Stát hospodaří s rozsáhlým majetkem, který je z převážné části určen k plnění jeho vlastních funkcí, k řešení úkolů a výkonu činnosti jednotlivých organizačních složek státu (dále jen OSS) a státních organizací. Postup při nakládání s majetkem státu upravuje od roku 2001 zákon č. 219/2000 Sb., o...
Stát hospodaří s rozsáhlým majetkem, který je z převážné části určen k plnění jeho vlastních funkcí, k řešení úkolů a výkonu činnosti jednotlivých organizačních složek státu (dále jen OSS) a státních organizací. Postup při nakládání s majetkem státu upravuje od roku 2001 zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen ZMS) a jeho prováděcí vyhláška Ministerstva financí ČR č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu (dále jen vyhláška). V platném právním řádu je ustavena zvláštní kategorie státního majetku, který příslušné OSS vedou v tzv. operativní evidenci. Předchozí úprava označovala tento majetek termínem "prozatímní správa", který vystihoval jeho podstatu: stát jej totiž spravuje po omezenou dobu, v jakémsi přechodném režimu. Nakládání s tímto typem majetku se odlišuje od hospodaření s ostatním majetkem státu.
VYMEZENÍ MAJETKU
Majetek v operativní evidenci je vymezen ustanovením § 10 ZMS do dvou kategorií:
1. Majetek, u něhož v okamžiku, kdy jej stát nabývá, není známo, které organizační složce státu nebo státní organizaci přísluší s ním hospodařit. Stát takový majetek nabývá většinou nezávisle na své vůli, a tudíž také bez vztahu ke svým potřebám. Nelze okamžitě určit potřebnost majetku pro konkrétní státní složku a majetek proto musí vstoupit do režimu dočasné správy.
2. Majetek, který již ve vlastnictví státu je, ale nehospodaří s ním žádná organizační složka státu ani státní organizace.
SPRÁVCE MAJETKU
S majetkem státu vedeným v operativní evidenci nemůže hospodařit kterákoliv OSS či státní organizace. Příslušnost k hospodaření je určena dvojím způsobem. Pro vybrané druhy majetku jsou stanoveny konkrétní organizační složky:
Ministerstvo vnitra - telekomunikační a radiokomunikační technika, výpočetní technika a dopravní prostředky, propadlé nebo zabrané v trestním řízení, a veškeré zbraně, střelivo, munice a výbušniny;
Ministerstvo životního prostředí - rostliny a živočichové odebraní podle zvláštních předpisů;
Územní finanční orgány - věci propadlé státu z jejich rozhodnutí;
Celní orgány - majetek, který připadl státu v souvislosti s porušením celně právních předpisů;
Správa úložišť radioaktivních odpadů - radioaktivní odpady.
Jde-li o jiný majetek, hospodaří s ním Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Úkolem ÚZSVM je nabytý majetek v režimu operativní evidence řádně zjistit, zaevidovat a zabezpečit. V některých případech je předán OSS nebo státním organizacím, které jej potřebují k výkonu své činnosti. Možné je i to, že majetek upotřebí přímo ÚZSVM. V takovém případě jej převede z režimu operativní evidence do řádné evidence účetní a nakládá s ním jako s provozním majetkem. Není-li o majetek ze strany státu zájem, může být převeden do vlastnictví nestátních právnických osob a fyzických osob, případně je s ním naloženo jinak (u movitého majetku je z důvodu další nepoužitelnosti či nefunkčnosti častá jeho fyzická likvidace).
NABYTÍ MAJETKU DO OPERATIVNÍ EVIDENCE
Mezi nejčastější důvody pro nabytí majetku státem do operativní evidence patří:
Odúmrť: Případ dědictví, kdy zůstavitel nemá žádné zákonné dědice ani nikomu neodkáže majetek závětí. Může jít též o případy, že dědicové odmítnou dědictví (například kvůli dluhům zůstavitele apod.) a majetek pak připadne státu.
Majetek nabývaný státem při odúmrtích bývá velmi rozmanitého charakteru. Může jít o jednotlivosti, ale většinou jsou to rozsáhlejší soubory majetku - od nemovitého (pole, rodinný dům se zahradou či objekt určený k podnikání), přes movitý (vybavení domu, bytu, osobní věci, automobily, zvířata) až po peněžní hotovosti, prostředky na vkladních knížkách nebo finanční majetek v podobě cenných papírů a majetkových účastí. O tento majetek se ÚZSVM musí po nabytí právní moci usnesení soudu nebo po rozhodnutí notáře (hrozí-li škoda na majetku při nebezpečí z prodlení, i dříve) postarat.
Řada odúmrtí je němým svědectvím smutných osudů lidí, kteří dožívali v samotě bez příbuzných a známých. Této realitě pak mnohdy odpovídá také stav přebíraných nemovitostí, které jsou často zchátralé, neudržované, uvnitř dlouho neuklízené. Nejsou ojedinělé ani případy, kdy se musí převzatý objekt nejprve vyklidit, zajistit deratizaci a provést nejnutnější opravy, které by jej uchránily před úplným zničením. Část těchto objektů je prakticky neprodejná a svým vzhledem často hyzdí okolí.
Propadnutí věci podle § 55 trestního zákoníku: Může uložit soud v případech, kdy jde o věc náležející pachateli, či byla-li použita nebo určena ke spáchání trestného činu, případně pachatel ji trestným činem získal. Obdobně může být uloženo propadnutí věci také příslušným orgánem v rámci přestupkového řízení.
ÚZSVM tak přebírá množství různého nářadí, nástrojů či jiných prostředků sloužících ke krádežím a podobné činnosti. Někdy jsou to kuriozity typu dlažební kostky, která při loupeži posloužila k rozbití okna, tyče použité jako páčidla dveří či provázku sloužícího k převázání lupu. Řada z těchto věcí je dále nepoužitelná a zaměstnanci našeho úřadu zajistí administrativní i fyzickou likvidaci. Některé kusy nářadí vhodně doplní dílny údržbářů ÚZSVM, jiné jsou předmětem nabídkového řízení nebo jsou prodány bazarům.
Do 1. 10. 2005 přebíral ÚZSVM od obcí věci nalezené a opuštěné. Při nálezu věci měla obec, na jejímž území se věc našla, povinnost vzít ji na 1 rok do úschovy pro případ, že by se přihlásil vlastník. Novela občanského zákoníku č. 359/2005 Sb. však tento postup upravila a nálezy nyní připadají do vlastnictví obcí. Lhůta pro případné přihlášení vlastníků byla zkrácena na půl roku a po jejím uplynutí obec může prodejem věci uhradit případné náklady spojené s uložením nálezů. Obdobný režim se vztahuje také na věci opuštěné.
MAJETEK PODLE § 10B ZMS
Majetek státu, s nímž podle ZMS nehospodaří žádná organizační složka státu, je také spravován jako majetek vedený v operativní evidenci.
Obce se například při přípravě svých investičních záměrů dostanou k pozemkům, u nichž je v katastru nemovitostí vyznačeno vlastnické právo státu, ale chybějí další informace o organizační složce, která je příslušná s pozemkem hospodařit, popřípadě je v katastru nemovitostí evidována organizace, která již neexistuje. V těchto případech se obce mohou obrátit na příslušné pracoviště našeho úřadu, které prověří, zda je to skutečně majetek státu, se kterým nikdo nehospodaří. ÚZSVM se poté ujme příslušnosti k hospodaření s pozemkem a pro obec se tak stává partnerem v jednání o dalším využití pozemku.
Miroslav Šimon
ředitel odboru Hospodaření s majetkem státu
ÚZSVM, Územní pracoviště Střední Čechy
