Už v celkem 37 městech, kde byla v rámci pilotního projektu zřízena asistovaná místa pro komunikaci občana s veřejnou správou Czech Point, probíhá ověřovací provoz tohoto systému. Na podzim by měl být nasazen již do rutinního provozu ve 205 pověřených obcích. Síť pracovišť Czech Point se postupně rozšíří na řádově tisíce přístupových míst v obecních úřadech, na poštách i pracovištích notářů a Hospodářské komory. Jaké jsou první zkušenosti z dosavadního provozu?
Vůbec první pracoviště Czech Point začalo fungovat letos 28. března na Úřadu Městské části (ÚMČ) Praha 13. Podle tajemnice úřadu JUDr. Kateřiny Černé si tam od té doby až do 11. května 236 osob vyžádalo výpis z katastru nemovitostí, 124 osob výpis z obchodního rejstříku a tři osoby výpis z živnostenského rejstříku. "Jako úřad jsme zavedení této služby zvládli prakticky bez problémů. Projekt byl dobře připraven a ze strany veřejnosti zájem o nabízené služby postupně roste," dodala tajemnice.
ASISTOVANÉ MÍSTO VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY
Czech Point je vládní projekt, který vznikl ve spolupráci s iniciativou eStat.cz. Samotný pojem Czech Point vyjadřuje zkratku pro Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. Czech Point má i své logo, kterým jsou označována pracoviště vybavená těmito terminály.
V první fázi legislativa umožňuje nabízet v systému Czech Point výpisy jen ze tří centrálních registrů (obchodní a živnostenský rejstřík i katastr nemovitostí), postupně by měly přibývat další. Obecně se vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy (ISVS) řídí zákonem číslo 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Tyto činnosti musí provádět osoba oprávněná k vidimaci dokumentů, legalizaci dokumentů a identifikaci občanů. Doporučeným umístěním pro terminál Czech Pointu je pracoviště, kde se provádí ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu podle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu.
"Toto doporučení se nám osvědčilo," potvrzuje JUDr. Kateřina Černá. "Vybrali jsme dva pracovníky z oddělení matrik a ověřování a stačilo je pouze zaškolit v zacházení s příslušným softwarem, což trvalo zhruba hodinu." Tajemnice si pochvaluje i spolupráci s dodavateli, kteří programové vybavení ochotně dolaďovali na základě připomínek úředníků.
TECHNICKÉ ZÁZEMÍ
K provozování terminálu Czech Point stačí počítač se standardním vybavením, operačním systémem Windows 2000, XP a s připojením k internetu. Terminál se pomocí webového prohlížeče připojí k centrále Czech Point, která zajišťuje jednotné rozhraní pro komunikaci s registry ISVS. Komunikace probíhá zabezpečeným protokolem HTTPS. Na počítač je nutné nainstalovat 602XML Filler, certifikáty pro ověřování elektronických podpisů.
POZNATKY PRŮKOPNÍKŮ
"V malých obcích by mohli mít problémy jedině s propojením systému se spisovou službou, případně pořízením programu pro spisovou službu, pokud jej dosud nemají," domnívá se JUDr. Kateřina Černá. "A také bude záležet na způsobu motivace obsluhy terminálu. Jinak by i v menších obcích měli nasazení systému zvládnout bez potíží."
Vytížení obsluhy Czech Pointu je nárazové. Pokud nepřijde žádný klient, pracovník se věnuje své běžné agendě v rámci dosavadního zařazení. Jiná situace může nastat, až bude možné v systému Czech Point vydávat také výpisy z trestního rejstříku.
"Na to se lidé často ptají, takže lze očekávat podstatně četnější využívání Czech Pointu," odhaduje tajemnice ÚMČ Praha 13.
K ZÁVAŽNĚJŠÍM VÝPADKŮM SYSTÉMU ZATÍM NEDOŠLO
"Systém Czech Point prozatím funguje bez fatálních problémů, Drobné výpadky, které nastaly, souvisí s jeho zkušebním provozem a neměly žádné vážnější následky," konstatuje Věra Zítková ze sekce informatiky Ministerstva vnitra ČR, která má projekt na starosti.
O využití Czech Pointů je zájem. Prozatím bylo na těchto terminálech ke konci května vydáno 5134 výpisů. To lze považovat za úspěch, neboť na některých úřadech byl systém nainstalován až během května. Největší zájem je o výpisy z katastru nemovitostí (67 % vydaných výpisů), následují výpisy z obchodního rejstříku (28 %), méně se požadují výpisy ze živnostenského rejstříku (5 %).
JAK TO BUDE S NÁKLADY
Pokud jde o technické zajištění, radnice Prahy 13 opatřila pracoviště v rámci svého vybavení dvěma počítači, tiskárnou a skartovačkou a od ministerstva nepožadovala žádnou techniku. Předpokládá se, že při rozšiřování projektu dostanou zapojené obce od ministerstva vnitra v rámci příspěvku na přenesený výkon státní správy peníze na technické vybavení se zadanou technickou specifikací (počítače, skenery, tiskárny) a na správu uživatelských účtů. Ministerstvo vnitra také zajistí potřebné programové vybavení, help desk, školení a harmonizaci s připravovanou legislativou. Náklady pro rutinní provoz budou stanoveny na základě vyhodnocení pilotního projektu a postupu schvalování příslušné legislativy, která je podmínkou pro zvyšování úrovně poskytovaných služeb.
Na druhou stranu provozovatel Czech Pointu může počítat i s příjmy. Občané totiž platí za každou vytištěnou stránku ověřeného výpisu 50 korun. V případně radnice Praha 13 to bylo za uvedené množství výpisů od 28. března do 11. května celkem 42 300 korun. Po odečtení částky, kterou úřad musí zaplatit za použití databáze katastru nemovitostí, mu zůstal čistý příjem 30 500 korun.
BUDOUCÍ VIZE
Časem by pracoviště Czech Point měla vytvořit snadno dostupnou síť míst, kde by občané dostali možnost:
získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech;
získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních neveřejných evidencích a registrech k jejich osobě, věcem a právům;
ověřit dokumenty, listiny, podpisy a také elektronickou podobu dokumentů;
podat jakékoli podání ke kterémukoli úřadu státní správy;
získat informace o průběhu řízení ve všech věcech, které k jejich osobě vede stát.
K uskutečnění celé této vize uplyne ještě zřejmě řada let, první kroky již však byly učiněny a zdá se, že cesta míří správným směrem.
JAROSLAV WINTER
