Poslanci už projednávají návrh novely zákona o investičních pobídkách. Ten předpokládá, že by na investiční pobídky dosáhly projekty s poloviční výší investic, než jak to lze dosud. Možnosti podpory by se tak otevřely i většímu počtu domácích malých a středních podniků. Díky programu Nemovitosti se navíc vytvoří lepší podmínky pro budování podnikatelských zón již od dvou hektarů u menších měst a obcí. Tyto plochy patrně ocení i živnostníci.
Více myslet na malé a střední firmy i drobné živnostníky při projektování průmyslových zón a cíleně vytvářet podmínky pro jejich působení ve všech možných oborech činnosti. Požaduje to společné prohlášení Svazu měst a obcí ČR (SMO), Unie malých a středních podniků ČR a Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR vydané letos v březnu.
PODPOROVAT VELKÉ A SILNÉ, ABY MENŠÍ BYLI SLABŠÍ?
Signatáři prohlášení mají za to, že s rostoucími náklady na pracovní sílu u nás začne opadávat masový příliv velkých zahraničních investorů. Naopak domácí malí a střední podnikatelé, neřkuli drobní živnostníci, dosud jen těžko pronikají do stávajících (obvykle rozsáhlých) průmyslových zón s potřebnou infrastrukturou, která sice byla vybudována za nemalého přispění státu, ale slouží takřka výlučně velkým firmám. Taková praxe jen prohlubuje nerovnost podmínek pro domácí malé a střední podniky na straně jedné a velké zahraniční investory na straně druhé. Nemluvě o investičních pobídkách, na něž menší firmy v ČR nedosáhnou.
Předseda SMO Ing. Oldřich Vlasák v té souvislosti připomíná, že samosprávná činnost obcí má i své neopominutelné ekonomické rozměry. "Společný zájem Svazu měst a obcí, Unie malých a středních podniků a Sdružení podnikatelů a živnostníků podporovat malé a střední podniky je dán tím, že na rozdíl od gigantických průmyslových zón, které jsou rizikové a v případě konkurzu velkého investora v daném regionu citelně zvýší nezaměstnanost, malé a střední podniky mohou místní ekonomiku různými způsoby oživit dlouhodobě. I ve městech a obcích proto musíme zvažovat, zda se vyplatí podporovat výhradně velké zahraniční investory, kteří jsou u nás často jen krátkodobě kvůli levnější pracovní síle a dost možná časem půjdou dál na východ. Nebo zda podporovat i malé a střední podniky a sítě dodavatelů a subdodavatelů, které se opírají o národní a místní ekonomické tradice," tvrdí předseda SMO.
SPEKTRUM ŽADATELŮ SE ROZŠÍŘÍ
Také proto prohlášení oceňuje, že nová vláda si ve svém programovém prohlášení vytkla jako jednu z priorit změnit dosavadní diskriminační praxi vůči malým a středním podnikům. Například snížení investičních limitů by podle signatářů prohlášení zvýšilo dosažitelnost investičních podpor pro malé a střední podniky. Podle zákona číslo 72/2000 Sb., o investičních pobídkách totiž zatím platí, že investoři zavádějící novou výrobu či rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu u investic vyšších než 200 mil. Kč (a 100 mil Kč v regionech s nezaměstnaností vyšší než 50% průměr nezaměstnanosti v zemi) mohou získat investiční pobídky. Mgr. Tomáš Bartovský, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), ovšem zdůrazňuje, že pokud splní výše uvedené investiční limity, mohou na tyto pobídky dosáhnout bez rozdílu zahraniční i domácí investoři.
Dobrou zprávou pak je, že v Poslanecké sněmovně ČR se již projednává návrh novely zákona o investičních podmínkách, na jejímž základě by minimální podpořená investice byla snížena na pouze 100 mil. Kč a v regionech s nezaměstnaností vyšší než 50% průměr nezaměstnanosti dokonce jen na 50 mil. Kč.
PROGRAM NEMOVITOSTI: ŠANCE PRO MALÉ PLOCHY
Malí a střední podnikatelé ovšem pro své investice potřebují vhodnou místní alokaci, přičemž zpravidla nepůjde o zóny s výměrou několika desítek nebo stovek hektarů, nýbrž o plochy podstatně menší, zpravidla u středních a menších měst nebo i obcí. Handicap podobných zón však spočívá v tom, že nesplňují podmínky pro státem podporovaná rozvojová území.
I v tomto směru se blýská na lepší časy: Už od poloviny" letošního roku má být podle informací z MPO spuštěn program Nemovitosti jako součást Operačního programu Podnikání a inovace financovaného ze strukturálních fondů Evropské unie. Jedním ze vstupních parametrů programu Nemovitosti je velikost území už jen nad pouhé dva hektary, což otevírá šanci pro realizaci i menších projektů. V rámci programu Nemovitosti budou moci žádat o podporu malí a střední podnikatelé, kteří provádějí rekonstrukci svých výrobních prostor. Program bude obsahovat i některé další vstupní podmínky (velikost území, vymezení v územním plánu či vymezení budoucích investorů), jejichž cílem je zajistit účelné využití veřejných prostředků a podporu perspektivních projektů.
PŘÍKLAD NEJEN Z LINCE
Tisková mluvčí Unie malých a středních podniků ČR Radomíra Kotlárová připomíná, že ve vyspělých ekonomikách jsou průmyslové zóny běžnou součástí urbanistického plánu tak, aby tam mohly nalézt útočiště i malé a střední podniky. "Dobrým příkladem a inspirací, jak by podobná průmyslová zóna pro malé a střední podniky mohla vypadat u nás, jsou poznatky z rakouského Lince," říká. "Jde o rozsáhlou zónu, kde vyrábějí velké firmy typu železáren Voest Alpine. Ale kde je i rozsáhlá část s velkými obchody, jako je třeba Quelle. Na to vše navazuje další část zóny s velkým množstvím menších firem a provozoven všeho druhu. Ať jsou to pekárny, řeznictví, autoopravny, zámečnictví, výroba nábytku, nebo třeba ševci, tiskárny apod. S nimi se prolíná ještě řada menších prodejen."
Uvedené prohlášení zdůrazňuje, že podobný postup při přípravě, budování a využívání průmyslových zón přináší výhody jak městům a obcím, tak podnikatelům. Koncentrace podniků v jednom místě usnadňuje jejich vzájemnou kooperaci (tedy obchod). Město (obec) však zároveň soustředí průmyslové aktivity coby zdroj hluku, prašnosti a dalších nepříznivých dopadů na životní prostředí mimo své obytné území, což vyhovuje občanům. Zákazník pak nemusí například objíždět několik různých autoservisů po celém městě, ale najde většinu z nich v jedné lokalitě, a má tak i větší výběr.
PŘEKÁŽEK ZBÝVÁ JEŠTĚ DOST
Co tedy ještě u nás brání většímu rozmachu rozvojových zón u menších sídel kromě dosud poměrně vysokých investičních limitů či nezařazování těchto ploch kvůli jejich kvantitativním i kvalitativním parametrům mezi státem podporovaná území?
Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, míní, že už při projektování zón se nepočítá s tím, že by tam mohla fungovat restaurace nebo se tam usídlil holič, obuvník či další služby poskytované českými subjekty. Proto tam ani nebývají žádné vhodné menší prostory určené k pronájmu. "Drobní živnostníci a podnikatelé o investiční pobídky neusilují. Ale co brání tomu, aby se ve smlouvě o investiční pobídce neobjevila klauzule, že řekněme 80 % všech služeb v zóně bude zajištěno českými živnostníky?" ptá se Bedřich Danda.
Ing. Oldřich Vlasák jako překážku uvádí přístup některých finančních úřadů, házejících příslovečné klacky pod nohy malým podnikatelům, zatímco velkým společnostem promíjejí celou řadu prohřešků. Předseda SMO však poukazuje i na to, že progresivním podnikatelským řešením leckdy neprospívají různé ekologické nebo zájmové organizace, které si tvrdě stojí za svým pohledem na svět a nejsou ochotny přistoupit na konsenzuální řešení. A nikoliv v poslední řadě velký problém představují pro rozvoj zón této velikosti a tohoto druhu také nedořešené majetkoprávní vztahy nebo vleklé církevní restituce.
Podobně hovoří Ing. arch. Jan Borůvka, jednatel společnosti Czech Development Invest (CDI), a. s. "V naší zemi bývá řada lokalit vybraných pro zóny "strategického významu" územním plánem určena pro lehkou výrobu, skladování apod. Jenže mnohé z nich jsou často navrženy tak, že vstup menších investorů by je "rozbil". Jejich urbanistické řešení by však určitě vypadalo jinak, kdyby se tam předem reálně zvážil počet možných zájemců o vstup do chystané zóny ze segmentu menších podniků," tvrdí Ing. arch. Jan Borůvka. Vychází přitom ze zkušeností své společnosti, která monitoruje pozemky a stavby pro výrobu a obslužnou sféru, přičemž se především orientuje na oblast průmyslových a komerčních zón v ČR a jejich úspěšnou realizaci na trhu.
"Města a obce by vznik menších rozvojových lokalit měly jednoznačně podporovat," přimlouvá se jednatel CDI: "Ovšem obvykle tomu brání značné náklady spojené s přípravou území pro průmyslovou zónu, přičemž u menších lokalit se developerům zpravidla nevyplatí do takového území investovat. A pokud přece jen tuto menší zónu zahrnou do svých plánů, pak výrazně navyšují cenu připraveného pozemku, který se nakonec může stát neprodejným. Kromě toho menší města ve srovnání s velkými bývají v těchto snahách limitována svými nižšími rozpočty. A patrně jim také budou chybět odborníci pro zpracování příslušné dokumentace, aby reagovala jak na požadavky obce, tak na reálnou situaci na trhu. V takových případech mohou vypomoci privátní subjekty."
Ty podle jeho slov také obvykle zvládnou i další nepříjemné situace, příznačné pro většinu území určených k využití jako průmyslová zóna. Obec totiž často má ve svém vlastnictví jen minoritní část území příští zóny a s ostatními privátními vlastníky se nesnadno dohaduje o výkupu jejich pozemků. Ať už kvůli přemrštěným finančním požadavkům ze strany vlastníků, nebo jen čistě proto, že v dané lokalitě je soukromých vlastníků velký počet.
Podle Ing. arch. Jana Borůvky zatím neexistuje žádný centrální zdroj informací o rozvojových územích v České republice. Společnost Czech Development Invest proto na základě údajů z veřejných zdrojů a ve spolupráci s příslušnými odpovědnými pracovníky v obcích a v krajích vytváří vlastní databázi těchto ploch.
Část z nich - zhruba 250 lokalit zahrnujících celkem na 10 tisíc hektarů - uvádí na svém webu www.cdinvest.cz. Databáze slouží obcím, které chtějí přilákat investory; vlastníkům, kteří chtějí prodat své pozemky za účelem výstavby; institucionálním nájemcům hledajícím vhodné objekty pro své podnikatelské aktivity; drobným investorům, kterými však CDI rozumí společnosti až do 200 zaměstnanců; nebo developerům, kteří si tipují vhodné pozemky. Tuto databázi rovněž připomíná zmíněné společné prohlášení tří partnerů.
NA PŮLI CESTY (ZATÍM?)
Pokud se zamýšlená podnikatelská zóna svými parametry "nestrefí" do kritérií velkých "oficiálních a státem posvěcených" zón a nestojí-li za ní velké a bohaté město, pak mnohdy i dobrý rozvojový záměr zpravidla uvízne na půli cesty nebo dokonce už ve fázi projektové přípravy. Město zkrátka samo nestačí profinancovat výkupy pozemků, vybudování infrastruktury a zajištění dopravní obslužnosti, nemluvě o marketingu a propagaci zóny.
Některé náznaky obratu k lepšímu jsou už zřejmé. Vláda, jednotlivá příslušná ministerstva, ale například kraje také mají v tomto směru ještě hodně práce.
IVAN RYŠAVÝ
ČSSD by se k apelu zřejmě v zásadě připojila
Názory a požadavky vyjádřené v prohlášení Svazu měst a obcí, Unie malých a středních podniků a Sdružení podnikatelů a živnostníků v zásadě neznějí nelibě ani nejsilnější opoziční politické straně. Předseda odborné komise ČSSD pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ing. arch. Jan Slanina je totiž považuje za korektní s tím, že dokument "míří správným směrem a dotýká se zásadních potřeb malých a středních podniků". Zároveň vysvětluje, že přívětivá gesta nejen ČR vůči zahraničním investorům v podobě investičních pobídek je v prostředí mezinárodní konkurence nutno brát jako fakt.
"Zásadně podporujeme snížení investičních limitů pro investiční pobídky," říká expert ČSSD, který dříve zastával i post náměstka ministra pro místní rozvoj. Ovšem podle jeho slov by to neměl být jen stát se svými dotacemi, ale hlavně banky, které by malému a střednímu podnikání měly více vycházet vstříc nízkými úvěry (s podporou státu v úrokové sféře, až 30leté délce splatnosti, garancích apod.). Podpora státu či regionu však nesmí vytvářet nerovné konkurenční podmínky. Stát se může zaměřit na výkup pozemků obcí či na přivedení infrastruktury na místo. Nebo může pro předem připravenou studii vydat jedno územní rozhodnutí vztažené na celé území.
"V regionu mého působení (Jan Slanina je zastupitelem města Kroměříž a předsedou tamní komise pro architekturu města, regeneraci a rozvoj městské památkové rezervace - pozn. redakce) musí každý územní plán obsahovat plochu pro malé a střední podnikatele. Aby jim mohla obec nabídnout přiměřené místo, až se "zmůžou" a po letech "vylezou z garáže", kde dosud podnikali. Jenže dnes už v nabídce asi nebudou zelené louky - greenfields, nýbrž spíše zdevastované plochy uvnitř obce - brownfields," říká Ing. arch. Jan Slanina.
Jak dále uvedl, agentura CzechInvest se v minulosti velmi osvědčila při přípravě průmyslových zón pro velké investory. Teď by měla být i konzultačním a marketingově odpovědným místem pro SMO i malé a střední podniky. Naopak problémy řemeslníků, malých živnostníků a hlavně nutně vznikající dynamika vyplývající až ze spolupráce těchto a dalších subjektů s obcemi a městy vyžaduje spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj," dodal Ing. arch. Jan Slanina. "Právě tam musí vzniknout autonomní profesionální agentura, která bude zpracovávat programy až do jejich realizace pro obce a malé a střední podniky. Aby zkrátka měly jistotu, že když svůj nápad na ministerstvo přinesou a bude agenturou akceptován, tak se jejich očekávání naplní."
"A protože se bavíme o územní přípravě, chci povzbudit města a obce, ať svoji suverenitu prosazují přes územně plánovací dokumentaci a vzájemnou spolupráci. Ať zakládají klastry, mikroregiony, sdružení s podnikatelskými subjekty či středními a vysokými školami a nebojí se práce s dluhovou službou se solidními bankami. V každé investici nechť vidí i její kapitalizaci - přínos ve výnosech nebo společenský úspěch," uzavřel předseda odborné komise ČSSD pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
