Rokytnice v Orlických horáchMinisterstvo kultury zapsalo letošního 1. února prvorepublikovou pevnost Haničku do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Potvrdil to starosta Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek: "Pokusy o její zapsání trvají už 33 let. Až nyní skončil schvalovací...
Rokytnice v Orlických horách
Ministerstvo kultury zapsalo letošního 1. února prvorepublikovou pevnost Haničku do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Potvrdil to starosta Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek: "Pokusy o její zapsání trvají už 33 let. Až nyní skončil schvalovací proces úspěšně. Město vlastní objekt od roku 1995. Jeho roční rozpočet se v současné době pohybuje kolem jednoho milionu korun. Pevnost je schopna si na sebe vydělat - ročně ji navštíví více než 20 tisíc osob - a její provoz město dotuje jen částečně. Co se týká správní budovy, existuje už první koncept studie její rekonstrukce na moderní výstavní pavilon. O nezbytném restauračním zařízení se bude jednat s případným soukromým investorem. Jsou to ale zatím úvahy do budoucna. Budeme shánět grantové prostředky, rádi bychom případně využili operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko."
Navzdory své výrazně pozměněné podobě je Hanička cennou technickou památkou a má stále návštěvníkovi co nabídnout. Unikátní je například dochovaný počet pancéřových věží v nejvyšší odolnosti (7 z celkového počtu 14 osazených). Dělostřelecký srub patří i přes svoji modernizaci k největším a nejlépe dochovaným, navíc veřejnosti přístupným dělostřeleckým objektům v ČR. Na největší přednosti tohoto "památníku odhodlání a zrady" by se měla soustředit budoucí koncepce rozvoje a propagace muzea.
/jk/
Krnov. Ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou rovněž skříňku na barometr, která se nachází v krnovském parku Bedřicha Smetany. Stalo se tak z podnětu Národního památkového ústavu v Ostravě a za souhlasu města jako vlastníka této drobné stavby.
Skříňka na barometr z přelomu 19. a 20. století je ztvárněna v historizujícím až secesním duchu. Je cenným příkladem drobné parkové architektury, dokládá původní ráz parkové úpravy kolem historizujících center měst 2. poloviny 19. a počátku 20. století. Zároveň je zajímavým svědectvím doby, kdy populárně-naučné technické přístroje umístěné na veřejně přístupných místech hrály v životě obyvatel důležitou roli. Skříňka s přístroji zřejmě sloužila při praktické výuce studentům nedalekých škol na bývalé Okružní třídě v 70. až 90. letech 19. století.
Ministerstvo v odůvodnění, proč se rozhodlo skříňku prohlásit kulturní památkou, vyzvedlo důležitost její vzdělávací funkce, i přesto, že se ve skříňce v současné době žádný měřicí přístroj nenachází. "Naším záměrem je skříňku opět vybavit přístroji, které by krnovské školy používaly k výuce a sloužily by také pro pravidelná měření. Sejdeme se proto s pracovníky Národního památkového ústavu v Ostravě, abychom se poradili, jaké měřicí přístroje by bylo vhodné do skříňky nainstalovat," uvedla Lenka Andr-šová, vedoucí odboru správy majetku města Městského úřadu v Krnově.
/kž/
