Katedra veřejné ekonomiky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava loni v srpnu provedla primární výzkum zaměřený na zjištění komunikačních nástrojů, které malé obce Moravskoslezského kraje využívají ve vztahu k občanské veřejnosti.
Jako "malé" přitom byly chápány obce do 499 obyvatel. Prostřednictvím dotazníku (na internetové adrese http://dotaznik.wifiwork.net) bylo osloveno 75 obcí kraje, celková návratnost dosáhla překvapivých 50 %. Již při zasílání dotazníku s průvodním dopisem na e-mailové adresy obcí jsme dospěli k prvnímu poznatku: Obce nemají jednotný standard e-mailových adres. V řadě případů byla zjištěna jejich nekompatibilita, přičemž byly vyhledávány přes Portál veřejné správy (http://portal.gov.cz), portál http://statnisprava.cz i portál Moravskoslezského kraje (http://kr-moravskoslezsky.cz). Dotazník byl proto v některých případech zaslán i na několik, navzájem se lišících e-mailových adres dané obce. Pro potřeby občanů by však tyto adresy měly být snadno zapamatovatelné a jednoduché.
PEVNÉ POSTAVENÍ ÚŘEDNÍ DESKY
Respondenti dostali možnost vyjádřit se k předem definovaným komunikačním kanálům (úřední deska, periodika, e-podatelna apod.) s alternativní možností volby dalšího nástroje. Rovněž definovali vnímanou důležitost jimi označených nástrojů komunikace (tato důležitost byla stanovena na škále 1 - 3, přičemž hodnota 1 znamenala minimální vnímanou důležitost zvoleného nástroje; pro účely analýzy byly jednotlivé hodnoty zprůměrovány).
Z výzkumu vyplývá jednoznačné postavení úřední desky jako komunikačního nástroje, který využívá 100 % dotázaných obcí. Webové stránky obce byly označeny jako druhý nejpoužívanější nástroj pro komunikaci obce s občany (92 %). Od 1. ledna 2006 mají všechny obecní úřady zákonnou povinnost (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) zřídit elektronickou úřední desku, avšak konkrétně tento nástroj komunikace označilo jen 89 % dotázaných obcí. Jako další se souhrnně umístily telefonický kontakt, osobní návštěva úřadu a zpravodaj obce, periodika (76 %). K nejméně využívaným se řadí informační kiosky (8 %) a televizní vysílání (5 %).
Zajímavé je srovnání jednotlivých nástrojů komunikace s jejich vnímanou úrovní důležitosti. U komunikačních nástrojů typu úřední desky a elektronické úřední desky koresponduje vnímaná důležitost s jejich využitím. V ostatních případech dochází k diferenci jednotlivých porovnávaných proměnných. Webové stránky obce byly sice označeny jako druhý nejpoužívanější nástroj komunikace, avšak co do vnímané důležitosti byly až na sedmém místě. Významný nesoulad se projevuje u místního rozhlasu, který využívá 51 % obcí, avšak jeho vnímaná důležitost dosahuje průměrné úrovně 2,42. Obdobně je tomu u informační brožury, kterou využívá pouze 16 % dotázaných obcí, ale její vnímaná důležitost dosáhla průměrné hodnoty 2,0.
CO BRZDÍ ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE
Další část výzkumu byla zaměřena na definování tzv. kritických faktorů pro využití elektronických nástrojů komunikace (viz grafy). Faktory byly diverzifikovány na interní a externí. Z hlediska interních faktorů jde podle odpovědí o technologickou infrastrukturu (vybavení hardware, software, připojení k internetu apod.), a to z 62 %, dále o dostatečné finanční zdroje (46 %) a počítačovou gramotnost úředníků (35 %). Mezi jiné faktory náleží komplikovanost aplikací pro potřeby malého úřadu, jako e-podatelna, e-podpis. Z hlediska jejich vnímané úrovně důležitosti je pořadí na prvních dvou místech opačné, což odpovídá reálné situaci, kdy bez dostatečných finančních zdrojů není možné zajistit potřebnou a kvalitní technologickou infrastrukturu pro aplikaci internetu.
Dostupnost informačních a komunikačních technologií je z pohledu obcí a v rámci externích faktorů vnímána jako nejpodstatnější kritérium (100 %). Hned za ní následuje počítačová gramotnost občanů (73 %). Na opačném konci žebříčku zůstala nedostatečná osvěta o elektronických nástrojích komunikace (38 %), což vypovídá o tom, že povědomí o využití těchto nástrojů komunikace je u malých obcí dostatečné.
TRADIČNÍ I MODERNÍ ZPŮSOBY
Z výzkumu vyplývá, že co do vnímané důležitosti jsou pro malé obce významné převážně tradiční způsoby komunikace, jako jsou úřední deska, místní rozhlas a zpravodaj obce, periodika. Vytváření komunikačních kanálů směrem k občanům obce by neměla být pouze zákonem daná povinnost, ale představitelé obce by měli sami aktivně vytvářet prostor pro širší zapojení občanů do komunálních záležitostí a věcí veřejných. Vzhledem k tomu, že problematika malých obcí je natolik složitá z hlediska ekonomického a správního, je patrné, že informační podpora přináší užitek jak zastupitelům obce, tak jejím občanům.
Úloha obcí v jejich informační politice by měla spočívat ve dvou rovinách: V pohledu směrem dovnitř (tzv. informační zázemí pro místní občany) a směrem ven (kdy jde o informování jakýchkoliv skupin zájemců, například podnikatelů, turistů, studentů apod.). Klasické formy informovanosti zůstávají přínosem pro občany malých obcí - a z výzkumu vyplynul jejich stálý význam. Proto je třeba s nimi dál počítat, kultivovat je a rozvíjet, nikoliv je odbourávat. Zároveň však je nutné soustavně podporovat elektronické formy informovanosti. Webové stránky, které plní roli informační, inter- akční a prezentační, svou náplní slouží (zatím) pro druhý úhel pohledu na informační politiku obce. Nynější úroveň webů malých obcí je v řadě případů na základní úrovni.
IVANA ROSTKOVÁ
Katedra veřejné ekonomiky Ekonomické fakulty,
VŠB-Technická univerzita Ostrava
