Ambicí nového stavebního zákona je zjednodušit administrativu kolem stavebního a územně plánovacího řízení. Zájmy politické reprezentace jsou však jen jednou stranou mince - na druhé straně je třeba vnímat ty, kteří zákon aplikují v praxi, zejména obce a kraje.
Nová úprava si svou užitečnost musí obhájit citlivým vstupem do praxe. To bude velký úkol především pro příslušné úředníky, zdůrazňuje Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního plánování odboru strategického rozvoje kraje Krajského úřadu Pardubického kraje, který se zúčastnil přípravy nového stavebního řádu a má bohaté zkušenosti z praxe.
Proto bylo důležité, že se na zpracování nového zákona podíleli zástupci příslušných odborů a oddělení krajských úřadů. Jak však prozrazuje Ing. Bohumil Burdych, nebyly vždy jejich názory spontánně přijímány. Bylo to však podle něj mj. vyvoláno i tím, že se jeho návrh tvořil poměrně dlouho.
Nový stavební řád nicméně vítá. Ten současný je podle něho až příliš závislý na prováděcích vyhláškách, které způsobují spletitost právního prostředí v oblasti stavebních a územně plánovacích řízení. Navíc chybí větší zapojení veřejnosti do jednotlivých procesů. Nynější právní předpis také nereaguje na globální změny, mj. na prosazování zásad udržitelného rozvoje území. Naopak nový již s povinným posuzováním vlivů na udržitelný rozvoj území počítá.
V ČEM MŮŽE BÝT PŘÍNOSEM
Podle Ing. Bohumila Burdycha nový zákon může být přínosem zejména pro procesy územního plánování například tím, že:
zavádí povinné shromažďování územně analytických podkladů,
precizuje styl práce s územně plánovacími informacemi,
ustavuje povinné procesy hodnocení udržitelného rozvoje vymezeného území,
významně posiluje úlohu veřejnosti,
má i ambice urychlit správní řízení, předpokladem ale bude tomu předcházející územně plánovací shoda o využití území, ve kterém budou správní řízení prováděna.
DOZOR A KONTROLY KRAJE
Dozorová činnost: Důležitým úkolem krajů je dozor nad vytvářením, změnami a prováděním územních plánů obcí v rámci své územní působnosti. V současné době je proces dozoru formulován přímo v původním zákoně. Nový zákon postavení dozorových orgánů potvrzuje a doplňuje.
Rozsah dozorové agendy můžeme prezentovat na praxi Pardubického kraje. Ten je nadřízeným orgánem územního plánování pro všech 452 obcí kraje. Písemně se vyjadřuje ke všem etapám v procesu vzniku územně plánovacích dokumentů obcí, tedy ve fázích zadání, konceptu i návrhu. Ročně je to zhruba 450 písemných vyjádření. Až v této součinnosti je základ přiměřené kvality dokončovaných dokumentů. Přitom příslušné oddělení krajského úřadu, které se touto problematikou zabývá, má k tomu vyčleněny pouze tři pracovníky, což může významně limitovat možnosti metodické pomoci a konzultací pro obce.
Kontrolní činnost: Příslušné odbory krajského úřadu však nevykonávají jen dozorovou činnost, nýbrž ze zákona mají i povinnost kontroly. Ta se uskutečňuje podle stanoveného ročního plánu a zaměřuje se především na územně-plánovací činnost v rámci obcí s rozšířenou působností. Na ty je totiž přenesena kompetence pořizovat na základě žádosti územní plány pro všechny obce z jejich správního obvodu. Počet kontrol závisí na počtu pracovníků příslušného oddělení krajského úřadu a stavu předkládané územně plánovací dokumentace v oblasti dozoru.
V souhrnu platí, že se nadřízené orgány kraje nesnaží působit na obecní a městské úřady prostřednictvím výkonu dozoru a kontroly příliš dominantně. Zásadou práce úředníků je naopak zasahovat do činností obcí minimálně a dávat přednost konsensuální dohodě před direktivními zásahy.
Výsledky kontrolní činnosti: Oddělení územního plánování Krajského úřadu Pardubického kraje podle slov Ing. Burdycha neshledává při kontrolách žádné zásadní nedostatky. Za nedobré považuje však stále přetrvávající snahu mnohých obcí vyjednat zastavitelnost pro nepřiměřený rozsah správního území. Častým problémem jsou též "nedorozumění" v harmonizaci záměrů se sousedními obcemi, vyplývající především ze sousedského vztahu malé obce a "velkého" města. Kromě uvedených příkladů je problematická rovněž snaha obcí měnit i starší územní plány celou řadou dílčích zásahů, čímž dochází v praxi k nepřehlednosti územních plánů.
Formy podpory obcí v procesu územního plánování
1. Metodická: S ohledem na rozsáhlost problematiky se v praxi Pardubického kraje mohou obce setkávat s nabídkou metodické podpory, možností konzultací a získáním odborných stanovisek nadřízených orgánů (například i prostřednictvím e-mailu). Pravidelně dvakrát do roka se konají porady zástupců zainteresovaných odborů úřadů obcí a měst se zástupci kraje. Velmi důležitým prvkem podpory je aktivní a vstřícný pracovní kontakt z obou stran.
2. Finanční: Zpracování územněplánovací dokumentace obcí není jednoduchá ani levná záležitost. V Pardubickém kraji mají proto obce možnost získat od kraje i finanční podporu na uvedené činnosti. Pravidelně od roku 2003 vyhlašuje kraj program s názvem Podpora pořízení územně plánovacích dokumentací. V jeho rámci se desítkám obcí podaří každý rok získat významnou finanční injekci na zpracování jejich územně plánovací dokumentace. Pro názornost lze uvést, že v roce 2005 to bylo 46 obcí a výše jednotlivých grantů se pohybovala od půldruhého do čtyř miliónů korun. Podmínkou získání ovšem byla také spoluúčast, která byla vyžadována ve výši minimálně 25 %. V současné době je přitom vzhledem k aktuální situaci v kraji podpora směřována zejména pro menší obce do tří tisíc obyvatel.
Jan Stejskal
Miloš Charbuský
Doporučení pro obce
Jsou to zejména:
- nutnost posoudit personální situaci na příslušných odborech, případně provést personální audity a zohlednit zjištěné výsledky;
- každé pracoviště by mělo být vybaveno kvalitním počítačovým vybavením a aktuálními verzemi softwaru, který musí odpovídat aktuálním potřebám;
- využívat více nových informačních systémů, které mohou urychlit a zefektivnit práci díky snadné dostupnosti různých informací;
- preferovat práci s informacemi, které poskytují geografické informační systémy, neboť právě ty se stanou základním nástrojem územního plánování od nabytí účinnosti nového stavebního zákona.
