Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) se dotýká nejen volených orgánů obce (viz článek Orgány obce a nový stavební zákon 1/ v Moderní obci č. 5/2007, str. 42-43), ale též obecních úřadů a starosty obce. V tomto druhém díle se budeme zabývat novou...
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) se dotýká nejen volených orgánů obce (viz článek Orgány obce a nový stavební zákon 1/ v Moderní obci č. 5/2007, str. 42-43), ale též obecních úřadů a starosty obce. V tomto druhém díle se budeme zabývat novou právní úpravou se zaměřením právě na tuto problematiku. Pro úplnost připomínám, že podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) - § 109 a násl. patří obecní úřad mezi orgány obce, a to i přesto, že má zcela jiný charakter než volené orgány. Proto o obecním úřadu pojednáváme jako o orgánu obce i v případě nového stavebního zákona.
Role obecního úřadu podle nového stavebního zákona závisí od toho, zda jde o obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obecní úřad obce bez rozšířené působnosti.
OBECNÍ ÚŘAD
Obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 6 odst. 1 stavebního zákona) - úřad územního plánování: Obecní úřad obce s rozšířenou působností1) se nazývá pro potřeby rozdělení působnosti podle stavebního zákona úřadem územního plánování.
V přenesené působnosti má následující povinnosti:
1. Pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce /§ 6 odst. 1 písm. a)/.
O pořízení územního (regulačního) plánu nerozhoduje, je pouze vykonavatelem = pořizovatelem, tj. realizátorem rozhodnutí zastupitelstva obce. Je tedy vázán obsahem rozhodnutí zastupitelstva, například schváleným zadáním apod. Nemůže sám tato rozhodnutí měnit, nebo odmítnout jejich realizaci apod. Lze říci, že schválení pořízení územního plánu je "politické" rozhodnutí, pořízení samotné je odborný postup.
2. Pořizuje územně plánovací podklady /§ 6 odst. 1 písm. b)/.
Územně plánovací podklady (§ 25 a násl. stavebního zákona) tvoří: a) územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území; b) územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území.
Podklady slouží k pořizování: a) politiky územního rozvoje; b) územně plánovací dokumentace; c) jejich změně; d) pro rozhodování v území.
Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Obsah stanoví prováděcí předpisy, rozsah je na uvážení pořizovatele, tedy obecního úřadu jako úřadu územního plánování.
Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé dva roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Tuto činnost již vykonává automaticky podle zákona.
3. Pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu /§ 6 odst.1 písm. c)/.
Má se na mysli činnost pro jinou obec než vlastní. Jde o situaci, kdy žádost o zpracování adresuje úřadu rada příslušné obce. Jedinou podmínkou je, že obec musí být ze správního obvodu daného úřadu.
4. Pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu /§ 6 odst. 1 písm. d)/.
Pojem zastavěné území upravuje stavební zákon v § 58. Na území obce může být jedno i více zastavěných území, a v zásadě se do zastavěného území zahrnují: a) pozemky v intravilánu se stanovenými výjimkami (například vinice, chmelnice apod.); b) pozemky vně intravilánu, které jsou naopak pozitivně definovány (zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace, ostatní veřejná prostranství).2)
Rada obce tedy nemůže za zastavěné území prohlásit takový prostor, který neobstojí před danou definicí zákona. Nesmí svévolně do zastavěného území zahrnout to, co tam nepatří. A naopak prohlásit, že některé pozemky nejsou v zastavěném území, přestože se tam prokazatelně nacházejí.
Zastavěné území vymezuje: buď územní plán (pak o něm rada nerozhoduje výše uvedeným postupem), nebo rozhodnutí rady výše uvedeným postupem.
Schválením územního plánu se ruší původně určené zastavěné území radou obce a platí později schválený územní plán včetně vymezení zastavěného území obce. Rada obce tedy vymezí zastavěné území, pořizuje ho na její žádost obecní úřad obce s rozšířenou působností.
5. Je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí /§ 6 odst.1 písm. e)/.
6. Je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území /§ 6 odst.1 písm. f)/.
Jde o záležitosti, které nespadají do kompetence tohoto úřadu, ale dotýkají se území jeho správního obvodu. Jsou to například řízení, která spadají do působností krajského úřadu.
7. Podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti /§ 6 odst. 1 písm. g)/.
Souvisí s jeho odbornou rolí. Například pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.
8. Vykonává další činnosti podle tohoto zákona /§ 6 odst. 1 písm. h)/.
Daným ustanovením je vyjádřeno, že výčet činností není taxativní.
Obecní úřad obce bez rozšířené působnosti (§ 6 odst. 2 stavebního zákona): Obecní úřad obce bez rozšířené působnosti, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, vykonává přenesenou působnost v tomto rozsahu:
1. pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
2. pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu,
3. podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,
4. vykonává další činnosti podle tohoto zákona,
5. pořizuje územní studii (§ 30 stavebního zákona).
Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
Pořizovatel pořizuje územní studii v těchto případech: a) kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací; b) z vlastního podnětu; c) z jiného podnětu (pořízení územní studie z jiného podnětu může podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal).
V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel územní studie poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, podá návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.
Na základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Jinými slovy princip výkonu činnosti tohoto druhu obecního úřadu je takový, že činnost vykonává sám v daném rozsahu, ale pro obecní úřad s rozšířenou působností. Sám se nestává úřadem územního plánování. Tuto činnost vykonává na základě veřejnoprávní smlouvy.
VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA
Veřejnoprávní smlouvy jsou zakotveny v § 159 a násl. správního řádu (zákon číslo 500/2004 Sb. ve znění zákona číslo 413/2005 Sb.). V zásadě jde o dvoustranné nebo vícestranné právní úkony, které zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. V daném případě bude obsahem smlouvy výkon činností podle § 6 odst. 2 stavebního zákona. Text zákona říká jednoznačně, že pokud obec splní podmínky, tj. zajistí osoby s kvalifikačními předpoklady, činnost vykonává - úřad s rozšířenou působností jí toto právo nemůže odepřít a veřejnoprávní smlouvu musí uzavřít. Zákon totiž neuvádí slovo "může vykonávat" apod., ale přímo "vykonává".
KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY
Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost upravuje § 24 stavebního zákona, a to poměrně podrobně. Uvádí, že jsou dvě možnosti, jak splnit podmínku kvalifikace - buď ji splňují samotní úředníci, nebo třetí osoba, která poskytne své služby.
1. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu (§ 21 až 26 zákona číslo 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků ve znění zákona číslo 46/2004 Sb.) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona.
2. Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu (zákon číslo 360/1992 Sb.).
3. Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má:
a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo
b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.
OSTATNÍ OBECNÍ ÚŘADY
Obecní úřad, který nevykonává žádnou z výše uvedených působností, poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. Zpravidla jsou to malé obecní úřady, které nemají možnosti ani ambice splnit kvalifikační předpoklady pro výkon části úkolů v oblasti územního plánování. Přesto mají svou roli, a to v rozsahu podle § 6 odst. 4 stavebního zákona - poskytují informace pro zpracování.
STAVEBNÍ ÚŘAD
Pověřený obecní úřad a městský a obecní úřad, které tuto působnost vykonávaly ke dni 31. 12. 2006, jsou dále obecnými stavebními úřady (§ 13 odst. 1 stavebního zákona). Stavební úřad, pokud jde působnost ve věcech územního plánování, vykonává tyto činnosti:
1. Vydává územní rozhodnutí (není-li v zákoně stanoveno jinak).
2. Vydává územní souhlas (vydává se namísto územního rozhodnutí).
3. Poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace.
4. Vykonává další činnosti podle stavebního zákona.
STAROSTA OBCE
Starosta obce není jako orgán obce ve stavebním zákoně zmiňován. To proto, že v obci, kde se nevolí rada, nepřebírá pro případ stavebního zákona její pravomoci starosta, jak tak činí v ostatních záležitostech podle zákona o obcích, ale naopak zastupitelstvo.
Starosta obce má ve vztahu ke stavebnímu zákonu zcela jinou roli, tj. roli "prvního mezi rovnými", pokud jde o orgány obce zastupitelstvo a radu, a jestliže není zřízena funkce tajemníka, zabezpečuje výkon přenesené působnosti obce. Odpovídá v našem případě i za kvalitu výkonu této přenesené působnosti podle stavebního zákona. Jeho osobní odpovědnost je i přesto, že nemá žádnou speciální působnost, nepochybně nejvyšší.
Co se týče rozdělení pravomocí, lze zmínit pravomoc starosty podle § 105 zákona o obcích, který říká: "Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce." To by se mohlo dotknout rozhodnutí rady například v otázce vymezení zastavěného území obce apod.
(Příště Orgány obce a nový stavební zákon - Obec versus kraj)
Poznámky
1) Obecní úřad s rozšířenou působností je vymezen zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a vyhláškou číslo 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
2) Podle zákona o obcích, konkrétně podle §34 jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
JANA HAMPLOVÁ
advokátka, stálá spolupracovnice redakce
Zásadní změna zákona č. 183/2006
Ustavení úřadu územního plánování u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností je podstatnou změnou proti původnímu stavebnímu zákonu číslo 50/1976 Sb.
