V loňské soutěži O lidech s lidmi, kterou pořádá Centrum pro komunitní plánování, se umístil projekt Vlkovská náves pro 21. století na čtvrtém místě. S prvním nápadem oživit ve Vlkově, vesničce se 360 stálými obyvateli, venkovní prostor pro setkávání lidí, přišla Helena Rezková, autorka tohoto článku. Její ohlédnutí za zrodem projektu je poučné i podnětné.
Při zrodu nápadu bylo důležité, že jej jednomyslně podpořilo obecní zastupitelstvo. S jeho souhlasem jsem pak zpracovala projekt, na základě kterého obec požádala Nadaci VIA o grant z programu Pomáháme lidem zlepšovat místo, kde žijí. K podpoře projektu se již v této fázi přihlásily neziskové organizace v obci - Tělocvičná jednota Sokol a Sbor dobrovolných hasičů. Na úpravu návsi, kde byla dosud jen asi 60 let stará pískovcová rampa, sloužící kdysi k nakládání dobytka, jsme pak z Nadace VIA s podporou Nadace České spořitelny získali 200 tisíc korun, což je zhruba desetina rozpočtu Vlkova.
Jak ale s penězi naložit, abychom na návsi vytvořili místo, kde by se mohly setkávat všechny generace zdejších obyvatel?
VYCHÁZELA Z PŘÁNÍ LIDÍ
Ještě v létě roku 2005 jsme nevěděli o plánování s veřejností zhola nic. Opět je nutno ocenit pomoc Nadace VIA. Naučila nás nejen plánovat s veřejností, ale ukázala nám v průběhu tří seminářů jednak úspěšné projekty z minulých let, jednak ty, které se potýkaly s problémy, a my si z nich vzali poučení. Konzultanka Jitka Vynšová nás celým procesem provedla bez větších potíží.
Do projektu Vlkovská náves pro 21. století jsme se pustili na podzim roku 2005. Pozvání na první procházku po návsi v polovině listopadu přijalo 72 zdejších obyvatel. Z diskusí při vyplňování ankety jsme začali třídit první nápady.
Další podněty zaplnily tabule začátkem února 2006 v sokolovně, vyzdobené mj. kresbami dětí z Vlkova a ze Základní školy v Rasoškách. Na každé kresbě se objevovaly herní prvky. Bylo jasné, že původní představa nestavět na návsi dětské hřiště, ale jen prostor s přírodním parketem a lavičkami, zřejmě brzy vezme za své. Všechny nápady ze setkání si odnesla už na papíře projektantka a zároveň obyvatelka Vlkova Jitka Rejmánková.
"Lidé své představy formulovali poměrně konkrétně. Při tvorbě návrhů jsem se snažila vycházet z jejich přání. Plocha měla splňovat jak požadavky estetické, tak rekreační a kulturní. Na prostranství si přáli vytvořit prostor pro děti i procházkovou trasu s klidovou zónou pro seniory, přírodní parket s altánem pak měl sloužit pořádání kulturních akcí. Požadavky směřovaly i k potřebnému oddělení prostoru návsi od hlavní silnice. To vše bylo třeba začlenit do stávajícího prostoru pod stoletými lipami a jírovci, s minimálním zásahem do stávajícího stavu zeleně," vzpomíná Jitka Rejmánková.
Druhé plánovací setkání se koncem března 2006 už odehrálo nad konkrétními návrhy, o nichž diskutovaly více než tři desítky lidí. Ze tří variant vznikla kombinací částí dvou návrhů jedna, kterou Jitka Rejmánková dopracovala do konečné podoby projektu Vlkovská náves pro 21. století - Přírodní park s dekorativními prvky. Tím skončilo veřejné plánování a začala náročná příprava stavby a shánění finančních prostředků.
KDE VZÍT CHYBĚJÍCÍ PENÍZE?
Náklady na vybudování mlatových ploch a cest, parketu z přírodního pískovce, zakoupení mobiliáře a herních prvků odhadovala Jitka Rejmánková na zhruba 800 tisíc korun. Přitom jsme měli pouze dotaci od Nadace VIA a přislíbených 50 tisíc korun z obecního rozpočtu. Jedinou možností, jak snížit náklady, bylo udělat co nejvíc prací brigádnicky a získat prostředky z jiných zdrojů než z rozpočtu obce. Oslovili jsme obyvatele obce, firmy a podnikatele v okolí. Během krátké doby jsme formou darů sehnali 107 200 Kč. Pro další osud projektu bylo důležité i rozhodnutí zastupitelstva obce uvolnit z rozpočtu další peníze na dofinancování celé akce. To značně usnadnilo rozhodování přípravného 12členného týmu, který se mohl naplno pustit do přípravy stavby. Ta měla vyvrcholit 10. června 2006 pracovním víkendem, kdy si lidé měli náves dostavět sami.
V této fázi jsme si rozdělili práce - ať už to bylo jednání s firmou o dodávce herních prvků a mobiliáře, shánění balvanů na vytvoření kamenné řeky či zajištění zemních prací, materiálu apod. Každý se do příprav zapojil bez ohledu na svůj čas a mnohdy i potřeby rodiny.
Od posledního dubnového víkendu jsme se na návsi scházeli takřka denně, na víkendy jsme plánovali brigády, s Petrem Hynkem, který byl garantem stavebních prací, jsme začali s výstavbou přírodního parketu.
NEMOŽNÉ SE STALO SKUTEČNOSTÍ
I v této fázi jsme se potýkali s názory těch, kteří projektu nepřáli. Poté, co rypadlo vybagrovalo budoucí mlatové cesty, jsme se téměř báli na návsi ukázat. Dosud idylický zatravněný svah se proměnil doslova v tankodrom. Nepřestávali jsme však věřit, že se nám podaří projekt dotáhnout do úspěšného konce. Vše se změnilo 8. června, kdy na náves přijela firma, která s vlkovskými muži instalovala herní prvky z přirozeně křivého akátového dřeva. Rozzářené oči dětí a zájem i největších skeptiků nám dával naději, že nebudeme na návsi při pracovním víkendu osamoceni. Přijde ale 10, 30, 50 lidí? To zůstávalo až do dne D velkou neznámou. Sobotní ráno nám ale připravilo obrovské překvapení. Na návsi se sešlo 86 lidí s lopatami, kolečky a jiným nářadím. Ač jsme nevěřili, že lze vše za sobotu dokončit, nemožné se stalo skutečností. Všechny generace Vlkováků, ale i lidí z okolí, zde pracovaly "za guláš a pivo". V sobotu večer jsme si opravdu řekli hotovo.
Tančilo se do časného rána
Novou náves, kterou nám závidějí lidé ze širokého okolí, jsme slavnostně otevřeli 1. července 2006 při tradičním Posezení pod lipami. Na novém parketu se tančilo do časného rána. Po celé léto se tady scházeli rodiče, prarodiče s dětmi, mládež. Náves tak slouží těm, pro které byla vytvořena. V polovině října jsme ji ještě osázeli 240 rostlinami v 25 druzích a těšíme se, až se zjara rozrostou.
Celkové náklady na stavbu i plánovací procesy se vyšplhaly na 496 tisíc korun, obec tedy doplatila přibližně 188 tisíc korun.
Dnes se můžeme za projektem už jen ohlédnout. Zásluhou projektantky Jitky Rejmánkové je ve vesnici citlivě vytvořený prostor s výhradně přírodními prvky, který pod stoleté lípy jako by patřil odjakživa. To by však nebylo možné bez nadšení a party lidí - jedinec by nebyl schopný akci tohoto rozsahu v tak krátké době uskutečnit.
Ve Vlkově jsme si ověřili v praxi to, čemu jsme na samém začátku projektu nevěřili - že jsou zdejší lidé skutečně největšími odborníky na dané místo. Že se díky společné práci mohou zlepšit vzájemné vztahy mezi lidmi, i když zůstanou někteří jedinci stranou. Že lidé, kteří se na proměně místa podílejí od samého začátku, se s ním ztotožní a budou mít k němu hezký vztah.
Helena Rezková
koordinátorka projektu pro Nadaci VIA
a členka TJ Sokol Vlkov
Může se hodit
Obecní úřad Vlkov: tel.: 491 810 650, hrezkova@seznam.cz.
Fotografie z akce jsou na adrese www.obecvlkov.cz, Fotogalerie.
Nadace VIA: tel.: 233 113 370; www.nadacevia.cz.
