitelstva, však na rozdíl od členství ve výborech zákon o obcích nemá ustanovení, které by poskytování finančního plnění členům komisí upravovalo. I přes absenci příslušné právní úpravy se domníváme, že členům komisí lze rovněž poskytnout za plnění jejich funkce určitou odměnu, peněžité plnění, a to formou daru. Rozhodování o poskytnutí daru je vyhrazeno zastupitelstvu pouze v případě peněžitých darů ve výši nad 20 tisíc Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, do toho limitu tedy může o přiznání daru rozhodnout rada. V každém případě by však bylo vhodné při nejbližší novelizaci zákona o obcích tuto "mezeru" v zákoně vyplnit a výslovně poskytování peněžitého plnění členům komisí - nečlenům zastupitelstva upravit. Jako vhodná varianta se například nabízí využití obdobné úpravy ze zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který na tuto situaci pamatoval a v § 35 odst. 2 písm. s) vyhradil zastupitelstvu rozhodování o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva.
FUNKCE A ČINNOST KOMISÍ
Komise mají iniciativní a poradní funkci. Stejně jako u výborů jsou úkoly komisí zpravidla trvalého (dlouhodobého) charakteru, nelze však ani vyloučit variantu, kdy komise bude pověřena i "jednorázovým" úkolem. Úkoly jednotlivých komisí by měla rada stanovit současně s jejich zřízením a měly by být formulovány tak, aby se působnost jednotlivých komisí pokud možno nepřekrývala. Komise nemají kontrolní funkci. Přesto se lze v praxi ještě setkat s obcemi, které mají zřízenu "kontrolní komisi", nebo ve kterých jsou komise pověřovány kontrolními úkoly.
Komise jsou ze své činnosti odpovědny radě, případně starostovi. Vlastní činnost komisí bývá obdobně jako u výborů zpravidla upravena jednacím řádem komisí, který může být radou vydán jako součást jednacího řádu rady, případně jako samostatný dokument.
Komise se schází podle potřeby, zpravidla na základě schváleného plánu práce, který je vhodné dát radě na vědomí.
Pokud jde o svolání jednání komise, obdobně jako u výborů, je zpravidla svolává předseda komise, který rovněž určuje místo, čas a pořad jednání komise. Jednání komise je neveřejné. Jednání komise řídí její předseda (v jeho nepřítomnosti místopředseda, popřípadě i jiný člen komise).
Písemnosti vyhotovené komisí se označují v záhlaví názvem obce, označením příslušného orgánu, tedy rady, a názvem komise, která písemnost vyhotovila. Všechny písem-nosti komise podepisuje předseda, popřípadě místopředseda komise.
Po organizačně-technické stránce činnost komise zpravidla zajišťují zaměstnanci obce, zařazení do obecního úřadu, kteří například pořizují zápis z jednání komise, evidují přijatá usnesení apod.
USNESENÍ KOMISE, ZÁPIS Z JEDNÁNÍ
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů (§ 122 odst. 4). Na rozdíl od usnesení přijímaných výbory však zákon výslovně nestanoví požadavek písemného vyhotovování usnesení komisí. Toto lze ale dovodit z jiného ustanovení zákona, a to z již zmiňovaného § 16 zákona o obcích, podle kterého má občan obce právo mimo jiné nahlížet do usnesení komisí a pořizovat si z nich výpisy. S ohledem na toto ustanovení by usnesení komisí měla být vždy vyhotovována písemně a rovněž ukládána na obecním úřadu. Bližší podrobnosti týkající se přijímání a vyhotovování usnesení a vlastního průběhu hlasování lze upravit v jednacím řádu komisí.
Zákon výslovně požadavek pořízení zápisu z jednání komise nestanoví, přesto se pořízení zápisu doporučuje. Zápis by měl obsahovat například program jednání komise, přijatá usnesení, průběh a výsledek hlasování (to aby vždy bylo možné prokázat "řádné" přijetí usnesení, tedy že pro jeho přijetí hlasovala většina všech členů komise), může zde být zaznamenána přítomnost členů komise, a to buď přímo v zápisu, nebo prostřednictvím prezenční listiny, která bude přílohou zápisu.
KOMISE SE SVĚŘENÝM VÝKONEM PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
Zákon o obcích umožňuje, aby komise, které jsou jinak výlučně poradním a iniciativním orgánem rady a mohou se zabývat výlučně samostatnou působností, za určitých podmínek mohly vykonávat i státní správu (přenesenou působnost). Podle § 122 odst. 2 ve spojení s § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích může starosta po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech. Jestliže byl komisi svěřen výkon přenesené působnosti, pak je při výkonu této působnosti považována za orgán obce (§ 5 odst. 3 zákona o obcích). Předsedou takové komise může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
Komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti, ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.
V minulosti byly takto zpravidla zřizovány komise k projednávání přestupků a stavební komise. V současné době však již toto nelze: Podle zákona o přestupcích mohou přestupky projednávat na úrovni obcí pouze obecní úřady, případně komise k projednávání přestupků zřízené starostou coby zvláštní orgány obce; nový stavební zákon svěření kompetencí na úseku přenesené působnosti komisím rady vylučuje. V praxi se tak možnosti svěřit výkon přenesené působnosti komisi již příliš nevyužívá.
Miroslav Býma
Pavla Samková
odbor právní a organizační
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
