Letos v září začala výstavba vodárenské infrastruktury Plzně a jejích okrajových částí. Po jejím předpokládaném dokončení 31. října 2008 poteče do řeky Berounky vyčištěná odpadní voda, odstraní se deficit splaškové kanalizace a zlepší se zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
Finanční hodnota největšího projektu v Plzeňském kraji za několik posledních let dosahuje 1,7 miliardy korun. Evropská unie ho podpoří prostřednictvím Fondu soudržnosti částkou ve výši 1,2 miliardy korun, dalších 64 miliónů korun poskytne Státní fond životního prostředí. Zbytek finančních prostředků si město Plzeň půjčí od Evropské investiční banky.
"Projekt Čistá voda se začal připravovat již v roce 1999. Původně byl plánován do předvstupního programu ISPA, pak byl překlopen do Kohezního fondu," doplňuje ředitel útvaru koordinace evropských projektů Magistrátu města Plzně Ing. Erich Beneš.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVBY PROJEKTU
Celý komplex vodárenské infrastruktury zahrnuje několik staveb. K nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším patří páteřní vodovodní řady do městských částí Lobzy a Vinice, kanalizace na Valše, odkanalizování Křimic, Radčic a Lochotína. Stavět se budou i nové retenční nádrže Gera a Bolevec, které budou zadržovat přívalové deště, aby voda nezahlcovala splaškovou kanalizaci. Podmínkou města a Evropské unie bylo, aby stavební sdružení Čistá Plzeň v čele se společností HOCHTIEF CZ zahájilo výstavbu vodovodů a kanalizace současně.
Vodárenský soubor Lobzy: Tato část projektu se skládá z výtlačného řadu pitné vody vedeného z vodojemu Homolka přes městskou část Slovany a Lobzy až do místa nově navrženého vodojemu Lobzy. Ten byl měl jímat pitnou vodu o celkovém objemu až 2 x 10 000 m3. Součástí stavby budou nová výkonnější čerpadla včetně jejich zálohování. Po vybudování vodojemu se zvýší tlak v síti, který v současné době způsobuje problémy se zásobováním pitnou vodou v městské části Lobzy a Doubravka, zejména podél Rokycanské třídy. Počítá se také s výstavbou propojovacích řadů. Celková délka potrubí bude zhruba 7 kilometrů.
Vodárenský soubor Vinice: Jeho hlavním objektem bude vodojem o celkovém akumulačním objemu 2 x 6000 m3 pitné vody. I v tomto případě se budou budovat propojovací řady, a také připojení vodojemu na dva výtlačné řady do vodojemu Sylván. Vodojem Vinice usnadní zásobování pitnou vodou městské části Roudná, části Lochotína, Vinic a středu města. Zároveň bude možné v blízké budoucnosti odstavit z provozu starý a poruchový výtlačný řad z vodojemu Bory do vodojemu Sylván.
Kanalizační systém splaškové kanalizace Valcha: Bude dlouhý zhruba 9 kilometrů, z toho přibližně 2 kilometry bude tvořit tlaková kanalizace z tvárné litiny. Kanalizační systém bude napojen na stávající Litický sběrač. Čerpání splaškových odpadních vod bude zajišťovat pět čerpacích stanic.
Kanalizační systém splaškové kanalizace Křimice, Radčice a Lochotín: Jeho celková délka dosáhne asi 14 kilometrů včetně šestikilometrové tlakové kanalizace. Kanalizační systém umožní plnohodnotné bydlení v okrajových částech Plzně. Napojení na stávající kanalizační systém města zaručí kvalitní čištění odpadních vod v městské čistírně odpadních vod před jejich vypuštěním do řeky Berounky.
Retenční nádrže Gera a Bolevec: Jsou navrženy jako podzemní železobetonové monolitické objekty s užitným retenčním objemem 2350 m@ a 3100 m3. Tyto nádrže sníží průtočné množství odpadních vod v kanalizačním sběrači zejména při prudkých deštích. Tím se sníží riziko poškození kanalizace a zároveň bude zajištěno budoucí vyčištění dočasně jímaných odpadních vod před jejich vypuštěním do řeky. Součástí staveb je vodovodní přípojka pro čištění nádrže, elektrická přípojka a účelová komunikace napojující stavbu na městskou komunikační síť.
VYCHÁZET Z REÁLNÝCH PŘEDPOKLADŮ
Výstavba vodárenské infrastruktury v Plzni, která zasáhne rozsáhlé území a potrvá tři roky, bude bezesporu velmi náročná jak pro stavbaře, tak pro obyvatele města.
"Nerad bych už nyní předjímal, jak obtížné bude uskutečnit jednotlivé části projektu. Pevně doufám, že celá realizace proběhne bez vážnějších komplikací a obyvatel Plzně se dotkne co možná nejméně. Cílem je, aby projekt pozitivně ovlivnil život lidí po jeho dokončení. To znamená, že občané města budou moci využívat nově vybudovaná díla a tím také kvalitnější služby v oblasti vodárenské infrastruktury," zdůrazňuje Ing. Erich Beneš.
A co by vzkázal městům, která chtějí připravit a uskutečnit podobný projekt? "Mohu pouze doporučit důraz na jeho přípravu. Je velice nutné vycházet při zpracování žádostí o dotace z reálných předpokladů. Každá změna, která se stane až v průběhu realizace projektu, se řeší velice obtížně," uzavřel ředitel Ing. Erich Beneš.
/sk/