Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon o veřejných zakázkách) je účinný od 1. července 2006. Důvodem pro přijetí nové právní úpravy byla povinnost transponovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek přijatá v nových právních předpisech Evropského společenství (ES). Byly to...
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon o veřejných zakázkách) je účinný od 1. července 2006. Důvodem pro přijetí nové právní úpravy byla povinnost transponovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek přijatá v nových právních předpisech Evropského společenství (ES). Byly to zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
HLAVNÍ PRINCIPY
Zákonodárce v souladu s evropskými směrnicemi aplikoval do zákona o veřejných zakázkách tyto hlavní principy: transparentnost, zákaz diskriminace, rovné zacházení (viz ust. § 6 - Zásady postupu zadavatele): "Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace."
Nová právní úprava přinesla i další zásadní principy a změny, jimiž jsou:
1. podrobnější specifikace jednotlivých zadávacích postupů, jejich zjednodušení, nastolení rovnováhy mezi transparentností a proporcionalitou;
2. možnost zadávání pomocí společných nákupních subjektů, tzv. Centrálního zadavatele; tento institut může být užitečný zvláště pro menší zadavatele (viz dále);
3. ke stávajícím zadávacím řízením přibyl soutěžní dialog, tzn. řízení určené pro zvláště složité zakázky umožňující zadavateli získat inovativní řešení daného projektu v situaci, kdy sám není z objektivních důvodů schopen přesně specifikovat způsob provedení veřejné zakázky;
4. možnost použití rámcových smluv je rozšířena i na ostatní zadavatele (předtím se vztahovala jen na sektorové zadavatele);
5. princip elektronizace procesu zadávání. V souladu s trendem elektronizace veřejné správy lze uskutečnit zadávací řízení plně elektronicky. Konečným cílem této úpravy je dosáhnout plně elektronický průběh zadávání veřejných zakázek.
Výrazně novými prvky v rámci elektronizace jsou:
elektronické aukce - interaktivní řízení, při kterých po prvním úplném zhodnocení nabídek mohou být nabídky prostřednictvím elektronického zařízení v rámci vymezeného časového úseku či stanoveného počtu aukčních fází nadále vylepšovány, respektive nabízeny lepší podmínky ze strany účastníků aukce;
dynamické nákupní systémy - plně elektronické řízení pro běžné nákupy, přičemž řízení je časově omezeno a otevřeno všem dodavatelům, kteří splní kvalifikační kritéria a předloží první nabídku v souladu se zadávací dokumentací;
princip omezení přístupu na trh veřejných zakázek - omezuje možnost ucházet se o veřejné zakázky na dodavatele z ČR a členských států EU a ze zemí, které jsou stranami Dohody o vládních zakázkách (Government Procurement Agreement - GPA).
Nově je také zavedeno tzv. zjednodušené podlimitní řízení, které umožňuje přímo oslovit (písemnou formou) nejméně pět potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku k podání nabídky. Je to jakási obdoba výzvy více zájemců, kterou umožňoval zákon číslo 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU
Veřejnou zakázkou je písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací (§ 7 zákona). Podle výše předpokládané hodnoty se veřejné zakázky dělí na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu.
Veřejnou zakázkou malého rozsahu je zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 mil. Kč bez DPH - u dodávek a služeb a 6 mil. bez DPH - u zakázek na stavební práce. Je samozřejmě povinností zadavatele, aby zejména u zakázek na stavební práce byl při případné kontrole schopen obhájit, že předmět zakázky v uvedené výši skutečně odpovídal svým předmětem stavebním pracím (podle přílohy č. 3 k zákonu o veřejných zakázkách).
Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu podléhá pouze základním zásadám právní úpravy, zákon o veřejných zakázkách je neupravuje. Ovšem doporučuji i u tohoto typu zakázek postupovat v souladu s obecnými principy uvedenými výše. Zadavatel by měl být schopen doložit, jakým způsobem uchazeče vybral (oslovením několika potenciálních dodavatelů ke zjištění obvyklé ceny, požadavkem na oslovené uchazeče o veřejnou zakázku, aby splnili základní kvalifikační předpoklady, jak je uvádí § 53 zákona). Oslovení uchazeči by tedy měli formou čestného prohlášení prokázat, že nebyli pravomocně odsouzeni za trestné činy vyjmenované v zákoně, že nejsou v likvidaci, že nemají nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení atd., byť tato povinnost ze zákona přímo nevyplývá.
Nový zákon se u zakázek malého rozsahu vrací k původnímu limitu, jak je stanovil zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (proti zákonu č. 40/2004 Sb., který za veřejnou zakázku označoval až veřejnou zakázku, u níž výše budoucího plnění přesahovala limit 2 mil. Kč bez DPH).
Za veřejnou zakázku tak lze označit jakoukoli smlouvu mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, se kterým je uzavřena písemná smlouva a vyplývá z ní finanční plnění (mimo výjimek přímo v zákoně uvedených /§ 18 zákona/, například nabytí nebo nájem existujících nemovitostí).
CENTRÁLNÍ ZADAVATEL
Centrálním zadavatelem je veřejný zadavatel, který pro jiné zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek. Následně je prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů. Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním.
Centrální zadavatel postupuje podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro veřejného zadavatele. Provádí-li však centralizované zadávání výlučně pro sektorové zadavatele či na jejich účet, řídí se ustanoveními zákona platnými pro sektorového zadavatele.
Dojde-li při postupu centrálního zadavatele k porušení zákona, odpovídá za porušení zákona centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení zákona došlo jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož či na jehož účet se centralizované zadávání uskuteční. Tento způsob zadávání veřejných zakázek lze uplatnit u zadavatelů, kteří poptávají stejný nebo podobný předmět budoucí veřejné zakázky, například pořízení výpočetní techniky pro více subjektů, kdy kumulací množství poptávaného zboží v zadání veřejné zakázky lze zajistit množstevní slevy apod.
Jaroslav Strouhal
ředitel odboru Realizace majetku ÚZSVM
