Od roku 1997 se v pěti desítkách českých měst konaly průzkumy podnikatelského prostředí, a to zpravidla jako součást analytických prací procesu strategického plánování. Rozhodující zaměstnavatelé v nich posuzovali podmínky pro podnikání a úroveň spolupráce s veřejnou správou. Radnicím tato znalost pomůže lépe připravit projekty zaměřené na posílení místního ekonomického rozvoje.
Loni na podzim se v několika statutárních městech (Zlíně, Olomouci, Liberci, Pardubicích - a ve slovenské Trnavě) tyto průzkumy zopakovaly s cílem zjistit, jak se situace změnila. Bylo dotazováno 251 firem, které se svými celkem 60 tisíci pracovníky představují reprezentativní vzorek. Další srovnání umožňuje skutečnost, že stejné průzkumy byly v roce 2006 provedeny také v devíti srbských a dvaceti ukrajinských městech (a v roce 2004 i v 15 rumunských městech) - a jakkoliv je situace těchto národních ekonomik objektivně odlišná, subjektivní vidění problémů bylo v mnoha případech obdobné.
JAKÁ BYLA POZITIVNÍ ZJIŠTĚNÍ...
Za nejdůležitější pozitivní zjištění pro česká města považujeme:
Pozitivní hodnocení současné ekonomické situace. Podniky hodnotí svou vlastní situaci dobře (i do budoucna) jak subjektivně, tak objektivně (počet zaměstnanců a růst, investiční očekávání, růst prodeje). K tomu je třeba zmínit i fakt, že zatímco nyní uvádí "současnou ekonomickou situaci" jako problém pouhých 15 % podniků, v roce 2000 představovala (stejně jako dnes na Ukrajině a v Srbsku) nejdůležitější bariéru rozvoje až pro 80 % firem.
Vysoká exportní orientace. Česká ekonomika je velmi otevřená a příchod zahraničních investorů ještě zvýšil exportní orientaci podniků. Za posledních pět let vzrostl podíl prodeje do zahraničí z 33 % na 67 %, a to zejména v průmyslu elektrotechnickém, strojírenském a automobilových komponent. Pomalu se zvyšuje export služeb, které jsou však stále z 85 - 90 % zaměřeny na domácí trh. Vedle nových technologií, znalostí pro pracovní sílu a financí s sebou exportní orientace nese vedle závislosti na globálních trzích a recesích také zvýšené nároky na dopravu, což se následně projevuje v negativech.
Růst počtu pracovních míst. Zatímco konec minulého desetiletí byl spojen se snižováním zaměstnanosti v tradičních velkých podnicích, od období let 2002-2003 se situace změnila a firmy naopak nová místa vytvářejí. Celkový počet zaměstnanců dotazovaných podniků trvale roste a brzy má vzniknout několik tisíc dalších míst (pro letošek registrujeme předpoklad tříprocentního nárůstu zaměstnanosti).
Vysoká míra nových investic. Zhruba 50 % firem chystá (a dalších 30 % zvažuje) investovat do rozšíření výroby, modernizace infrastruktury a technologií desítky miliard korun, převážně v tomto a příštím roce. V relativním vyjádření jde o necelého půl milionu na jednoho zaměstnance (odpovídá 11 % obratu), a to ještě některé firmy částku neuvedly, protože ji považují za obchodní tajemství.
Inovační potenciál. Nejvýraznější rozdíl mezi českými a jinými východoevropskými podniky pozorujeme u podílu výzkumu a vývoje (VaV). Firmy v ČR začínají zvyšovat zastoupení VaV oddělení, 41 % dotazovaných se věnuje inovacím pro zvýšení kvality svých výrobků a služeb.
... A JAKÁ SE UKÁZALA NEGATIVA
Průzkum odhalil i negativa, a to zejména:
Nespokojenost s prací radnice a podporou podnikání. Zejména u menších českých firem převažuje spíše negativní nálada ohledně podpory podnikání a zadávání veřejných zakázek. Firmy často míní, že radnice se věnují jen novým (zahraničním) investorům, případně že veřejné zakázky (stavební práce) získávají stále tytéž podniky. Obdobně nízké hodnocení kvality podpory podnikání vidíme i v jiných zemích, kde jsou však častější stížnosti na korupci a nadbytečnou byrokracii.
Roste tlak na trhu práce v exponovaných oborech. České podniky stále víc pociťují nedostatek pracovníků v některých profesích - zejména techniků a řemeslníků, a trvale není uspokojena ani poptávka po jazykově vybavených pracovnících. "Dostupnost kvalifikovaných pracovníků" se stala nejčastěji uváděnou překážkou rozvoje se 40 % odpovědí. Rumunsko a Srbsko se pohybují kolem 10 %, zatímco západní Ukrajina, zažívající odchod obyvatel za prací do EU, uvádí srovnatelné hodnoty.
Nespokojenost s dopravou ve městě a do města. Podniky trvale kritizují stav a údržbu místních komunikací, průjezdnost městem a (ne)možnost parkování. Rovněž napojení na dálnici není dosud všude vyřešeno k úplné spokojenosti podniků. Je zajímavé, že přes objektivně výrazně lepší stav komunikací v Česku než na Balkáně jsou obdržené známky ve všech zemích v průměru stejně špatné, což naznačuje, že míra spokojenosti se odvíjí od míry očekávání a ambicí představitelů toho kterého národa.
JAK NALOŽIT S VÝSLEDKY
Výzvou pro vedení měst je uskutečnit takové kroky, které podpoří pozitivní směry vývoje a budou odstraňovat negativa. Dotazovaní zástupci podniků nejčastěji navrhují:
- zlepšit komunikaci mezi městem a podniky, zlepšit informovanost, zapojit je do rozhodování o strategických záměrech města;
- zprůhlednit výběrová řízení, odvrátit podezření ze zadávání veřejných zakázek omezenému okruhu "vyvolených";
- zahájit aktivní bytovou politiku, vytvářet podmínky pro bydlení mladých zaměstnanců;
- vylepšit dopravní infrastrukturu ve městě, postavit obchvaty či nové parkovací domy.
Protože města, v nichž průzkum probíhal, právě nyní aktualizují své strategické plány a chystají integrované plány rozvoje, mají velkou šanci těmto návrhům vyjít vstříc.
TOMÁŠ VLASÁK
LUBOŠ LICHTENBERK
Berman Group
