Česká republika se podpisem Dodatků k ženevským dohodám zavázala varovat a vyrozumívat potenciálně ohrožené závody, podniky, občany na blížící se případné mimořádné události všech typů.
Pro tyto účely existuje Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV), který provozuje Ministerstvo vnitra ČR, respektive Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS ČR).
Základní prvky: Systém zahrnuje zejména varovný signál, po jehož zaznění následuje tísňová informace o povaze nebezpečí a opatřeních k ochraně obyvatelstva. "Varovným signálem upozorňujeme obyvatelstvo na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost," upřesnil Ing. Pavel Musil z odboru komunikačních a informačních systémů GŘ HZS ČR.
Vyrozumění je souhrn technických a organizačních opatření, která zabezpečují předávání informací o hrozící nebo už existující mimořádné situaci orgánům krizového řízení, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním či krizovým plánem. Tato opatření by však neměla smysl bez koncových prvků varování, jimiž jsou většinou sirény. Koncové prvky lokálního charakteru se spouštějí vypínačem dostupným zevnitř i zvenku objektu. Dálkový systém ovládání dal vzniknout relativně samostatnému Systému selektivního rádiového navěštění, v podstatě podsystému JSVV.
Dálkově je v ČR ovládáno téměř 6500 sirén a pagerů. Infrastrukturu vysílačů tvoří relativně samostatné sítěmi pokrývající území jednoho až dvou krajů. Stacionární charakter koncových prvků varování dovoluje vysílat aktivační signál vysílat jen v kraji, kde se daná siréna nachází.
Vyrozumívací centrum v kraji: Je umístěno na operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje a je základem JSSV. Tvoří ho počítač a účelový software zajišťující výběr koncových prvků, druh signálu a doplňující informace pro tzv. elektronické sirény. Po potvrzení výběru a zadání hesla oprávněného uživatele je aktivační signál předán řídicímu počítači k odbavení. Ten odešle signál dalšímu počítači ve své síti, který přijetí potvrdí a vyšle signál do svého okolí. Cyklus se opakuje až do posledního počítače, který ohlásí splnění zadaného úkolu řídicímu vysílači. Důležitá je zpětná kontrola splnění úkolu, která eliminuje případné výpadky. Obsluha VyC je nepřetržitá a je v reálném čase informována o stavu vysílačů na území kraje.
Aktivaci lze uskutečnit nejen z HZS kraje, ale i z jeho územních odborů a vybraných objektů (například z obou jaderných elektráren). Vyrozumívací centrum GŘ HZS ČR může aktivovat kterýkoliv prvek v ČR, a to díky datové síti, která propojuje všechny krajské infrastruktury.
Funkce koncového prvku: Podstatou je přijímač, který prostřednictvím individuální adresy dovoluje přijmout signál ke spuštění sirény a vyhodnotit další parametry zprávy (například druh signálu) a spustit sirénu v příslušném režimu.
Kolem objektů, kde se pracuje například s nebezpečnými škodlivinami, pod přehradami a podobně, JSVV disponuje tzv. skupinovými adresami. Lze tak připravit různé varianty varování podle havarijních a krizových plánů zpracovaných pro příslušná území. Jediným příkazem se pak aktivují všechny koncové prvky třeba v celém kraji nebo v zóně havarijního plánování. Každý prvek může být zařazen až do šesti skupinových adres.
V současné době se instalují pouze elektronické sirény, kde se signál vytváří elektronicky a zesílený se vysílá výkonnými reproduktory. Těmito reproduktory lze také zveřejnit tísňovou informaci mluveným slovem. Proto je v paměti sirény uloženo sedm verbálních informací, které se aktivují současně se signálem. Přepnutím lze sirénou reprodukovat i předvolenou rozhlasovou stanici.
V lokálním režimu starosta vstupuje do vysílání z ovládacího panelu pomocí mikrofonu.
Vláda podporuje zejména elektronické sirény, protože na rozdíl od klasických mají zálohované napájení na deset hodin. V posledních letech byly v některých obcích vybudovány místní rozhlasy, které po doplnění sirénovým přijímačem disponují obdobnými vlastnostmi jako elektronické sirény. Jde o tzv. místní informační systémy.
Organizace JSVV: Infrastruktura a koncové prvky jsou vzájemně propojeny, existují vazby mezi pracovišti a uživateli. Tuto úlohu po technické stránce plní uživatelský software. Ke zkvalitnění systému přispívá automatická tvorba adres pro nové prvky, přenos dat mezi pracovišti a online sledování činnosti JSVV. Za jeho zajištění organizačně odpovídají jednotlivé součásti HZS - od generálního ředitelství až po územní odbory HZS krajů. Pro pracovníky, kteří systém obsluhují, je zpracován způsob přípravy a zkoušek.
Systém je majetkem státu, respektive HZS krajů, a to včetně datové sítě, použitých kmitočtů a účelového softwaru.
Infrastruktura JSVV to je více než 140 vysílačů a 92 vyrozumívacích center. Dálkově je ovládáno 6200 koncových prvků, lokálně jen asi 350.
Odpovědnost obcí a krajů: Varování se uskutečňuje kolísavým tónem sirény trvajícím 140 sekund. Pro zkušební účely se používá nepřerušovaný zkušební tón v trvání 140 sekund. Občané ho znají z pravidelných zkoušek každou první středu v měsíci. Požární poplach je dlouhý jen 60 sekund a tvoří ho táhlý tón sirény rozdělený 10sekundovou pauzou (25, 10, 25 sekund). Elektronická siréna reprodukuje tento poplach jako hlas trubky "Ho - ří" rovněž po dobu 60 sekund.
Varovný signál je pouze jeden, po jeho spuštění proto elektronické sirény a místní IS poskytují obyvatelstvu tísňovou informaci. Na základě uzavřených smluv s HZS kraje mohou sdělovat tísňové informace i Česká televize, Český rozhlas a regionální rozhlasové stanice.
Odpovědnost za varování mají starostové obcí a HZS příslušného kraje. Informaci o mimořádné události má operační a informační středisko hasičského záchranného sboru zpravidla dříve než starosta obce. Čísla 112, 150 a další tísňová čísla snad zná každý, starostovo nikoli. Přitom časový faktor je v prvopočátku rozhodující.
Do Jednotného systému vyrování a vyrozumění se smí připojit každý subjekt, který je povinen podle zákona zabezpečit varování obyvatel. Zapojit lze pouze koncové prvky, které prošly úspěšnými zkouškami organizovanými Ministerstvem vnitra ČR - GŘ HZS ČR. Seznam je k dispozici na každém HZS kraje a na www.mvcr.cz.
(Seznam byl publikován i v Moderní obci č. 2/2007 v článku Obecní rozhlas: Zvyk, nebo potřeba? - pozn. redakce.)
V příštích letech se plánuje zejména instalace elektronických sirén ve vybraných lokalitách a zpětné diagnostiky (viz usnesení vlády č. 417 z 22. 4. 2002), která umožňuje sledovat stav koncových prvků. Získané informace obsahují například data o napájení, aktivaci, otevření skříně apod. A také odpověď na vyslaný dotaz - kdy a jaký povel byl naposledy odbaven. Tímto způsobem lze obdržet i důležité údaje v reálném čase z čidel sledujících například výšku hladiny vodních toků, koncentraci škodlivin v prostředí nebo hodnoty meteorologické situace.
(Zpracováno podle materiálů GŘ HZS ČR)
Ilja Černohorský
Poměr zastoupení koncových prvků varování v ČR
Rotační sirény - 84 %
Elektronické sirény - 15 %
Obecní rozhlasy - 5 %
