Dříve či později (nejen, avšak zejména) kvůli své zeměpisné poloze Česká republika se stane logistickým terminálem Evropy. Nárůst moderních průmyslových ploch přitom může být až pětinásobný a většinou půjde o tzv. "greenfields", zbrusu nové stavby na "zelené louce". Jenže také ty musí někde stát...
Loni v ČR přibylo 210 tisíc m2 moderních průmyslových ploch určených k pronájmu. Ve srovnání s rokem 2004 šlo o 47procentní nárůst, přičemž ČR zároveň postoupila z 5. na 4. místo v Evropě co do atraktivnosti z hlediska průmyslových a logistických lokalit. I když platí, že největšímu zájmu se těší Praha a okolí a na dalších místech jsou Brno, Plzeň, Ostrava, nastoupený boom se jen tak nezastaví, a v některých případech proto může oko developera logistických staveb se zalíbením spočinout i na jiných místech.
CO U NÁS SNIŽUJE NÁKLADY
Do vybrané lokality může denně deset (padesát, čtyři sta...) kamiónů přivážet pětadvacetitunové i těžší náklady (a stejnou cestou odjíždět). Kamióny budou těsně v patách následovány zhruba čtyřnásobkem menších nákladních vozidel, která budou ze skladů rozvážet zboží už konkrétním odběratelům. Ano, pro tyto činnosti ČR začíná být extrémně zajímavou lokalitou. Mj. kvůli nákladům, které jsou proti Německu výrazně nižší (jen u platů jde o pětinu německých). Do nižších nákladů se ovšem promítá i cena skladové plochy, či fakt, že některá pravidla (zdravotní a bezpečnostní předpisy, požadavky ochrany životního prostředí aj.) jsou u nás dosud mírnější než v západní Evropě, nebo že se jejich dodržování u nás tak úzkostlivě nekontroluje a ti, kdo je případně překračují, nejsou tvrdě trestáni.
... KDYŽ SE PŘIDAJÍ BONUSY
Dejme tomu, že do obce přijde poptávka: Máme zájem vybudovat ve vašem katastru velkokapacitní sklad. Půjde o 10 tisíc m2 či o ještě větší skladovací plochy a ze strany možného investora jistě přitom padne nemálo slov o podpoře místního podnikání či o vytvoření pracovních míst. Pravděpodobně budou obci za prodej příslušných pozemků a vstřícnost k projektu nabídnuty i bonusy. Kromě příjezdové komunikace investor například slíbí vybudovat chodníky v ulici, vedoucí přes humna k novému skladu, a dovolí její obyvatele napojit na kanalizaci v areálu, dokončí infrastrukturu ještě i v nejbližším okolí své investice apod.
Moudří radní zasednou, porovnají, co se chce a co se nabízí, a rozhodnou prodat. Cena za pozemky je přece na horní hranici požadovaného, benefity určitě zajímavé - tak proč ne?!
LOGISTICKÉ ZÁZEMÍ SE PODCEŇUJE
Prezident České logistické asociace Ing. Miroslav Rumler, CSc., v letošním únorovém čísle časopisu Logistika (www.logistika.ihned.cz) upozornil na to, že v posledním desetiletí byly státem i městy výrazně podporovány investice do průmyslových parků a rozvojových zón, ale už nikoli (přitom jsou nutné, neboť vyvolané) související investice logistické.
Faktem je, že řada zón zatím logistické zázemí zcela postrádá. Některé jsou dokonce mediálně slavné - a většinou i proklínané. Například zóna Modletice na 11. kilometru dálnice D1, která si již vynutila veřejnou investici do rozšíření tělesa dálnice, a přesto kamióny zaplněný vjezd do zóny dosud pravidelně po valnou část dne blokuje dopravu v tomto úseku "déjedničky".
Druhou stranu mince, nebo možná i přímý důsledek nedomyšleného přístupu exekutivy všech úrovní k logistice, představují další negativní externality, které neohrožují "jen" špatně plánující subjekty podnikání. Ale jde rovněž o přímý dopad krátkozrace naplánovaných a nevhodně uskutečněných logistických investic na obyvatelstvo. A to už je fenomén, jímž by se měla zabývat každá obec, přinejmenším však odborníci ze stavebních úřadů. Ti musí posoudit, zda projekt počítá se všemi potenciálními problémy a jejich vyřešením. Ať už jde o dopady na životní prostředí včetně hladiny hluku, možnost enormního zvýšení frekvence dopravy, nebo o s tím související poškozování technického stavu vozovek, snížení propustnosti křižovatek atd.
NA "PAPÍŘE" A V REALITĚ
Nestačí totiž posuzovat jen přínosy investice a jejich reálnost (nových pracovních míst, příspěvků do místních rozpočtů - někdy ovšem jde o takové příspěvky, které zajímají spíše Transparency International) nebo pouze vyčíslitelné potenciální škody. Neznalost alespoň základní orientace v logistických procesech je jak pro místní, tak centrální autority značným handicapem. Těžko tak mohou posoudit nedomyšlenost procesů, které se budou po dokončení investice odehrávat nikoli na papíře, ale v reálném životě místní komunity.
Tyto procesy přece nemusejí probíhat pouze za zdmi nové (a téměř nikdy krásné) budovy, haly, areálu. O příjezdech a odjezdech těžké dopravy již byla řeč. Je však třeba požadovat studie vlivu investice na širší okolí než jen na několik set metrů od stavby - dopravní studie jsou pouhým minimem. A nestačí věci posuzovat technicky, jsou totiž místa, kde je obyvatelstvo dosud zvyklé na úroveň dopravy let sedmdesátých - a může to být jediný důvod jeho setrvávání...
Nastoupí ovšem i další otázky typu Jak intenzívní bude manipulace uvnitř objektu? S jakou tonáží se bude manipulovat - dnešní technika to dokáže i s kontejnery nad 50 tun! Co hladina hluku? Jaké budou požadavky na kapacitu elektrorozvodné sítě? Zdaleka nikoli jako poslední vzniká otázka, zda plocha střech rozlehlých hal a vybetonovaných ploch bude odvodněna do dostatečně kapacitní vodoteče, která odvede vše, co předtím absorbovala louka, místo níž teď bude logistický areál.
Nemám rád poučovatelské závěry, přesto: Znáte opravdu vše, co může souviset s ekonomickým růstem a novými investicemi?
VÁCLAV SENJUK
Reliant Logistic News
