Letošní "nejteplejší zima na severní polokouli od roku 1880", jak ji označuje americký Národní úřad pro výzkum oceánů a atmosféry, asi nebyla natolik průkazná, aby členům společenství vlastníků bytových jednotek v panelovém domě v ulici Květnové revoluce č. 326 v Liberci-Pavlovicích úsporou nákladů na teplo potvrdila správnost jejich rozhodnutí odpojit se od centrálního zásobování teplem (CZT).
Nejsou však jediní, kdo tak jednali, neboť Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR už delší dobu sleduje podobnou snahu i v dalších městech. Člen libereckého společenství vlastníků Vítězslav Kvapil však o zvoleném kroku nepochybuje. "V našich bytech 3+1 jsme Teplárně Liberec platili kolem 30 tisíc korun ročně. Přitom tak vysokou částku nevydávali za teplo a teplou vodu dokonce ani majitelé dvougeneračních vil ve městě. Proto jsem společenství vlastníků navrhl odpojit se od CZT a vytápění i ohřev vody u nás řešit vlastními plynovými a elektrickými kotly," vysvětluje.
NÁVRATNOST DO TŔÍ LET
Vzhledem k odtahovým poměrům bylo vytápění celého čtyřpodlažního domu zajištěno elektrokotly Protherm Rejnok 9kW umístěnými v chodbách bytů v prvních dvou podlažích. Vodu v těchto podlažích ohřívají elektrické bojlery zabudované na WC, zatímco nad nimi se k ohřevu vody používají plynové turbokotle Protherm Panter 24KTV.
"Průměrné náklady činily 55 tisíc až 65 tisíc korun na byt podle toho, zda si vlastníci ponechali původní radiátory či nikoliv. Vyjdeme-li z nynější ceny tepla v Liberci, tedy 532 Kč/GJ, pak se tato investice každému vlastníku bytu v našem domě vrátí za zhruba tři až tři a půl roku," tvrdí Vítězslav Kvapil. Neopomene připomenout, že k investicím vyjádřeným v korunách bylo třeba přidat i slušnou porci času a trpělivosti při složitých jednáních na úřadech, hlavně pro získání stavebního povolení.
Za individuální užití zemního plynu ve vytápění, které "je vždy účinnější než dálkový rozvod tepla", se přimlouvá i Senior Manager České plynárenské unie Ing. Oldřich Petržilka. "Zákazník tak totiž dostane podstatně lepší možnost přímo ovlivňovat svůj odběr, a tudíž i svůj účet. Navíc decentralizované užití zemního plynu poskytuje i vyšší komfort "šitý na míru" individuálním potřebám uživatele. To platí i v případě vybudování společné plynové kotelny pro jeden obytný dům. Pokud jde o rizika, rozdíl mezi CZT a decentralizovaným užitím plynu spočívá hlavně v tom, že u plynu se vyloučí možnost výpadků v důsledku oprav teplovodů, jejichž korozní ohrožení je vyšší než u plynovodů," konstatuje Ing. Oldřich Petržilka.
PROČ JE TEPLO V LIBERCI DRAŽŠÍ
V Liberci se od CZT již odpojilo nebo o takovém řešení uvažuje hned několik subjektů. Mgr. Pavel Kaufmann, mluvčí Teplárenského sdružení ČR, ovšem pro vysvětlení uvádí, že teplo se tam vyrábí z topných olejů, jejichž cena v posledním období výrazně vzrostla, a dodává se parovody, což dále zatěžuje konečnou cenu tepla vinou vyšších ztrát a vyšší náročností tohoto přenosu tepla. Liberec se však také nachází v oblasti s nejnižší výpočtovou venkovní teplotou u nás, a proto se tam v zimě hodně protopí.
V Teplárně Liberec, a. s, teprve letos v lednu převzala majoritní podíl společnost Energie Holding, a. s., ze skupiny MVV Energie CZ, s. r. o. (minoritním vlastníkem zůstalo město Liberec), která je součástí energetického koncernu MVV Energie AG a na českém trhu dosahuje ročního obratu kolem 1,6 miliardy Kč. Ing. Václav Hrach, Ph.D., jednatel české skupiny, potvrzuje, že letos její společnosti zatím (legislativa určuje konec topné sezóny k 31. 5.) vyrobily a dodaly průměrně o 20 až 25 % méně tepla než v jiných letech. "Pokles je však zapříčiněn pouze extrémním počasím a jiné faktory vedoucí ke snížení odběru tepla se nevyskytly," zdůrazňuje.
JEDNÁNÍM SE CHYBA NEUDĚLÁ
Na adresu těch, kdo se chtějí odpojit od CZT, Ing. Václav Hrach poznamenává, že CZT je nejen jedním z nejekologičtějších, ale i nejhospodárnějších způsobů vytápění urbanistických celků. "Čím více odběratelů teplárna má, tím je teplo relativně levnější, protože fixní náklady na její provoz se rozprostřou na větší počet zákazníků. Je-li dům napojen na CZT, vyplatí se tento způsob využívat hned z několika důvodů: Ceny tepla se odvíjejí od cen paliv, takže pokud jde nahoru cena tepla, pak palivo už podražilo a bude dražší i při individuálním odběru po odpojení. Navíc ceny zemního plynu pro menší kotelny budou v budoucnu méně výhodné než ceny pro velké odběratele, jako jsou teplárny. Kromě toho změna systému vytápění vždy znamená nemalou investici. Nakonec lidé časem zjistí, že si pouze přidělali starosti se správou kotelny, jednáním s dodavateli a úřady, vydali hotově peníze a ve srovnání s CZT neušetřili," konstatuje jednatel.
Všem, kdo o odpojení od CZT uvažují, Ing. Václav Hrach doporučuje, aby pečlivě porovnali všechny varianty, neboť by nešlo o řešení na jeden, dva roky, nýbrž alespoň na deset let. "Doporučil bych také, aby neváhali obrátit se i na svého dodavatele tepla, protože jednáním často lze některé věci napravit nebo si případná nedorozumění vysvětlit. Ať už to souvisí s regulací systému vytápění, nebo s výpočtem alternativních nákladů na teplo apod."
CENU NELZE SVÉVOLNĚ ZVEDAT
Teplárny ze zákona zajišťují institut veřejné služby. Proto jsou povinny dodávat teplo odběratelům a nemohou svévolně, bezdůvodně a protizákonně tuto povinnost porušit. Pravdou ovšem je, že konečnou cenu tepla určuje i jeho spotřeba. Na konci každého roku se vytváří cena pro rok příští. Jejím základem jsou i stálé náklady, jejichž podíl na ceně 1 GJ tepla určuje množství dodaného tepla. Při tuhé zimě a velké dodávce tepla se stálé náklady rozdělí na více dodaného tepla a jejich výše v ceně je nižší. Naopak při teplé zimě zůstávají stálé náklady stejné, ale rozdělí se na méně dodaného tepla, čímž se jejich výše v ceně tepla zvyšuje.
I z tohoto důvodu letos může dojít ke zvýšení ceny. Nemělo by to být však proto, že by si teplárny chtěly zvyšovat zisk. Cena tepla má u nás jedny z nejpřísnějších pravidel tvorby a kontroly. Je nejen věcně usměrňovaná, ale může být i regulována. Je tedy přesně určeno, co lze do ceny tepla zahrnout a co do ní už nepatří. To platí o cenách tepla, které se vejdou do limitu ceny stanoveného na každý rok Energetickým regulačním úřadem. Pokud je kalkulovaná cena tepla vyšší než limitní cena, není určeno jen co, ale i kolik toho lze do ceny tepla započítat. Zpravidla je to 1 % pod oficiální inflací.
Výjimku představují pouze palivové náklady a zvýšení ceny energií při výrobě tepla. Právě palivové náklady zpravidla tvoří největší podíl ceny tepla. Pro domácí palivo - uhlí, mají teplárny dlouhodobé smlouvy se vzorci výpočtu ceny. Dodávky uhlí jsou spolehlivé, a proto bezpečné, takže u nich nehrozí skokové zvýšení ceny jako u dovozových paliv, zejména u zemního plynu a topných olejů, Jejich ceny a dodávky jsou totiž často ovlivněny situací ve světě a vývojem na mezinárodních komoditních burzách.
DVOUSLOŽKOVÁ KONSTRUKCE
Ing. Václav Hrach vysvětluje, že je vždy nutné rozlišit úpravy výše cen tepla a struktury plateb za teplo. "Jediným a zásadním důvodem úprav výše cen tepla produkovaného v rámci společností skupiny MVV Energie CZ je zdražování paliv používaných pro výrobu tepelné energie," říká. "V případě změn konstrukce ceny jde o složitější, systémovou záležitost. Cena tepla může být buď jednosložková, nebo dvousložková. Dvousložková se skládá ze složky stálé a složky spotřební/variabilní. Stálá složka vyjadřuje podíl konkrétního zákazníka na provozních nákladech teplárny (podle pravidel Energetického regulačního úřadu). Tento podíl se počítá například podle velikosti nasmlouvaného odběru u konkrétního zákazníka. Variabilní složka reprezentuje cenu za odebrané teplo respektive náklady na výrobu tohoto tepla. Na faktuře pak zákazník nalezne dvě hodnoty: Jedna se nemění a druhá kolísá podle množství tepla, které zákazník spotřeboval. Dvousložková cena tepla je tedy pro zákazníky transparentnější. Ti mohou kupříkladu lépe kontrolovat, zda pohyb cen tepla skutečně odpovídá pohybům cen paliv. Zkrátka je to spravedlivější systém, který chrání odběratele i dodavatele. Při extrémně teplé zimě a snížení odběru tepla je chráněn dodavatel, naopak při mrazivém počasí a zvýšeném odběru je chráněn odběratel. K hlavním pozitivům pro zákazníka patří zmenšení rozdílu mezi výší plateb za teplo v topné sezóně a mimo ni. Při zavedení dvousložkové ceny se letní platby zvýší, ale zimní viditelně sníží. Uplatněním dvousložkové ceny se mění jen systém, ale celkové roční náklady na vytápění zůstávají v podstatě stejné. Podobný systém účtování ceny je běžný při dodávkách zemního plynu, elektřiny či v telekomunikacích. V reakci na letošní zimu neplánujeme žádná plošná opatření. O zavedení systému dvousložkové ceny uvažujeme v Jablonci nad Nisou," uvedl Ing. Václav Hrach.
VÝZNAM EKOLOGICKÉHO HLEDISKA
Teplárna ve městě jako zdroj CZT je vždy pod kontrolou emisního monitoringu. Kontrole podléhají rovněž veškeré látky z energetických výrob (například struska, popílek, energosádrovec apod.) a nejsou-li certifikovány pro různé způsoby použití (jako stavební hmoty nebo náhrada za písek se prodávají cihelnám, betonárnám, cementárnám, stavebním firmám apod.) a dále se s nimi neobchoduje, dbá se o jejich bezpečné uskladnění. Vysoké komíny tepláren lépe rozptýlí ekologickou zátěž, neboť ústí do nadinverzních vrstev a nezatěžují přímo městskou zástavbu jako lokální topidla.
Ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Ing. Jan Kužel připouští, že v resortu už déle sledují snahu občanů odpojovat se od CZT. V této topné sezóně zvýšený počet odpojení však nezaznamenali. "Obecně se odpojování od CZT může negativně odrazit na ovzduší, neboť by teplo z centrálních zdrojů muselo být nahrazeno teplem z blokových kotelen či jednotlivých kotlů. To může v některých případech zvýšit ceny tepla z CZT pro odběratele, kteří se neodpojili, což by v konečném důsledku vedlo k odpojení všech odběratelů a rozpadu sítě CZT. Větší význam má tento náhled u velkých CZT, kde se může měnit území, které bude zasaženo imisemi z nově vzniklých zdrojů proti původnímu vlivu CZT. Obecně lze konstatovat, že pokud je možné po důkladném posouzení říci, že odpojení/nepřipojení k CZT (v kontextu odpojení všech a vzniku možných nových zdrojů) bude mít pozitivní efekt, není důvod takovému řešení bránit," dodal Ing. Jan Kužel.
PARTNERSTVÍ S MĚSTY MUSÍ SÍLIT
Lze tedy do budoucna očekávat houfnější odpojování od CZT, nebo naopak posilování spolupráce tepláren, měst a veřejnosti při podpoře CZT? Vítězslav Kvapil je přesvědčen o tom, že mnohé samosprávy už jen kvůli svým podílům v teplárenských firmách snahám po odpojení od CZT házejí klacky pod nohy. Kritizuje Energetický regulační úřad i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za to, že přes úsporná opatření v domácnostech a snižování odběru tepla i dalších energií občané musí platit teplárenským i dalším energetickým společnostem stále víc.
Naopak Ing. Václav Hrach vychází ze zkušeností koncernu MVV Energie AG a tvrdí, že partnerství mezi soukromými dodavateli energií a městy se bude výrazně posilovat a přinášet výhody oběma stranám. "V německých městech je obvyklé, že tam jediným dodavatelem tepla, elektřiny, vody a dalších komunálních služeb bývá tzv. "Stadtwerke", v níž má město akciový podíl. Naprosto běžné pak je, že se město snaží, aby tato společnost prosperovala, neboť z pravidelných dividend získává peníze do svého rozpočtu. Na druhou stranu město se stará o to, aby služby byly kvalitní a jejich ceny přiměřené."
Mgr. Pavel Kaufmann dodává: "Teplárenské sdružení ČR již několik let spolupracuje se Svazem měst a obcí ČR a především s jeho energetickou komisí. Navázalo i spolupráci se Svazem českých a moravských bytových družstev. Samozřejmě se najdou problémy, kde se úhly pohledu a možná řešení různí. Hlavní však je, aby obě strany v sobě viděly partnery - a ne soupeře, které mají porazit."
Pro teplárny jsou obce, bytová družstva či společenství vlastníků jejich největšími, a tudíž i nejdůležitějšími zákazníky. Nechtějí-li o ně přijít, bude se ve vztahu mezi teplárnami a odběrateli tepla patrně muset ještě leckde mnohé zlepšit, hlavně pokud jde o míru a kvalitu informování veřejnosti. Garantem této komunikace by měla být města. Ostatně byl to liberecký magistrát, který na naše otázky na toto téma jako jediný z oslovených subjektů neodpověděl.
IVAN RYŠAVÝ
K témuž i v elektronickém zpravodaji Moderní obce č. 7/2007 - k jeho bezplatnému odběru se lze přihlásit na e-mailové adrese pdf.moderni-obec@economia.cz.
Ze stanoviska odboru ochrany ovzduší MŽP k odpojování od CZT
Jak vyplývá z § 3 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, podmínkou pro nepřipojení CZT nebo odpojení od CZT je ekonomická a technická nepřijatelnost, přičemž je samozřejmě potřeba brát zřetel na kvalitu ovzduší (ve vztahu k plnění imisních limitů).
Při aplikaci tohoto ustanovení je tedy nutno vzít v úvahu následující skutečnosti:
1) ochrana ovzduší v místě realizace (kvalita ovzduší a emisní situace);
2) technická proveditelnost (vazba na územní plán a dostupnost síťově vázaných energií);
3) ekonomická přijatelnost (posouzení projektu nástroji finanční analýzy - metodou čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta).
Zjednodušeně řečeno, odpojení od CZT (nevyužití CZT) je možné pouze za těchto předpokladů (postupně musí být všechny tyto body splněny):
ad 1) není a nebude v místě realizace překračován žádný platný imisní limit, který by nově navrhovaným řešením mohl být ovlivněn;
ad 2) v místě realizace zanikne (nebo nově vznikne) v horizontu zhruba do 5 let (dobu nutno zvažovat v kontextu s finanční analýzou, případně zjednodušeně s životností předpokládané investice) možnost využití CZT;
ad 3) finanční analýza prokáže ekonomickou nepřijatelnost zásobování z CZT při porovnání s jiným nově navrhovaným řešením.
ZDROJ: MŽP ČR
