Systém dotačních programů a podprogramů už pomalu vyráží ze startovní čáry. Přes veškeré sliby bohužel zůstal stále pro konečného příjemce komplikovaný a administrativně náročný.
Následující měsíce snad již budou případní žadatelé zavaleni výzvami k podávání projektů. A protože přesně cílená žádost je prvním předpokladem pozdějšího úspěchu, bude i v tomto období pro žadatele nezbytné kontaktovat odborné konzultanty, správce programů a finanční ústavy.
Mnoho žadatelů si pokládá otázku, zda se "bojů" o evropské dotace vůbec zúčastnit. V případě dobře promyšleného záměru určitě "ano". Je třeba se vždy správně rozhodnout, na jaký účel a do jakého programu vlastně svou žádost podat. Jakýkoliv projektový záměr je proto v prvé řadě potřeba porovnat s aktuální i potenciální nabídkou dotačních příležitostí. Škála možností, na co lze získat podporu, je totiž velice široká. V tomto směru naštěstí nabízejí evropské fondy žadatelům relativně stabilní a čitelné "dotační prostředí". Programy jsou víceleté a předpokládá se několikanásobné opakování výzev.
Tady je třeba, aby si ale žadatel uvědomil, nebo byl odborným konzultantem upozorněn, že podáním žádosti celý dotační kolotoč teprve začíná.
DOTAČNÍ POLITIKA JE JAKO HŘIŠTĚ
Ne každý dotační titul se samozřejmě hodí pro každého. Některé programy jsou určené především obcím, jiné neziskovému sektoru, malým a středním podnikatelům, případně velkým firmám či státním organizacím. Každý klade na žadatele jiné požadavky a je doprovázen nepřekročitelnými omezeními. Například kromě tematických operačních programů známých z minulého období bude v letech 2007 až 2013 nově fungovat i sedm regionálních operačních programů pro vymezené regiony soudržnosti. V rámci těchto programů bude podpora vymezena pouze na území konkrétních krajů, okresů či měst. Rozhodující přitom bývá místo, kam je směrována realizace celého projektu, nikoli samotné sídlo žadatele. O vhodnosti projektu dále rozhoduje celá řada přísných podmínek. Hodnocení neunikne historie firmy, její finanční zdraví, působení žadatele v příslušném oboru činnosti, případně délka fungování v oboru, a negativní hodnocení si pochopitelně vyslouží i žadatel s dluhy vůči veřejným institucím.
Je pravdou, že ne každý dobrý nápad také může být vhodný pro dotaci. Nemá smysl o tom polemizovat a rozčilovat se, protože dotační politika je jako hřiště, na kterém se hraje podle určitých pravidel a cílů. Můžeme si tedy vybrat, zda hrát či nikoli a pokud chceme být ve hře úspěšní, musíme hrát podle pravidel.
REGION ZÍSKAL PŘES MILIARDU
Proto u nás na Vysočině nezahálíme a intenzivně se na další kolo evropských dotací připravujeme.
Začalo to před několika lety pravdivým sloganem - Kdo je připraven, není překvapen. V duchu tohoto sloganu se začaly na Vysočině mobilizovat síly k tomu, abychom byli kvalitně připraveni - a tedy vůbec ne překvapeni. Nejdříve se uskutečnily semináře pro různé cílové skupiny - potenciální žadatele. Následně byla organizována školení zaměřená na přípravu projektových žádostí, kde mohli účastníci získat ucelený přehled o tom, co musí žádosti obsahovat. Tato školení byla cílena především na to, aby se žadatel byl schopen orientovat v nabídce různých zpracovatelských agentur a hlavně, aby byl schopen kontrolovat jejich práci. Díky těmto aktivitám byla Vysočina poměrně úspěšná už v minulém programovacím období. Například na projekty, které zpracovala naše agentura, a jichž bylo 225, získal region 520 milionů korun z dotací.
OTEVŘENÝ PARTNERSKÝ DIALOG
Příprava na nové období pokračovala v obdobném duchu a byla podpořena i z projektu Partnerství pro Vysočinu. Aktivity tohoto projektu byly cíleně zaměřené na posílení absorpční kapacity kraje Vysočina v letech 2007-2013. Podařilo se nastartovat aktivní dialog mezi zástupci místních samospráv, podnikatelského sektoru, nestátních neziskových organizací, vzdělávacích institucí, úřadů práce a zájmových sdružení v různých oblastech. Výsledky partnerského dialogu těchto lidí, kteří právě díky své znalosti místního prostředí nejlépe vědí, co je třeba změnit a do čeho je třeba investovat, byly impulzem pro vytvoření společného rozvojového plánu kraje.
Tento dokument, který vzešel z práce 15 místních partnerství v kraji Vysočina, byl jedním z hlavních podkladů pro tvorbu Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod. V rámci práce místních partnerství byly komunitním způsobem formulovány rozvojové priority jednotlivých částí území a definovány plánované projekty pro období 2007 až 2013. V Regionálním operačním plánu kraje Vysočina byly výsledky komunitního plánování srovnány s prioritami expertních plánů v území a takto ověřeným prioritám byly přiřazeny plánované projekty. Integrované projekty, jejichž příprava v současné době vrcholí, jsou dostatečnou zárukou toho, že Vysočina bude umět nabízenou příležitost v podobě finančního příspěvku z EU efektivně využít.
Partnerský dialog, z něhož rozvojové projekty vznikly, zajistí, že budoucí podporované projekty, nebudou parciálním zájmem jednotlivců, ale naopak budou iniciovat komplexní změny, ze kterých bude mít užitek větší skupina obyvatel kraje.
Využití možnosti zapojit se do rozvojových procesů umocní pocit sounáležitosti obyvatel s vlastním regionem. Otevřený dialog povede k tomu, že obyvatelé budou vnímat svůj kraj jako kvalitní a příjemné místo pro život. Místo, kde máme my všichni možnost spolurozhodovat o dění, které se nás bezprostředně týká. Věříme, že podpoříme-li takto ve všech spoluobčanech zdravý patriotismus, budeme na svůj domov - kraj Vysočinu - všichni právem hrdí.
Naprosto jasně si u nás na Vysočině na jedné straně uvědomujeme, že objem finančních prostředků vyjednaných na roky 2007-2013 na rozvoj regionu je velký, ale také že je to možná poslední strukturální pomoc v této podobě. Proto je účast na místních partnerstvích příležitostí, která se už nebude opakovat.
Zdeňka Škarková
ředitelka Regionální rozvojové agentury Vysočina
členka redakční rady Moderní obce
